Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Virgo - 17. kapitola

WfE2


Virgo - 17. kapitolaAhoj lidičky. Tak jsem vám na vaše žádosti sepsala další dílek Virga. Bohužel mi nápad, který jsem měla v hlavě uložený vypadl, takže je tato kapitolky psaná za pochodu. Omlouvám se za délku, ale snad vás potěší to, že další se pokusím sepsat co nejdříve.Přeju příjemné čtení. Vaše xlovexx

XVII – Troy

Už je to měsíc. Měsíc, co se mnou naposledy mluvil. Měsíc, co se dozvěděl, že jsem jiná, než normální holky. Měsíc, co o mě ztratil zájem. Měsíc co jsem naposledy dobře spala.

Od té doby mě neustále provází jeden sen. Sen, ve kterém jsem byla mořskou pannou, a on mě viděl. Nejednalo se ani tak o sen jako spíše o vzpomínku. O vzpomínku na den, který se odehrál před měsícem.

Každé ráno se probouzím a cítím neuvěřitelný vztek. Vztek na sebe, že jsem se přiblížila k tomu moře. Vztek, který ve mně bublá a vře. Zlost, která potřebuje ven, která potřebuje vypustit, aby se uvolnilo místo pro další zlost.

Dnešní den byl stejný jako každé ráno, monotónní práce se zvládla rychle a bez přemýšlení. Během chvilky jsem už byla před školou a zavírala jsem dveře od mého náklaďáčku. Můj pohled automaticky putoval na místo, kde pravidelně parkovali Cullenovi, už tam i stáli a Alice mi jako vždy zamávala, ale to bylo všechno, čeho jsem se z jejich strany dočkala.

Zamknula jsem auto a otočila jsem se, že půjdu do školy. Nestačila jsem však udělat ani jeden krok a cítila jsem, jak mě někdo chytl za ruku. Natočila jsem hlavu a podívala se, kdo to byl, doufala jsem, že to byl Edward, že si to za ten měsíc už rozmyslel. I když jsem na něj byla naštvaně, věřím, že bych moc dlouho nebyla jen, co by se ke mně přiblížil, jen co by se mě dotknul, ale nebyl to Edward. Mou ruku držel někdo naprosto jiný. Někdo na koho jsem téměř zapomněla. Někdo koho jsem viděla hned první den tady ve Forks.

Za ruku mě chytl Troy a na jeho tváři hrál vítězoslavný úsměv. Nevím proč se tak tvářil, ale nahánělo mi to hrůzu, a jen co promluvil, cítila jsem, jak mi po celých zádech přeběhl mráz a to se jednalo o tak banální slova.

„Ahoj Bello! Dlouho jsme se neviděli.“ Promluvil a já jsem nebyla schopná slova. Jenom jsem se dívala do jeho očí a nedokázala naše pohledy rozpojit, byl to tak zvláštní pocit, jakoby se na něm něco změnilo, ale já jsem nedokázala pochopit, co to bylo.

„Copak děláš dneska po škole? Všiml jsem si, že s Cullenem už nic nemáš, tak tě chci pozvat na rande.“ Promluvil znovu a tak mě probudil z toho divného stavu. Okamžitě jsem svojí ruku z jeho sevření vytrhla a otočila se, už jsem chtěla odejít bez odpovědi, ale opět mi v tom zabránil. Chytil mě a trhl mou rukou, aby mě donutil se k němu otočit čelem.

„Ještě jsi mi neodpověděla tak, kam jdeš?“ Zeptal se mě a mojí ruku drtil. Cítila jsem, jak jeho stisk ještě sílí a krev mi do ruky přestává proudit.

„Au! Pusť mě, to bolí!“ Sykla jsem a snažila jsem se z jeho sevření vykroutit, ale nepustil mě, naopak jeho stisk ještě zesílil.

„Tak co děláš večer?“ Zeptal se znova a já, i když jsem byla v nevyhovující situaci jsem mu musela ukázat, že se ho nezaleknu, když na mě použije sílu.

„Myslíš, že bych s tebou někam šla, když mi drtíš ruku takhle mezi lidmi? Tohle není normální pozvání na rande. Ty jsi normální násilník. Ihned mě pusť.“ Mluvila jsem na něj skrze zuby, ale na jeho obličeji se pouze objevil úsměv, který nevypovídal nic o tom, že by mu svědkové vadili.

„Ale prosím tě,“ zašeptal a sklonil se k mému uchu, „Tady nikdo neví o tom, že by tě to bolelo. Nikdo nám nevěnuje pozornost.“ Šeptal mi do ucha.

Najednou se ale za námi ozval hlas, který jsem si tak dlouho přála slyšet. Byl to Edward, který promluvil, ale nebyl tady sám.

Okolo mě a Troe stál i Jasper a Emmett. Jen co je Troy uviděl pustil mou ruku a odešel, ale já jsem měla pocit, že to nebylo jediné, o co se pokusí.

„Bello? Jsi v pořádku?“ Zeptal se mě Edward a já jsem pocítila jeho ruku na mém rameni. Jenom jsem vzhlédla a kývla.

„Dneska se u tebe po škole stavím, musím ti něco říct. Můžu?“ Zašeptal mi do ucha a já jsem hned kývla. Tohle jsem si tak dlouho přála slyšet. Tak dlouho jsem ho chtěla mít u sebe. I když to byl jenom měsíc neuvěřitelně mi scházel…


 

18. kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Virgo - 17. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!