Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vlčí nářek - 1. kapitola

Úžasný obrázek Jacoba blacka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Vlčí nářek - 1. kapitolaPřináším vám další díl mé povídky. Co k němu říct? Mia zjistí velice povzbudivou novinu... Příjemné čtení!

15.03.2012 (17:45) • cler • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1404×

Nádech, výdech. Zavřeme oči, Mio, dupneme si na nohu, otevřeme oči a tadá. Žádný ples se nekoná.

Edward, stojící kousek od Mii, se tiše zasmál, její myšlenky měl v přímém přenosu, ale řekněte mi, kdo by to vydržel? Mia ho okázale ignorovala a aplikovala přesně to, co si v myšlenkách nakázala. Co si budeme povídat, nefungovalo to. Ples byl pořád na pořadu příštího dne.

„Je mi špatně,“ podotkla zvláštním tónem, jako by se snažila opravdu hrát nemocnou. Z jejích úst se následně vydalo zakašlaní. Takové zvláštní ehm, ehm. Všichni stojící okolo ní se jako na povel rozesmáli. Tedy až na Alice, která probodávala Miu pohledem týraného štěněte, div si před ní neklekla a nezačala kňučet.

„Miunko,“ hraně popotáhla Alice. „Půjdeš tam, že? Už mám pro tebe šaty.“ Víc se přilepila na Jaspera, kterého držela kolem pasu, ale pohled pořád upírala na Miu. Té se opravdu zvedl žaludek. Věděla, že ples je jenom vznešenější název pro školní zábavu. Žádné dlouhé róby, společenské chování ani valčík (či něco podobného) se tam opravdu konat nebude. Ale i tak si nedokázala představit sebe v krátkých šatech a botách na jehlovém podpatku, které by neznamenaly její smrt. To prostě nešlo k sobě.

Rezolutně zavrtěla hlavou v nesouhlasu. S odhodlaným pohledem se podívala Alice přímo do tváře. V duchu si ještě připsala na seznam zjistit, jak to Alice s Renesmé dělají, že každého dokáží zviklat pouhým pohledem. Ale ona nepodlehne!

„Miunko, slituj se nade mnou,“ kníkla Alice. Mia bojovně vystrčila bradu, ruce i s tím otřesně růžovým papírkem zkřížila na hrudi.

„Jaspere!“ pokusila se zahrát na city svému manželovi. Ten na Miu upřel prosebný pohled.

Podpantoflák jeden! proletělo Mie myslí, Edwarda to samozřejmě nenechalo klidným. Rozesmál se, čímž si vysloužil od Mii jeden rozladěný pohled. Raději rezignovaně zvedl ruce a pak s tichým pozdravem společně s Isabellou vyklidil pole.

„Prostě ne, Alice, znám tě!“ prohlásila paličatě Mia. Nehodlala ustoupit, tedy myslela si to. Alicin pohled měnil pomalu, ale jistě její názor na věc, bohužel. Alice se zničehonic zadívala do prázdna, visíc na Jasperovi.

„Děkuju, Mio, jsi úžasná!“ vypískla spokojeně Alice, když se probrala z toho „svého“ stavu. Pustila se Jaspera a skočila překvapené Mie kolem krku.

„Zítra po škole u nás.“ Neptala se, konstatovala. Ještě jednou ji pevně stiskla, než ji pustila.

„Tak se mějte.“ Chytla Jaspera za ruku a nechala za sebou stát překvapenou Miu, která ani nevěděla, jak se jmenuje.

Dobře, to možná věděla.

„Pokud tě to uklidní, tak mě tam taky donutila jít a se mnou i Setha z rezervace,“ ozval se vedle ní Jake.

„Je hrozná,“ dodal ještě šeptem, aby ho náhodou ta malá potvora neslyšela. Byl rád, že ho netahala na její nákupní maratóny.

„Proč Setha? Ne snad jako partnera pro mě?“ vypískla nepřirozeným vysokým hlasem. Nechtěla na ples a nechtěla tam jít s někým. Jacob s Nessie synchronizovaně přikývli.

„Přesně tak,“ broukla ještě souhlasně Ness. Mia zaúpěla.

„Můžu skočit z mostu?“ zabručela ještě před tím, než ji zvonění donutilo vyrazit ke třídě.

Den nemohl být lepší. Opravdu. Když se po obědě vracela domů, mohla by si říct, že přežila další nudný školní den. Hurá! Teď by se ale raději vracela třeba s chřipkou. Hlavně aby zítra nemusela na onen ples. Ale takové štěstí ona prostě nemá.

Doma ji nikdo nečekal, proto mohla bezstarostně vyběhnout do svého pokoje a konečně padnout do postele. S rozestýláním si hlavu nedělala, na Forks bylo ten den nezvykle teplo, takže se nepotřebovala ani přikrýt peřinou.

Do pár minut o sobě nevěděla. Upadla do bezstarostné říše snů, kde žádný ples neexistoval - a vlastně ani Alice.

Najednou se ocitla na školním parkovišti. Bůh ví jak, ale byla tam. Sama. Okolo ní se rozléhalo až podivné ticho na její školu, kde ani v hodinách nebyl stoprocentní klid – ostatně jako skoro všude.

Zaměřila pohled na nedaleký les, ze kterého se směrem k ní začaly přibližovat dvě postavy. Dokázala rozeznat pouze jejich siluety, ale něco v ní jí říkalo, že je zná a že by měla utíkat, jak rychle dokáže. Ale její nohy stále tvrdohlavě stály na místě.

Čím blíže postavy byly, tím větší ten pud byl, ale nohy si nedaly říct. Zkrátil se jí dech a srdce začalo bít neuvěřitelnou rychlostí, jako by se chtělo vytrhnout z hrudi a zachránit alespoň samo sebe.

„Mio,“ ozval se sametový hlas její kamarádky. Konečně ji rozeznala, byla to… Nessie s chladným výrazem a proužkem krve stékajícím z koutku úst. Šla ruku v ruce s Jacobem. Mia vyděšeně couvla. Srdce jí snad ještě zrychlilo. Byla v pasti.

Zastavili se přímo před ní, nevěděla, jestli i Jacob. Stále nemohla odtrhnout pohled z krvelačné kamarádky. Konečně se odhodlala přesunout pohled k Jacobovi v naději, že potřebnou pomoc najde právě u něj, ale nestál tam. Stoje na cárech látky na ni cenil zuby obrovský zrzavý vlk.

Vyjekla, když se po ní jeho obrovská tlapa ohnala…

Vystřelila do sedu. Nával slz ji donutil se rozmrkat. Vše v tom snu bylo tak… realistické. Jako by se to stalo, jako by to už někdy v životě zažila. Rukama si objala kolena.

Pomalu se jí prodlužoval dech a i ty otravné slzy jí mizely z očí. Chtělo to jen čas. Možná by se mohla zítra vymluvit na noční můru. Nevěděla, jestli dokáže vstoupit do jejich domu. Na druhou stranu to Alice udělat nemohla. Na to neměla sílu.

Z jejích úvah ji vytrhlo až zvonění mobilu, který měla v kapse. S hlubokým nádechem a výdechem ho vyndala. Na displeji jí blikala nová zpráva. Nemusela ji ani otevřít, aniž by nevěděla, od koho je. A věděla, že pokud ji neotevře, bude jich následovat ještě milion. Bez nadsázky.

„Málo času?“ vyjekla Mia nahlas. Tolerovala Alicinu závislost na módě a tom ostatní, ale bezmála šest hodin je málo času? S přezdívkami, které by se Alice rozhodně nelíbily, padla znovu do postele.

Nemohla usnout, ale bezmyšlenkovité prohlížení stropu ji dokázala zabít alespoň do té chvíle, než se po celém patře roznesl štěkot jejího domácího mazlíčka a nezačal jí škrábat na dveře. Kvůli němu neochotně vstala.

Krátká procházka jí vlastně neuškodí. Možná by si mohla začít psát deník. Víte, aby všichni po její smrti věděli, že zemřela vinou své přítelkyně, která ji donutila navléct si patnácticentimetrové „jehly“ a pak ji s nimi poslala na ples.

A za to Alice nic ze svého majetku neodkáže. Sice toho moc nevlastnila, ale Martyho, psa, by Alice jistě chtěla! A ne jako svačinku...

 

Chtěla jsem ji sem přidat dřív, ale nevím. Doufám, že vás s ní nezklamu. Nedokázala jsem ze sebe dostat rozumných tisíc slov.

Autor: cler (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vlčí nářek - 1. kapitola:

 1
8. Grace
17.03.2012 [10:16]

GraceDokonaléééé. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Prosííím o další kapitolku... jsem zvědavá, jak si Mia poradí na tom plese. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. Jasmínka
16.03.2012 [15:43]

krásnej dílek...těším se na další

6. Saskie
16.03.2012 [11:33]

Úžasný moc se těšim na pokračování!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon

5. sara
15.03.2012 [20:00]

Úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasný. Dokonalýýýýýýýýýýýýý. Nemám slov.... Rychle další...

4. Barny
15.03.2012 [19:48]

krása rychle další Emoticon

3. eliz
15.03.2012 [18:19]

Krásne, teším sa na pokračko :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Bee1
15.03.2012 [18:07]

Bee1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. SiReeN
15.03.2012 [17:11]

SiReeNAhoj, příště si dej větší pozor na:
- Čárky,
- Shodu podmětu s přísudkem (!),
- Ji/jí (!) - krátce pouze ve 4. pádě, pozor na to, píšeš to právě naopak,
- Ni/ní (to samé co u ji/jí),
- Přímá řeč,
- Dělení slov,
- Přechodníky,
- Ě/E (pěřinou -> peřinou),
- Malá/velká písmena,
- Krátké/dlouhé hlásky.
Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře