Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 25.

28.02.2013 (16:15) • BadLovelyLucy • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 2188×

Bella

Procházeli jsme se po pláži. Líným krokem ruku v ruce. Milovala jsem to. Tančili jsme nejspíš několik hodin v kuse. Lidí jsem se už přestala obávat a celkově to byl normální večer. Připadala jsem si jako člověk a užívala jsem si nevědomost ostatních. Edward byl jako vždy milý a něžný a byl mi oporou. Vypila jsem si několik dalších drinků a při oslavě jednoho z hostů si nechala dát červenou květinu za ucho. Bylo to prvně, co jsem se dotkla člověka. Nevím, co jsem od toho čekala, ale nic zvláštního se nestalo. Slečna, která rozdávala květiny ostatním, se na mě jen usmála a pokračovala k dalším lidem. Jen ten hluk byl na mě později trochu moc. Tak jsem si teď užívala ticho, které pláž nabízela. Jen oceán tiše mručel. Hvězdy svítily na nebi a bylo bezvětří. Klid před bouří.

„Děkuji za krásný večer,“ porušila jsem ten idylický klid.

„Večer ještě neskončil. Aspoň doufám,“ řekl tiše s náznakem pobavení. Zkoumavě jsem si ho prohlédla a zahleděla do jeho očí, které zářily skoro stejně jako hvězdy. Neodolala jsem a také jsem se na něho usmála. Edward se zastavil a přitáhl si mě do náručí pomocí otočky. Tenhle trik používal celý večer. Vždy když to udělal, políbil mě na tvář nebo cudně na ústa. Ale podle jeho pohledu jsem věděla, že tentokrát to bude víc než jen motýlí polibek.

Trochu mě překvapilo, že se ladným krokem přesunul za moje záda a tam mě objal kolem pasu. Čekala jsem sice žhavou pusu, ale i tohle bylo hezké gesto. Jeho velká ruka spočívala na mém břiše a při každém mém nádechu se nadzvedla. Bylo to velmi intimní gesto. Aspoň mně to tak připadalo. Slyšela jsem jeho dech na svém uchu a po páteři mi pobíhal mrazík. Trhaně jsem vydechla a čekala na další pohyb svého společníka.

„Jsi tak krásná,“ vydechl mi do týla a moje kůže se rozvibrovala. Slýchala jsem tato slova z jeho klenutých úst často, ale vždy mě to potěšilo. Nikdy by mě nenapadlo, že ta slovíčka, jako jsi tak krásná, vyzní jako mnohem víc, než tím řekl. Červeň se mi rozprostírala z tváří do celého těla. Přitiskl mi motýlí polibek na rameno a něžně pohladil volnou rukou moji paži. Tou druhou stále spočíval na mém rozechvělém břiše a tiskl si mě k sobě. Tělo na tělo. Líbal jemně linii mého ramene a pomalu postupoval k mému krku. Cítila jsem, že si ke mně přičichl a chraplavě zamručel. Bezvýhradně jsem mu důvěřovala, ale to neustálé ujišťování, že je jiný a svým způsobem nebezpečný, mě rozechvívalo ještě víc. Jedna moje část si říkala, že musím být nějaká vadná, když mě vzrušuje nebezpečí, ale já na to nemyslela. Byla jsem ponořená do touhy, která nás obklopovala.

Jeho ruka na mém břiše se pohnula směrem k mému středu, který žhnul horkým teplem. Zadržela jsem dech v očekávání a přesně ve stejnou chvíli, kdy se za mnou Edward potěšeně usmál, se mě dotkl. Přiložil dlaň do mého rozkroku, kde mě něžně pohladil přes šaty, které se mi vlnily u kolen. Nepřestával mě lehce pusinkovat a přitom odsunul ruku z místa, kde jsem ji chtěla mít. Nesouhlasně jsem zamručela, ale uklidnil mě dotyk jeho prstů na mém boku, kde mě něžné pohladil. Jeho doteky mě příjemně šimraly a tam, kde se mě dotkl, jsem cítila silnou vibraci. Pokračoval vzhůru na moje břicho a pak ještě výš, na moje ňadro, které opatrně stiskl. Nedokázala jsem se ubránit překvapenému vzdychnutí. Jeho tělo za mnou ztuhlo. Prohnula jsem se k němu, chtěla jsem ho cítit. Úplně všude, ale zatím mi v tom bránily ty prokleté šaty. Jejich látka byla jemná, až skoro průhledná, ale v tu chvíli jsem měla pocit, že mám na sobě neprůstupné pevné vlákno. Byly tak těžké. Bránily mi v letu.

Ta úžasná velká ruka, která mě laskala, se znovu vytratila a znovu se sunula po mém břiše dolů do prohlubně, kde se střádala všechna ta touha a potlačovaný chtíč za celý večer. Znovu se mě dotkl, ale tentokrát trochu silněji a párkrát zakroužil prsty. Kdyby mi zase neutekl, vybuchla bych. Chtěla jsem ho upozornit, že jestli bude takhle stále uhýbat, asi se brzo zblázním a místo krásného mazlení mu ukážu svůj hněv, ale zase mě odzbrojil lehkým pohlazením, které zase směřoval k mým prsům. Znovu jedno pevně stiskl a zaměřil se na vzrušenou bradavku, svým velkým palcem. Přitom mě omamoval svým dechem a sladkými polibky, kterými mi posypával ouško. Jednu ruku jsem mu vpletla do vlasů a druhou jsem mu přitlačila na pevné hýždě. Tím, jak jsem si ho přitlačila k sobě, jsem přesně opisovala jeho tělo a cítila jeho vzrušení, které mě dloubalo do zad. Vědomí, že mě jen nepokouší, ale jeho činy mají důvod a snad i plán, jsem se roztřásla vzrušením. Zuby se zahákl o jedno tenké ramínko šatů a pomalými mučivými pohyby ho stahoval dolů k mému lokti. Obnažil mi tak pravé ňadro, do kterého se zakousl chlad. V dálce se rozezněl lidský smích a já si teprve teď uvědomila, že nás může někdo sledovat. Na naší pláži by to bylo mnohem klidnější. Ale neručila jsem ani za sebe, natož za Edwarda. Nebyla jsem si jistá, že bych to vydržela až do našeho návratu domů. Nadechla jsem se a chtěla upozornit na nevítané návštěvníky.

„Pšššt,“ zašeptal mi do ucha a moje kůže se po celém těle zvrásnila zimou. Tohle pomalé tempo mě trýznilo. Byl tak něžný. Mohla jsem to všechno urychlit, kdybych se k němu otočila čelem a slastně ho políbila, ale nechtěla jsem rušit tu romantickou chvíli.

Opatrně stáhnul i moje druhé ramínko a pak už jsem měla šaty zachycené pouze na bocích. Nehty mě polechtal od podpaží k bokům a znovu rozvibroval moje instinkty k nepříčetnosti. Kousala jsem se do spodního rtu a snažila se tím přimět k trpělivosti. Zahákl palce za moje šaty a donutil je, aby mi spadly k nohám. Jediné, co mě zahalovalo, byly jeho velké chladivé ruce a malé modré kalhotky. Jeho velká dlaň se znovu vrátila na moje bříško a já čekala, že se budou opakovat jeho pohyby. Stalo se tak. Opatrně se dotkl středu mých kalhotek a polaskal mě přes ně prsty. Neudržela jsem vzrušený výdech, a zrovna když jsem chtěla pohlédnout do jeho očí a chystala jsem se otočit, mě pevně zachytil na místě.

Nedovolil mi ani nepatrný pohyb. V zápalu rozčílení jsem otevřela oči. Užasla jsem. Oceán pohltil všechno kolem nás. Ještě stále jsem cítila v botách písek, ale měla jsem pocit, jako by mě olizovaly malé vlnky. Moc krásný pocit. Obloha byla tmavá a měsíc svítil modrou září. Bylo to kouzelné. A ten pokušitel za mými zády moc dobře věděl, že se dívám a užívám si kouzla kolem nás. Nepřestával mě líbat na krku a uších a jeho ruce putovaly po mém těle v hladovém tanci. Prsa jsem měla naběhlá touhou a obávala jsem se, že při sebemenším doteku bych mohla vykřiknout slastí. Podlamovala se mi kolena a byla jsem šťastná, že je Edward nechal povolit a posunoval se se mnou na písčitou pláž. Opatrně mě položil na svoji košili, která byla rozprostřená na zemi. Ani jsem si nevšimla, že by se mě přestal dotýkat, aby se mohl vysvléct.

Konečně mě políbil. Když se dotkl mého jazyka a tím svým prozkoumal každé zákoutí mých úst, cítila jsem, jak nestoudně vlhnu. Neskutečně vzrušující polibek prohluboval a nechtěl ho nechat ukončit. Když jsem se potřebovala nadechnout, nadechl se se mnou a svůj dech, který držel v plicích, vypustil do mých. Po chvíli jsem přestala lapat po svém dechu, ale toužila jsem po další dávce jeho sladkého výdechu. Jako bych nepotřebovala k životu vzduch ale dech svojí lásky. Ze všeho se mi motala hlava, a tak jsem ocenila, když se moje vlasy rozprostřely v písku kolem mě.

Jeho ledové rty se mi ztratily, ale brzo se objevily na mých ňadrech. Hrál si s bradavkami a po každé dávce vlhkých polibků je ovanul ledový dech. Pokračoval po mém bříšku a znovu vyburcovala každý můj nerv. Byla jsem plná očekávání a tolik roztoužená, že by mi stačilo tak málo k uspokojení. Byla jsem tak vysílená, že jsem nedokázala otevřít ani oči, abych se na něho podívala, ale cítila jsem každý jeho pohyb a slyšela každý jeho těžký výdech.

Hladil mě přes kalhotky. Prsty kroužil a brázdil každý můj záhyb. Nevydržela jsem přesně tak, jak jsem předpokládala. Výkřik umlčel svými rty a já se tak moc styděla, že bych na nás jinak upozornila. Po tom, co jsem se malinko uklidnila, jsem byla zase schopná vnímat a slyšet okolí. Stále jsem slyšela hlasy lidí, ale pořád byly dost daleko. Opustil moje rty a dal mi minutku na vydýchání. Nezahálel a stáhl mi něžnými doteky kalhotky. Poklekl u mých nohou a vyzvedl pravou nohu pokrčenou v koleni. Líbal mi prsty u nohou, a když jsem to nejméně čekala, jemně je stiskl mezi zuby. Kdyby mi to nebylo hloupé, prosila bych, aby mě celou okousal. Bylo to mučivé. Žádný jeho dotek nepůsobil bolest. Klidně bych ocenila i trochu hrubější zacházení. Ale takový Edward nebyl. Vše, co dělal, bylo opatrné a něžné. Byl dokonalý ve všem. A každý jeho pohled do mých očí říkal jediné. „Miluji tě, chci tě.“

Čím jsem si zasloužila prožívat něco tak krásného? Musela jsem čekat tak dlouho, než jsem ho potkala, a přestože se mi stalo mnoho špatného od té doby, co toho úžasného muže znám, ten jediný pohled stál za všechno zlo na celém světě. Nikdy jsem se necítila tak krásná a potřebná jako s ním. Milovaná. Chtělo se mi plakat štěstím, ale nechtěla jsem kazit tu erotickou chvilku. Nechala jsem se ještě chvilku oždibovat jeho zuby a čekala, až se odhodlá k dalšímu kroku. Nechápala jsem, že to tak protahoval. Musel být celý bolavý jako já teď a to jsem už jedno uvolnění měla za sebou. Zahlídla jsem v jeho pohledu bezradnost, a tak jsem se rozhodla k činu.

Zbrkle jsem se posadila a popadla svého mučitele v zátylku a přitáhla si ho k sobě. Hladově jsem ho políbila a chtěla mu tím říct, jak moc chci, aby byl už konečně ve mně. Šortky už měl rozepnuté, a tak jsem měla všechno jednoduší. Stačilo se ho dotknout jen jedním prstem a už jsem zase ležela. Zasmála jsem se jeho náhlé nedočkavosti. Ale nestačila jsem si užít svoje vítězství.

Než jsem si stačila uvědomit, co tak prudce zaútočilo na moje tělo, měla jsem svého prince uvnitř sebe a pevně jsem ho objímala svými svaly. Aby utlumil svoje chraplavé vydechnutí, zakousl se mi do ramene. Bylo to trochu bolestivé a na okamžik jsem se lekla, jestli mě neprokousnul, ale uklidnil mě jeho pomalý pohyb v mém těle a polibek vtisknutý na bolestivé místečko. Už jsem se nechtěla rozptylovat ani lidmi, kteří byli stále dost blízko, nebo nějakou nepatrnou bolestí. Už jsem chtěla jen svého Edwarda a uhasit ten žár, který nás spaloval touhou po tom druhém.

Pohybovala jsem se ve známém rytmu, který oba dováděl k šílenství. Edward popustil uzdu svému sebeovládání a já si užila jeho pravou povahu predátora. Pomyšlení na to, že mu nemohu utéct, ani kdybych chtěla, bylo nepopsatelné. Pevně svíral moje boky a drtil moje kyčle. V každém jeho tvrdém přírazu jsem cítila, jak moc mě potřebuje. Jen mě a nikoho jiného. Jihla jsem blahem a cítila krůček po krůčku, jak jsme se dostávali do nebe. Milovala jsem, když ho ovládala vášeň, jen tak byl sám sebou. Nekontrolovatelně mě miloval a já už nezvládala ani svírat jeho boky na svých. Každý sval v mém těle toužil po uvolnění. A podle jeho vrčení, které rozvibrovalo moje tělo, jsem věděla, že je na tom stejně. Z posledních sil jsem si přitáhla jeho rty ke svým a nemotorně ho políbila. Přitáhla jsem si ho pevněji za vlasy abych ho nemohla ztratit a pak se naše vášeň překlenula v něhu, která se mu zrcadlila v očích. A přesně v ten okamžik jsem vzplála a nechala se upalovat spolu s ním.

Ležela jsem zabalená ve svých šatech a oddechovala na jeho nahé hrudi. Po celém těle mě příjemně štípal písek. Pevně mě objímaly jeho paže a já začínala uvažovat o tom, jestli jsem neumřela. Tohle muselo být nebe. Nemohla jsem najít jiné vysvětlení. Bohyně mě musela odměnit. Ale za co? Za moji zradu? Nebo to byl způsob, jak jsem se mohla rozloučit? Stane se brzo něco, co všechno to krásné zničí. Rozbouří se moře? Zavalí mě vlna, která mě spláchne tam, kam patřím? Tolik jsem si přála, aby to, co se dnes stalo, bylo jednou rutinou. Ale štípavé škubání v mém zátylku mě nenechávalo na pochybách, že pouze sním a to, co se stalo, nebude a nikdy nebylo skutečností.

Edward ztuhl, jako by mé tušení vytušil. Prudce se nadechl a okamžitě zadržel dech. Od mého zátylku mi přeběhl po celém těle mráz a já se bála. Nevěděla jsem čeho, ale pohltil mě obrovský strach. Zvedla jsem hlavu a podívala se do tváře svého prince s prosbou, aby mě ochránil. Ale jeho oči byly černé. Jako uhel a nebyl to stejný pohled, když na mě hledí s vášní. Měla jsem dojem, že tenhle stav, ve kterém se právě nacházel, měl něco společného s tím, jak mě vždy varoval. Něco se v něm probudilo. A já se bála jeho. Vyskočila jsem na nohy a přitiskla si šaty blíž k tělu. Jeho tělo se také skoro nepostřehnutelně vymrštilo do stoje. Pořád mě hněvivě sledoval, ale zároveň couval. Bylo vidět, jak mu každý krok dělá problémy. Trochu se potácel. Nevěděla jsem, jak mu mám pomoct. Zůstala jsem stát jako přimražená a čekala na nějaký zázrak.

Stále se ode mě vzdaloval mravenčími krůčky. Sebrala jsem odvahu. Vždyť to byl můj Edward, nemusela jsem se ho bát. I když mě celé tělo bolelo a přemlouvalo, abych to nedělala. Udělala jsem krok k němu, ale zastavila mě jeho třesoucí se dlaň. Ustala jsem v pohybu.

„Nepřibližuj se,“ zachrčel výhružně. Zděšeně jsem se na něho dívala a hledala v něm muže, kterého znám.

„Co se stalo? Co jsem udělala?“ ptala jsem se rozrušeně, chtělo se mi plakat.

Bylo vidět, že mu dělá potíže promluvit, ale nakonec se mu to povedlo. „Tvoje krev, volá mě,“ zašeptal vyděšený sám sebou. V očích měl bolest, strach, ale neskutečný hlad. V tu chvíli jsem si byla jistá, že to je můj konec. Mojí myslí proudila jen jediná myšlenka.

„Zemřu jeho rukou.“ To bude mé vysvobození.

Autor: BadLovelyLucy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Voda je můj život, ale ty jsi pro mě vším! - Kapitola 25.: