Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Voltérská děvka - 2. kapitola

18.03.2010 (20:30) • DamonsGirl • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 8652×

2. kapitola

Přestože jsem věděla, kdo Felix ve skutečnosti je, bude jistě lepší, když si zachovám profesionální přístup a nebudu si připouštět strach. Stejně by mi to k ničemu nebylo a on se zdál docela milý, tedy nepočítaje tu rozepři s Demetrim.

Chodby byly bílé a velmi staré. Bylo jich šíleně hodně, až jsem se bála, že zpáteční cestu nenajdu. Doufala jsem, aby už brzo byl konec, bylo toho moc. A konečně jsem se konce dočkala.

Felix se zastavil u jedněch dřevěných dveří, které si nijak nelišily od ostatních, a já jsem přemýšlela, jestli počítal, do kterých dveří vstoupit nebo už si na to, za tu dobu, co tu žije, natolik zvykl, že automaticky svoje dveře poznal.

"Dáma má přednost," otevřel ty dveře a tak jsem mohla vejít do jeho pokoje. Oči mi málem vypadly z důlků, když jsem viděla tu honosnou postel a celý pokoj. Tohle byl přímo luxus, na který ani ten pracháč neměl. Spokojeně jsem se otočila čelem k němu, on se taky spokojeně usmíval. Skoro jsem až zapomněla, že mi jde o život. Ale v tomhle luxusu se to ztratí rychle.

„Páni…“ uniklo mi a Felix se jenom trochu víc usmál. Rozhlížela jsem se po pokoji a hledala nějakou rakev, ale všude bylo čisto jako v klícce a já si jenom oddechla, bude to, jako bych byla s normálním klientem v hotelu, nic víc si nesmím připouštět.

„Takže…,“ Felix zavřel dveře, ještě jsem zaslechla, jak cvakl zámek a už jsem cítila jeho ruce kolem svého pasu a jeho chladné rty na mém krku. Automaticky jsem mu začala vyhrnovat tričko, což se mu dost líbilo. Musela jsem se sama pro sebe usmát. Přetáhla jsem jeho rty, které se pečlivě věnovaly mému krku na své, a vnikla jazykem do jeho úst.

Rukama jsem přejížděla po jeho vypracované hrudi, která byla jako z kamene a pomalu jsme se tak přemisťovali k posteli, když jsem zaslechla trhavý zvuk látky a moje tričko najednou nebylo na svém místě, ale válelo se roztrhnuté na dvě části na zemi.

Skvělý, v čem teď půjdu domů? Teda jestli vůbec půjdu. Neměla jsem o tom víc času přemýšlet, už jsem totiž ležela pod ním na posteli.

"Au," zanaříkala jsem, když na mě dolehl celou svojí váhou.

"Promiň," omlouval se rychle Felix a podepřel se rukama.

"To nic," usmála jsem se a přitáhla si zpět jeho rty. Jakoby na mě působila nějaká hypnóza. Vůbec jsem se ho nebála, spíš jsem měla neodolatelnou touhu. Z mých úst se přesunul na prsa a stále níž.

Rozepnul mi podprsenku a odhodil ji někam do kouta. Zavřela jsem oči pod náporem slasti, když mi jazykem objížděl bradavky. Líbal každou částečku mého odhaleného těla. Pokračoval stále níž a níž. Zabořila jsem mu prsty do vlasů a přitáhla si ho zpět na své rty.

"Ty se mě nebojíš?" zeptal se pobaveně, když jsem v sobě měla stále víc a víc touhy. Na odpověď jsem se přetočila na něho a sedla si na něho obkročmo.

"Ne," usmála jsem se a začala rozepínat jeho kalhoty. Felix se hlasitě zasmál, ale to mi bylo teď jedno. Vzbudil ve mně šílenou touhu a chtěla jsem jen jediné. Stáhla jsem Felixovi kalhoty a odhodila je pryč. Líbala jsem jeho břicho a svalnatou hruď, když mě Felix stáhl zpět pod sebe.

"Tak to je dobře, že se nebojíš," mrknul na mě a přitiskl své rty na mé.

I když jsem já s jeho kalhoty šetřila, on tak milý nebyl a jedním tahem je ze mě strhnul.

"Ty jsi nedočkavý," upřímně jsem se smála.

"Kalhotky ušetřím," odpověděl mi nevinně a taky se začal smát. Když ze mě kalhotky až přeopatrně sundal, vrátil hlavu k mé úrovni a během polibku do mě vniknul. Zalapala jsem po dechu a Felix zavrčel, potom se ve mně začal pohybovat. Slastně jsem přitom vzdychala a Felixovi se to velmi líbilo. Ruce mi tiskl nad hlavou a hrubě přirážel. Normálně by se mi to nelíbilo, ale tohle bylo něco jiného, něco přirozenějšího.

V jeho chladných rukách jsem si připadala jako hadrová panenka, se kterou si může dělat, co chce, a když jsem nad tím na malou chvíli zauvažovala, bylo mi to naprosto jedno. Líbal mě po celém těle a jeho chladný dech mi vytvářel na celém těle husí kůži, přesto jsem se chvěla rozkoší, kterou mi jeho dotek způsoboval.

Ležela jsem na posteli a nemohla se ani pohnout. Nebylo to tím, že by na mě Felix třeba ležel, právě naopak, na celé té velké posteli jsem byla sama, ale celé tělo mě bolelo. Se zasténaním, nikoliv rozkoší, ale bolesti, jsem se zvedla a sedla si na postel. Na rukách jsem viděla zatím světlé modřiny, které se do zítra jistě vybarví.

„No super,“ povzdechla jsem si a byla zjistit, jak je na tom zbytek těla.

Naštěstí bylo v pokoji zrcadlo, hned naproti postele, doufám, že za tím zrcadlem nebyla kamera, ještě abych se dostala na internetové stránky zdarma! Prohlídla jsem si své nahé, vypracované tělo. Bezva, zítra budu samá modřina, takže nebudu moct vydělávat! Teda jestli odtud odejdu a i kdybych mohla odejít, co si vezmu na sebe? Moje oblečení se valí vedle postele na osmdesát kousků.

Naštěstí, hned vedle postele ležela Felixova košile, takže jsem si jí s chutí oblíkla a rozhodla se nějak "nenápadně" prozkoumat hrad. Bůh ví, kolik mi na to ještě zbývá času.

Rychle jsem ještě na hromádce roztrhaného oblečení našla titěrné kalhotky, které mi jako jediné ušetřil, zapnula si jeho košili. Přešla jsem ke dveřím a potichu je otevřela. Naštěstí jsem si docela pamatovala, kudy jsme přišli a tak by neměl být problém dojít až k východu a vypařit se odtud, tedy pokud si mě nikdo nevšimne.

Opatrně, jako nějaký zloděj, jsem za sebou zavřela dveře do Felixova pokoje, které k mému velkému zděšení mírně zavrzaly. Rozhlédla jsem se po prázdné chodbě a oddechla si, nikdo to neslyšel. Tak a teď co nejrychleji zmizet.

Potichu po špičkách a s ponožkami, které tlumily můj krok, jsem procházela tou otřesně bílou chodbou. Míjela jsem jedny dveře za druhýma a už jsem skoro byla v další chodbě, když mě nějaká ledová ruka chytla za ruku a zatáhla mě do těch posledních dveří. Znovu jsem se ocitla v krásném luxusním pokoji, který se moc nelišil od toho druhého, už jsem si myslela, že to byl znovu Felix, ale než jsem se stihla otočit, abych to zjistila, mě ze zadu objímaly dvě ruce. Proč jsou všichni tak studení?

„Doufám, že sis nemyslela, že v tomhle oblečení proklouzneš jen tak lehce ven?" vášnivě mi ten někdo pošeptal do ucha. Z jeho hlasu jsem poznala, o koho se jedná, o Demetriho, který se o mě přetahoval. Bezva! Nemůžou mě mít naráz, tak mě mají po jednom, ale co kdyby šli naráz? Ušetřilo by mi to hodně práce.

„Ne, to jsem si nemyslela, jenom jsem hledala Felixe, ještě mi nezaplatil,“ napadla mě blesková výmluva a vlastně to byla i pravda. Felix odešel z pokoje a ani mi tam nenechal žádné peníze za poskytnuté služby.

„Teď tu není a není jisté, kdy se vrátí,“ zamručel mi do ucha, když se vrátil z průzkumu mého krku zpátky k ušnímu lalůčku.

„Počkej, jak že nevíš, kdy se vrátí? Ještě mi nezaplatil!“ začala jsem se vztekat a tak mě Demetri umlčel polibkem a začal mě tlačit k velké posteli s rudými saténovými přikrývkami.

Jemně, jako porcelánovou panenku mě položil na postel a začal vášnivě sundávat ponožky, potom mi knoflíček po knoflíčku rozepínal košili, aby měl volný přístup k mému tělu. Mezitím než košili odepnul a že to trvalo hodně dlouho, mě hladil všude a tím zvyšoval moji novou touhu. A přitomhle to prostě muselo být naopak, než při prvním sexu tady, tentokrát jsem byla nedočkavý já. Touha ve mně rostla, až jsem zasténala. Demetri mi sundal košili a odhodil ji pryč. Teď se začal věnovat mým kalhotkám.

Rukou se dotkl toho nejcitlivějšího místečka, které jsem si pečlivě oholila. Jeho ruce mě dokázaly přivést skoro k orgasmu. Jeho jazyk se věnoval mému pupíku a já si až teď uvědomila, že on je ještě celý oblečený. Tak to tedy ne! S tichým zasyčením, protože mě ty ruce docela bolely, jsem si ho přitáhla za límec jeho košile a přisála se k jeho rtům. Obratnými prsty jsem mu začala rozepínat košili, ale po prvních třech knoflíčcích jsem toho nechala a rovnou mu ji roztrhla. Oni mi taky nešetřili oblečení, tak proč bych měla já, že?

Demetri se mému počinu tiše zasmál a rty se přesunul k mému krku. Zdá se mi to, nebo jsou zde všichni úplně ujetí na krky? V tu chvíli mi totiž na moment vypadlo z hlavy, že ležím v posteli s upírem. Rukama jsem se dotýkala jeho chladného, vypracovaného těla, které se tolik podobalo tomu Felixovi. Potom jsem se po jeho zádech dostala k vlasům a trochu mu je pocuchala, jako malému chlapci.

Najednou Demetri zavrčel. Nechápala jsem proč, ale potom jsem uviděla to co on. Modřiny se začaly vybarvovat a on si ji musel všimnou. Nejhorší byly ty na rukách.

Okamžitě se ode mě odlepil. „To udělal on?!" vyšiloval a přecházel vedle postele sem a tam.

„Prosím tě, víš, kolik zranění jsem už měla? A ještě mnohem vážnější," uklidňovala jsem ho milým hlasem, protože ještě stále jsem byla nadržená, jako nikdy.

„To si s ním vyřídím!" pronesl, šel ke skříni, nejspíš pro novou košili, ale to jsem ho musela zadržet, přece neodejde a nenechá mě tu samotnou! Vyletěla jsem k němu a zabouchla mu skříň před nosem a postavil se před něj. Byl už oblíknutý a já doufala, že ho té košile zbavím.

„Tak poslouchej! Ihned si tu košili sundáš a budeš hodný chlapeček," začala jsem hrát dominantní ženu, „a jestli ne, tak uvidíš!" Sice jsem mu nemohla nic udělat, protože byl upír, ale i přesto jsem to zkusit mohla a přece jen je to hra!

Překvapivě udělal to, co jsem mu řekla. Poslušně si sundal tu košili, kterou si oblekl. Už to nebyl tak citlivý muž, ale naprosto vášnivý chlap.

Vrhnul se mi na rty a přímo je drtil. Náhle jsem se znovu ocitla na té krásné posteli, pořád mě líbal, ale to mi nestačilo, já chtěla ještě víc!

Odtáhla jsem se od těla a převalila se na něj. Rychle a nedočkavě, jsem mu rozepnula opasek od Gucciho a začala rozepínat kalhoty. Měl krásné boxerky od Kevina, tak jsem se rozhodla, že tyhle určitě nechám a neroztrhnu je, navzdory tomu, jaký chtíč mě poháněl.

„Ale, nějaká nedočkavá!“ zasmál se mému počínání, ale já jsem si nemohla pomoc. Co to se mnou ti upíři dělají?

„Nelíbí?“ zeptala jsem se naoko nevině a začala ho líbat po celé hrudi. Chtěla jsem v něm vyvolat tu samou rozkoš, jakou on způsobil mě a tak jsem se zadečkem otírala o jeho rozkrok a jazykem dráždila jeho bradavky. Rukama jsem projížděla po jeho těle a nezastavila se snad nikde. Demetri pode mnou tiše zasténal. Moje úsilí se mi začínalo vyplácet.

„Líbí, ani nevíš jak moc… ach,“ další vášnivý sten a pak jsem spojila naše rty v jednom dalším naléhavém a o to víc vášnivém polibku.

Měla jsem v úmyslu ho trápit, protože to, že chtěl ode mne odejít, se trestá! Chlapeček bude trpět, a jak! Šibalsky jsem se na něho usmála a políbila ho. Sklouzla jsem dolů a začala si hrát s tím nejcitlivějším, co má. Stáhla jsem mu ty trenky a mohla konečně spatřit jeho chloubu, která se mu pěkně tyčila. Na rtech jsem měla spokojený úsměv, když jsem se k němu sehnula a vzala tu mocnou chloubu do úst. Demetrimu unikl povzdech prosycený touhou.

Klouzala jsem nahoru a dolů a svůj pohyb doplňovala rukou. Věděla jsem, že v tomhle jsem hodně dobrá, takže chlapeček bude trpět jako zvíře! Slyšela jsem jeho vzdechy a pokračovala ve své započaté práci, léta tréninku se prokázala jako výhodná. Jazykem jsem si hrála s jeho chloubou a naše vášeň rostla na obou stranách.

Po chvíli to však už Demetri nevydržel, popadl mě za ramena a v tu chvíli jsem už opět ležela pod jeho mramorovým tělem a on si zase začal hrát se mnou. Teď jsem měla možnost litovat, že nejsem tak silná jako on, nemohla jsem svou pomstu, za to, že chtěl odejít dokončit a Demetri opět zvyšoval mou touhu.

„Už si mě sakra, ven!“ vykřikla jsem a hlas jsem měla zastřený hrubou, živočišnou touhou. Zaslechla jsem Demetriho hrdelní smích a ucítila jeho rty opět na svém krku. V ten moment, kdy já jsem spojila naše rty, on spojil naše těla. Prohnula jsem se v zádech jako luk. Demetri přirážel a já jsem mu vyšla vstříc se svou pánví.

Pomalu jsme se oba blížili k vrcholu. Demetri mě střídavě líbal na ústa a potom hned na krku a na ňadrech. Vzdychala jsem touhou a Demetri na tom byl velmi podobně. Ve chvíli, kde jsem se pod návalem orgasmu prohnula v zádech jako luk se Demetri přisál k mému krku a já ucítila tupou bolest.

~ Shrnutí~

~ 3.kapitola ~

Autor: DamonsGirl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Voltérská děvka - 2. kapitola: