Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vražedný milenec - 2. kapitola

twli

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Vražedný milenec - 2. kapitolaMinule jsme Edwarda opustili při lovu lidské dívky. Co asi následovalo? Je mrtvá? Je z ní upírka? Na to dostanete odpověď hned, stačí jen kliknout. Přeji hezké čtení. Ali

09.04.2012 (16:30) • alanisealicecullen • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1229×

Neznámá:

Probudil mě hlad. Chvíli jsem se ještě rozvalovala v posteli, jak mám ve zvyku. Nakonec jsem vztekle odhodila deku, protože jsem chtěla ještě chvíli ležet, ale už to nebylo k vydržení. Rychle jsem si stoupla, což byl sebevražedný nápad a hned jsem zase skončila rozpláclá na posteli. Strašně se mi motala hlava. Počkala jsem, až to přejde a vydala se do kuchyně pořadně vyluxovat lednici.

Snídani jsem vykonávala čistě mechanicky. Kdybych si ji neudělala ani bych nevěděla, co jím. Dnešní sen byl hodně divný. Ujetý. Co si to zase moje hlava vymyslela? Z přemýšlení mě vyrušil příchod naprosto nevychovaného staršího bratra Alexe, který vrazil do kuchyně, jak neandrtálec do chýše.

„Ty ségra, neviděla jsi někde Svět motorů?“ houkl na mě.

„Jak já mám vědět, kam si dáváš ty nesmysly? Zkus se podívat do svojí skládky, kterou tak nadšeně nazýváš pokojem,“ poradila jsem.

Alex se frajersky opřel o kuchyňskou linku.

„Znáš Novákovou?“ řekl rozvážně, jako by chtěl zjistit, kolik mi toho může říct.

„Znám. Chodí se mnou do focení. Proč?“ Hrála jsem tupou, ale ve skutečnosti jsem věděla, o co mu jde, ale to se přepočítal. Dělat dohazovačku tomuhle stvoření mi kazí pověst.

„No…“

„No co, chlapečku?“

„Přichystala bys mi půdu?“

„Ne. Jsem snad nějaký oráč? Na to si zavolej Přemysla.“ Zkoušel na mě pohled á la psí oči, ale mně se z něho akorát udělalo špatně. Ajaj, najednou se mu obličej rozzářil jako stowattová žárovka.

„Mamku by určitě zajímalo, kam ses včera tak vydala.“ Nechal větu vyznít do prázdna.

„Včera jsem byla s holkami nakupovat.“

„V noční košili?“

„Já jsem nikde v noční košili nebyla.“

„Lhářko, a jak to, že nejsi ve škole?“ řekl vítězně.

Škola. Sakra. Já jsem zaspala. A ještě jednou sakra. Jak jsem mohla? Vždyť jsem tak unavená nebyla a šla jsem si brzo lehnout. Tak proč? Začala jsem panikařit.

„Nevyšiluj. V jedenáct už toho moc nenapravíš. Tak co?“

Hošánku jen se neraduj. Rychle jsem se uklidnila a začala přemýšlet. Mám to.

„Tak aby bylo jasno, já jsem v noční košili nebyla. A nemáš ty náhodou odpolední? Tak proč si mě nevzbudil? To by mamku opravdu zajímalo a mě taky.“ Mě vydírat nebudeš.

„Copak jsem nějaká chůva?“ prsknul a při odchodu z kuchyně prásknul dveřmi. Chlapi. Ještě z chodby na mě zavolal, abych o tom přemýšlela. Naštvaně jsem vypochodovala z kuchyně do pokoje a začala na sebe házet jakékoliv oblečení, co mi přišlo pod ruku. To mu už vážně šplouchá na maják, nebo co?

Šla jsem projít ven. Zamířila jsem ke starému panství. Skoro nikdo tam nechodí už celá desetiletí. Samota. To jsem teď potřebovala. Nikdo kromě mě tam nebyl od té osudné noci. Bojí se tam jít, protože tam prý straší. Už tam chodím nějaký ten pátek, ale strašidlo jsem tam ještě nepotkala. Takže nechápu, co ostatní, tak děsí. Jak říká moje máma.

Neboj se mrtvých, ale živých. Ty ti ublíží víc.

Na obzoru se začala rýsovat cesta. Byla orámovaná staletými duby, které teď na podzim shazovaly kabát. Proč asi duby? Asi byly tenkrát in, nebo jen hezky vypadají.

Pod nohy mi chrastilo suché listí a mně to z nějakého důvodu připomnělo New York. Při tom jsem tam nikdy nebyla. Asi z nějakého filmu. Došla jsem k velké tepané bráně. Krátce po tragédii se někdo vydal sem zamknout, ale všechny zámky už čas vzal do své moci ještě dřív, než jsem se narodila. S vrzáním jsem zavřela těžkou bránu a v téměř v posvátné úctě jsem se dívala velké, skoro až děsivé sídlo ze sedmnáctého století. Za ním se kupily černé dešťové mraky, což způsobilo ještě větší opuštěnost a ponurost tohoto místa. Vydala jsem se po kdysi udržované cestičce. Pod nohama mi křupaly kamínky a musela jsem dávat pozor na trsy trávy. V mysli jsem znovu viděla časy dávno minulé. Znovu rozkvetly usychající keře, které se za tu dobu rozrostly. Opět svítilo slunce a ozýval se život. Ačkoliv bylo toto místo zbídačené, drželo si svoje kouzlo minulosti.

Je to zapomenutý kousek minulosti v současnosti.

Pokračovala jsem dlážděnou halou. Ze všech koutů na mě vykukovaly pavučiny a prach. A také nábytek, který potřoval reparaci. Jediné, co jsem mohla pro něj udělat, bylo zakrýt ho. Vše okolo mě bylo chráněno, nikoliv kouzly nebo duchy, ale obyčejným lidským strachem. Dnes jsem chtěla být v nejoblíbenější místnosti mého malého paláce. Krok za krokem jsem mířila ke svému cíli jako můra za světlem. Druhé patro, západní křídlo. Teda asi. Otevřela jsem dveře do velmi známého pokoje. Od mé minulé návštěvy se nic nezměnilo. Uprostřed vévodilo piáno, které bylo natočeno k oknu se sedátkem. Měla jsem pocit, jako by zatím piánem seděl mladý hrabě a na sedátku mladá dáma s vyšíváním. Přešla jsem k piánu a jemně přímo mateřsky pohladila klávesy. Následně trochu zatlačila a tichem se linul tón. Z ničeho nic jsem ucítila něčí přítomnost. Prudce jsem se otočila.

Ne, to není možné.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám. že se Vám dnešní díl líbil. Promiňte, dlouho mi to trvalo, ale múza stávkovala, ale naštěstí přišla. Děkuji Vám za komentáře. Ali.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: alanisealicecullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vražedný milenec - 2. kapitola:

 1
4. Ufounek
11.04.2012 [10:23]

Dobrý Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. CherryBella
09.04.2012 [20:38]

Honem rychle dalsi:D jenom by to mohlo být trochu delší :D neříkám, že ty moje jsou dlouhé ale i tak :D

2. martty555
09.04.2012 [17:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. AnysP
09.04.2012 [17:07]

AnysPhonem další rychle... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře