Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Volterovi ženy - 20. kapitola

17.01.2010 (13:15) • Natali09 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1511×

Máme menší problém…

Nicole:

Přestala jsem věnovat pozornost hlasem v mé hlavě, které začaly říkat naprosté nesmysly. A věnovala se učivu.

„Nicole? Víš, co ti na tom učiteli nesedí?“ ozvaly se znovu hlasy.

„Co bych měla vědět? Je to normální učitel, až na to, že ví o Volteře.“ Odpověděla jsem jim v duchu.

„Vážně? A co třeba Van Helsing, nepřipomíná ti ho trochu?“ zeptaly se ironicky.

„Tohle není Van Helsing, byla jsem u něj, když umíral, zabila jsem ho, tak jak by to mohl být on?“ na blbou otázku blbá odpověď.

„Nemyslíme určitou osobu, ale povolání.“

„O čem to tu sakra mluvíte?“ byla jsem mimo, naprosto mi vynechávaly žárovičky v mozku.

„Třeba lovec, který neloví zvířata, ale tvory.“ Snažily se mi pomoct přijít na to, kdo to je. Chvíli jsem seděla, a jen tak bezmyšlenkovitě zírala na učitele.

„Sakra! On je lovec!“ vykřikla jsem v duchu a ztuhla.

„Hurá!“ odvětily pudy a už se potom neozvaly. Musela jsem všechny informovat.

„Edwarde!“ křikla jsem šeptem, ale věděla, že pro jeho sluch to stačí.

„No?“ odvětil mi celkem naštvaně, protože jsem ho vyrušila od dívání na Bellu.

„Víš, kdo je ten muž?“ zeptala jsem se ho spěšně a netrpělivě.

„Učitel?“ řekl ironicky Edward a cukaly mu koutky nahoru.

„Vtipné,“ vzala jsem jeho poznámku naštvaně. „On je lovec!“ okřikla jsem ho znovu potichu. Zvláštně se na mě podíval.

„To jako, že nám vyloví zvířata, a my pak budeme muset sát lidi?“ zeptal se nechápavě a trochu s humorem Edward.

„Ne! Lovec, který loví tvory, jako jsme my! Říkají si italsky: cacciatore a my jim říkáme: signore bastardo. Vždycky u sirén far cattiva figura říkala jsem si, že je s ním něco v nepořádku.“ Edward se na mě zaskočeně podíval.

„Mohla bys mi vysvětlit, co ty slova v italštině znamenají? Jenom pro přehled.“ Zeptal se mě nakonec nechápavě.

„Bože! Cacciatore znamená lovec, říkají si tak, protože pocházejí z Itálie. Tam zaznamenali totiž prvního upíra, a tak to všechno vzniklo. Signore bastardo, tak jim říkáme zase my, znamená to: mužští bastardi, protože jejich první lovec, říkají mu „otec“, byl poloupír a učil je svým znalostem, jedině oni umí zabít upíra, sirénu nebo vlkodlaka jinak, než jenom trháním a jinými způsoby. A proto dostali přezdívku bastardi, byli totiž pro něho něco, jako děti, ale nemanželské, tedy pro každého, kdo zasvěcuje nové lovce, a protože to jsou muži, tak proto mužští bastardi. Far cattiva figura znamená: vyvolávat špatný dojem. Sirény, totiž umí poznat lovce a tím se staly v době upalování čarodějnic mocnými, protože se mohly lovci vyhnout.“ Dokončila jsem své rychlé vysvětlování.

„Takže učitel je něco, jako Van Helsing?“ zeptal se nakonec Edward, ale pořád mu bylo celkem do smíchu.

„Ty se směješ, ale víš, že Van Helsing existoval? Byl to nejlepší lovec od doby „otce“ a zabil velmi mnoho sirén, upírů i vlkodlaků. Chtěl mě zabít, ale to se mu nepovedlo a já zabila jeho společně s pěti upíry a osmi sirénami.“ Utnula jsem ho v jeho humoru.

„Vždyť je to člověk!“ nebral mě vážně Edward.

„To říkáš ty,“ poučila jsem ho. „Jejich „otec“ sice byl poloupír, ale oni jsou, jak bych ti to řekla… Oni jsou mix. Jsou to upíři, lidi, vlkodlaci a dokonce sirény v jednom. Neřeknu ti, jak se to mohlo stát, to totiž nevím, ale jisté je jedno, tehdy při zabití Van Helsinga, jsme měli pouhé štěstí. Lovci se chovají, jak lidé: slyší jako lidé, vidí, cítí, ale jsou dvakrát silnější než dva upíři dohromady.“ Oddechla jsem si, protože jsem mu dovyprávěla, skoro všechno co o lovcích vím.

„A kdy zaútočí?“ zeptal se, teď už vyděšeně Edward.

„Ty čteš myšlenky.“ Řekla jsem a hlavou ho pobídla směrem k učiteli. Chvíli ho jenom pozoroval.

„Nic. Na nic z toho nemyslí, věnuje se jenom svému učivu.“ Řekl Edward.

„A jak to, že jsem nepoznal, že je to, jak ty říkáš mix.“ Znovu se mě nevěřícně zeptal.

„Protože, ho bereš, jako člověka, jinak to nedokážu vysvětlit.“ Odpověděla jsem mu a sledovala jako by nic učitele.

„Co budeme dělat?“ zeptal se mě Edward, stále pozorujíc učitele.

„Co bys řekl?“ vzala jsem jeho otázku s ironií.

„Boj?“ zeptal se celkem vyplašeně.

„No, mohli bychom ho zkusit zlechtat, dokud neumře, co ty na to?“ znovu jsem si ho dobírala se sarkasmem.

„To by to měli vědět všichni.“ Navrhnul Edward a nebylo tak těžké poznat, že přemýšlí nad tím, jak to říct ostatním.

„Myslím, že jim to řeknu já.“ Navrhla jsem, když se zamyšleně díval do jednoho bodu.

Chci upozornit, že ve středu 27.1. nepřibyde žádná nová kapitolka. Budu mít zdřejmě vystoupení. Jinak moc děkuju za přečtení a doufám, že bude moc komentářů, abych měla chuť znovu psát! xD

21. kapitola

Autor: Natali09 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Volterovi ženy - 20. kapitola :