Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Vampire's poison - 4. kapitola

01.11.2011 (08:30) • Avalone • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1130×

4. kapitola

Seděla jsem proti své alternativní vstupence do Smithovy rezidence a nemohla uvěřit, jak takový vyvrhel na okraji společnosti může mít tak stydlivou a tichou dceru. U takových potomků byste spíš čekali, že budou zneužívat otcovy peníze, dělat si tak přátele a děsit ty ostatní, například jako právě její bratr. Tahle šedá myška byla tak… Bylo to osvěžující. Všechny mé případy se skládaly z upovídaných až trapně žvanících lidí nebo naprosto perverzních a krutých zabijáků. Tahle holka byla jako závan čerstvého vzduchu ve smogové oblasti.

„Jsem Cathy.“ Natáhla jsem k ní ruku.

„Já jsem Jenny,“ usmála se a stiskla mou ruku.

„Hele, nechci být nezdvořilá, ale vůbec svému bratrovi nejsi podobná, v dobrém slova smyslu.“

„Díky. No, jsme geneticky spojení, ale občas mám pocit, že je z jiné planety.“

„To mi povídej. To se takhle chová pořád?“

„Dost často.“

„Těžký život, co?“

„To mi povídej. Jak se ti tady vlastně líbí?“

„No, zatím jsem potkala jen samé příjemné lidi, až na pár výjimek.“

„Jo, lidi tady jsou příjemní, ale dost ukecaní.“

„Taky bych řekla. Během pěti minut, co jsem stála na školní půdě, si na mě stihli ukázat všichni přítomní a sdělit si své první dojmy.“

„Já tady naštěstí žiju od svého narození, takže patřím do té skupiny, která si ukazuje, ale jestli tě to potěší, tak já jsem se na tebe ani nepodívala.“

„Díky.“

Najednou se stalo něco zvláštního. Něco, co by se nemělo stávat. Rozuměla jsem si člověkem, kterého mám zneužít. Bylo to pro mě tak nové a překvapivé, cítila jsem jaké si napětí v ramenou a nemohla se zbavit pocitu, že tohle neskončí dobře pro ni ani pro mě. V tu chvíli jsem se cítila strašně provinile. Ale během minuty jsem našla svou ztracenou sílu a uvědomila si, proč ten úkol plním a komu tím prospěju, lidstvu.

„Omlouvám se, ale budu muset jít. Čeká mě hodina estetické výchovy.“

„Máme společnou cestu. Moje třída je hned vedle.“

„Dobře.“

„Takže společně?“ Nejistě se na mě usmála.

„Jasně.“

Vyhodily jsme zbytky z oběda a vyšly do učebny. I když zbývalo jen pět minut do zvonění, byla jsem ve třídě jediná. Využila jsem příležitosti a zasedla ke klavíru, který stál v rohu místnosti. Nedal se srovnat s piány, na která jsem už hrála, ale jako hudební nástroj stačil.

Položila jsem prsty na klaviaturu a nechala se unášet vzpomínkami na noty. Tóny, které líně splývaly z kladívek narážejících na struny, zněly místností a odrážely se od stěn. V takových chvílích nepochybuju o genialitě skladatele. Zavřela jsem oči. Nebyly to veselé tóny, ale jejich krása spočívala právě v té jednoduché podstatě smutku.

Když jsem dohrála, dostalo se mi potlesku. Třída se během mého soukromého okamžiku štěstí naplnila a všichni poslouchali v tichosti.

„Výborně, slečno, máte za jedna, a to ani nemám tu čest vás znát,“ mluvila ke mně profesorka.

„Jsem Catherine Masenová, můžete mi prosím podepsat tenhle papír?“ Natáhla jsem k ní ruku s formulářem.

„Ale jistě. Jak dlouho hrajete, slečno Masenová?“

„Pár let.“

„Tady to máte.“

„Díky.“

„Posaďte se támhle. Určitě vašeho talentu ještě využiju. Mohla byste si střihnout dvojhru s panem Cullenem. Co vy na to, Edwarde? Myslím, že vám dvěma by to šlo.“

Natočila jsme hlavu směrem, kterým mluvila a uviděla Jeho. Byl krásný.

Ano, je upír, ale i na upíra vypadal božsky. Většinou si upírů nevšímám, ale tohohle jsem rentgenovala pohledem dobrou půlhodinu. Zřejmě to věděl, protože párkrát mrknul mým směrem a pokaždé se pak soukromě zasmál. I když odhalil jindy tak krvelačné zuby, cítila jsem horkou vlnu, která se rozlila mým tělem až do konečků prstů.

Násilím jsem donutila svou hlavu k otočce na učitelku, abych stihla zachytit organizační plány vánoční besídky. Doufám, že o Vánocích už budu jinde. Začala mluvit i na mě a chtěla si domluvit zkoušky hraní i s tím božským stvořením.

„Takže, Catherine, kdy se vám to hodí? V pátek po vyučování? To už tu nikdo nebývá.“

„No, já nevím, paní profesorko, jsem tady nová a nepřipadá mi fér sebrat Edwardovi sólo.“ Chtěla jsem se z toho vymluvit, ale ne moc okatě, znáte to, mírné zatlačení na pilu stačí.

„Ale mně to vůbec nevadí. Alespoň to nebudu muset zvládnout sám,“ culil se na mě.

„Tak tímhle mi vážně nepomáháš, frajere!“ křičela jsem na něj v myšlenkách a byla vděčná za bariéru v mé mysli.

„Ano, Catherine, bude to úžasné. Budete dva, budete se doplňovat, zjemníme to vystoupení.“

„V pátek se mi to hodí,“ vzdala jsem pokusy o záchranu volného pátku.

„Výborně!“ zatleskala.

Nepíchá si něco ta ženská?

Hodina skončila a já chtěla vyrazit domů. Mou snahu o rychlý ústup zmařila něčí ruka dopadající na rameno.

„Myslím, že bych se měl oficiálně představit. Jsem Edward Cullen.“

„Fajn. Mé jméno už znáš, ale pro pořádek, jsem Catherine Masenová, tvá nová partnerka.“

Začal se smát.

„Tvá nová p… partnerka u piána, víš, že tě můžu obvinit ze slovíčkaření?“ zamračila jsem se.

„Promiň. Chápu. Jsem tvůj nový partner.“

„Bože, co ty jsi za stvoření?!?“ Vzepjala jsem ruce k nebi a čekala na odpověď. Jediné, čeho se mi dostalo, byl napolo překvapený výraz.

„To byl vtip.“

„Hele, já ho pochopil,“ osočil se.

„Tak fajn. Musím vyrazit, měj se!“

„Ahoj.“

Zbavila jsem se ho celkem složitým způsobem. Proč se mi první upír, který se mi líbí, nevyhýbá? Má se lidí stranit a ne je oslňovat. To by měli zakázat. Už jsem pochopila, že jim voním málo, ale aby si na mně vynahrazoval kontakt s lidmi?

Nasedla jsem do auta a rozmrzele šlápla na plyn.

První den. První kontakt. První nezdar.

To bude ještě složité.

K domu jsem dorazila za chvíli. Odemkla jsem a za sebou zase zamkla. Mně přece návštěva nepřijde. Hodila jsem tašku do kouta a vyběhla schody do patra. Dala jsem si dlouhou sprchu a vychutnávala si tu svěžest. Poté jsem zapnula notebook a znovu pročítala spisy k tomuto případu. Tak jsem strávila zbytek dne a polovinu noci. Ve čtyři ráno jsem si nastavila budík a usnula.

Autor: Avalone (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Vampire's poison - 4. kapitola: