Dara se vrátila z rande. Jak to její dopadlo? Co se stalo mezi ní a Bertou? A také začátek velké záhady...
18.09.2011 (08:00) • Kika57 • FanFiction na pokračování • komentováno 40× • zobrazeno 5018×
„Dnes byl ten nejlepší den na světě,“ zakřičela mezi dveřmi Dara a s botami v ruce šla k nám. Jak se pohupovala ze strany na stranu, tak působila opile.
„Bellinka je vzhůru!“ zakřičela a začala opravdu nahlas smát.
„Ty jsi opilá?“ zeptala jsem se překvapeně. Jako odpověď se mi dostal smích. Úlevně jsem si oddechla. Jestli se takto chovala i s ním.
Do háje! Jak se takto můžu radovat? Proč na holky tolik žárlím? Ne! K Edwardovi necítím nic, než pouhé kamarádství. Vždyť ho znám jenom pár dní a moc toho o něm nevím…
„Ty kráso, holka. Z tebe to slušně táhne,“ uslyšela jsem Miu. Vypadala normálně. Nevypadala, že by před hodinou znovu prožila své dětství, nebo že by někdy brečela. Zato její tvář zdobila slušná vrstva líčidel. Nevím, proč se takto maluje, když to nepotřebuje. Je hezká sama o sobě.
„Ty mlč. Nikdo se tě na nic neptal,“ odpověděla jí. Chtěla se otočit a jít do kuchyně, ale její nohy se zamotaly a její těžké tělo přitahovala gravitace. „Hapalo…“ dodala zaraženě.
To jsem nevydržela a začala se smát. Ke mně se přidaly i holky, dokonce i Dara, která nejspíš netušila, proč se smějeme.
„Pomožte mi ji dostat do pokoje,“ zahlásila Mia a začala ji zvedat. K ní téměř okamžitě přiskočila Berta a Jess. Koukala jsem, jak se ji snaží dostat do patra. Řekla bych, že kdybych to natočila a poslala to do nějaké soutěže, tak bych na plné čáře vyhrála.
Když jsem byla sama v obýváku pět minut, tak jsem se zvedla a šla si udělat něco k jídlu. Pořádně jsem se nacpala a šla do pokoje. Když mám být sama, tak můžu aspoň ležet a číst si.
Kniha mi v ruce nevydržela dlouho a já jsem se s chutí ponořila do spánku.
***
Jen co jsem otevřela oči, uviděla jsem doktora sklánějícího se nad mou hlavou.
„Jak ti je?“ zeptal se.
„Už dobře,“ odpověděla jsem mírně překvapeně. To nemohl přijít někdy odpoledne? A jak dlouho tu sedí?
Němě jsem trpěla jeho vyšetření. Po jeho úsudku, že jsem už v pořádku, odešel.
Co to mělo znamenat? Vůbec se mnou nemluvil, kromě otázek: Jak ti je? Bolí tě to? Nebo: Už jsi v pořádku. Udělala jsem něco? Jestli ano, tak co? Vždyť jsem snad nic špatného neprovedla, dokonce ani neřekla.
Kašlala jsem na to a šla dolů. Proč být pořád zavřená v pokoji, když jsem na skoro opuštěném ostrově?
„Bello?“ zeptala se mě opatrně Dara.
„Ano?“
„Chtěla jsem se ti omluvit za včerejšek,“ zašeptala.
„Za včerejšek?“ nechápala jsem.
„No… Jestli jsem ti řekla něco, co tě urazilo…“
„Neboj. Od ní jsme tě odtáhly ještě dřív, než jsi něco stihla říct,“ řekla naštvaně Berta.
„Vždyť už jsem se ti omluvila!“ odsekla jí naštvaně, ale s lítostí a smutkem v hlase.
„To si myslíš, že ti toho koně odpustím?!“
„Berto…“ řekla nešťastně a cupitala za ní.
„Jsou k smíchu.“ Zničehonic vedle mě stála Mia. Leknutí jsem uskočila a snažila se uklidnit své rozbušené srdce.
„Sakra, Mio! Tohle nedělej!“ rozčilovala jsem se.
„No jo furt… Aby ses nezbláznila.“ Zakroutila hlavou. „Mimochodem… Nevíš, kde je Jess? Včera večer se šla projít a dnes jsem ji ještě neviděla.“
„Nevím.“ Kam mohla jít? Vždyť to tu nezná. Ani ve Forks nikdy nebyla venku sama po setmění. Její babička s mamkou ji odmala strašily strašidly. Je šíleně pověrčivá… Dokonce se otočí uprostřed cesty, a to jen kvůli tomu, že vidí černou kočku. Bojí se, že by jí přeběhla přes cestu…
„Třeba se vrátila pozdě a ráno si šla zaběhat…“ snažila jsem se sama sebe uklidnit.
Uběhlo pár hodin a přišla Alice na Bertinu žádost. Největší překvapením bylo, když i Alice se chovala odtažitě. Skoro s nikým nemluvila. Mračila se na všechny strany a nejistě se rozhlížela.
„Alice…“ přerušila jsem ji.
„Teď mám práci. Někdy jindy, jo?“ odpověděla rychle a táhla Bertu do schodů. Mrzelo mě, že ani ona se se mnou nechtěla bavit. Je se mnou něco v nepořádku? Nebo jsem jim udělala něco, za co jsou na mě naštvaní?
Vrátila jsem se zpátky na pohovku a přemýšlela, co jsem udělala za poslední dny. Něco, co jsem udělala špatně… Proč, do háje, nemůžu na nic přijít?!
„Sluší ti to,“ vytrhl mě z úvah Dařin hlas. Otočila jsem se na schody. Berta byla opravdu krásná. Své dlouhé vlasy měla zamotané do nějakého složitého účesu. Na sobě měla světle zelené šaty a páskové boty na podpatku. Připadala mi jako z jiného světa.
„Dobrý večer, dámy,“ tentokrát se ozval hlas ode dveří. Stál tam Edward, ale i v jeho obličeji bylo něco… chladného. Jeho pohled nebyl stejně hřejivý jako pokaždé.
„Nevíte, co je s Jess?“ Musela jsem se zeptat, když tu jsou ti dva. Oni by přeci o ní mohli něco vědět!
Jakmile jsem řekla její jméno, tak sebou trhli. Vyměnili si pohledy plné obav a strachu.
„Co by s ní mělo být?“ řekla Alice.
„Od včera se nevrátila sem… do vily,“ vložila se do rozhovoru Mia.
„No… Třeba se šla projít,“ řekl Edward.
„Každopádně se po ní podíváme. Mějte se.“ Alice se rozešla ke dveřím a zmizela jako pára nad hrncem. Edward s Bertou také rychle zmizeli. Jediný, kdo nechtěl opustit místnost, byl červíček pochybností. Co když se jí něco stalo? Co když už ji neuvidím?
Raději jsem se vydala do jejího pokoje, kde jsem si lehla do její postele. Až se vrátí, tak to chci vědět jako první!
Omlouvám se za delší odmlku, ale musela jsem si promyslet, co se dále bude dít. Teda aspoň z části. :D
Co myslíte, že je s Jess?
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kika57 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Vítej v reality show! - 12. kapitola:
Jess se určo šla projít, někde spadla a zranila se a možná byl Jasper na lovu,neudržel se a pokousal ji nebo něco takového... Jinak nemůžu se dočkat dalšího dílu...
Páni čekání se vyplatilo...! Ale doháje co je s Jess...???? To fakt nevim a Cullenovi se chovaj fakt divně....!
Rychle další jsem napnutá jak kšandy
TAk to čekání mě opravdu ničilo, ale zase si přišla s perfektním dílem a ted opravdu co je s Jess?? snad se to brzo dozvíme
No, tak musím říct, že se to nekonečné čekání na další kapitolku vyplatilo, protože byla stejně skvělá, nebo možná ještě lepší, než ty předešlé.
Bylo to originální, plynulé, nápadité, úžasné, dokonalé, perfektní, nádherné, nejlepší, bestové ( ) a (já vím, je to tvůj výraz, tak odpusť), super, bomba, bezva, cool!
No, docela by mě zajímalo, proč se Dara opila... Samo sebou to asi nebude, že? Napadá mě několik alternativ, ale ty si radši nechám pro sebe, protože by sis myslela, že jsem se zbláznila. No a Jess... Něco s Cullenovými to nejspíše společného má, jen si to vezmi (teda, ty si nic brát nemusíš, ty víš jak to je ), chovají se podezřele. Někdo z nich by ji mohl vysát, ale to by jsi neudělala, že ne? Takže... možná ji proměnily v upírku? Neúmyslně, samozřejmě... Nebo se jí něco stalo, oni ji proměnit museli, nebo by také někdo z nich mohl skoro-vysát, a nebyla by jiná možnost, jak ji zachránit. No to jsou pouze mé teorie (vadné teorie, jen aby jsi věděla)
No, takže já doufám, že bude další kapča co nejdříve. Smekám!
To byla naprosto úchvatná kapitolečka. Hele počkej proč jsou Cullenovi naštvaní na Bellu nebo proč se s ní nebaví? Já myslím, že to má něco společného s tím Jessiným zmizením. Já mám tak trošku strach, že se někdo z nich, asi Jazz, neudržela ublížil jí. Že by ji zabil? Nebo přeměnil? Bože to je otázek... Já to nevydržím. Takže rychle další nebo do té tvojí za Prahou už přijedu a nakopu tě. S láskou kajka007.
Co s ní je? A já se tak těšila, že se dozvím, co s ní je... Prosím, prosím... Co se s ní děje? Snad ji nikdo nevysál... i když... nebylo by to špatný... ne! Nevysál, že ne? Já vím... Edward na ni měl chuť a sežral ji! ne, dělám si srandu no jsem teda zvědavá, co jsi s ní udělala... jestlis ji sežrala ty, tak tě mám nejradši na světě! takže.. jak jsem slíbila... Sedni k počítači, otevři word, ruce dej na klávesnici a nejtěžší věc, co tě čeká... Piiiiiiiiiiiš!
Panebože! Si děláš srandu? Jess?
Hmmm... Každopádně krásná kapitola...
Jess se nám mění v upíra asi.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!