Tak je tu další dílek. Já ještě nechci umřít, ale proč si nezariskovat :D
Pololetí je za mnou a já se vynasnažím přidávat častěji, ale nic neslibuju o:)
Enjoy!
30.01.2010 (17:00) • anazuzik • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1489×
Už věčnost jsem jiná!
14.kapitola
Ve Volvu bylo neobvyklé napětí. Seděla jsem na místě spolujezdce a vzadu byli Alice s Jasperem. Opřela jsem si hlavu o okýnko a jen letmo zachytávala jejich pohledy.
Ve škole se všechno táhlo. Čekala mě teď hodina s Mikem a nikdo z rodiny tam nebyl. Došla jsem do třídy a ta byla téměř prázdná. Až na Mika a jeho partičku. Nevšímala jsem si jich a šla si sednout do lavice. Otevřela jsem si sešit a opakovala si látku. Kéž bych měla perfektní paměť.
Do třídy se začali trousit i ostatní spolužáci. Místo vedle mě bylo naštěstí neobsazené. Učitel byl nemocný a tak výklad netrval moc dlouho. Omluvil se s tím, že mu není dobře a že pro dnešek hodina skončila. Všichni se nadšeně vyhrnuli ven, jen já si pomalu skládala své věci do batohu.
Vyšla jsem ze dveří a ze ruku někdo mě popadl za ruku. Ohlédla jsem se a viděla nějakého kluka. Netrvalo dlouho a i moje druhá ruka byla uvězněná. Oba kluci mě zatáhli ke zdi a drželi mě. Nechápala jsem, o co tady jde.
Vše se spojilo dohromady, jakmile se ke mně blížil Mike. Ruce měl za zády a mě bylo hned jasné, že v nich něco má.
„Ahoj kočičko. Budeš škrábat?” zeptal se oplzle. Nejradši bych mu jednu vrazila, ale tím bych celou naši rodinu prozradila. Zatím jsem musela vyčkávat, co se bude dít. Jen jsem měla divné tušení…
„Okamžitě mě pusťte!” zavrčela jsem na ty dva.
„Takže bude. Nedá se nic dělat,” řekl a přišel ještě blíž ke mně. Vůbec se mi to nelíbilo. Už u mě byl na délku paže.
Najednou vytáhl ruku a v ní měl stříkačku s nějakou látkou.
„Vyspinkej se,” zašeptal a vpíchl mi ji do krku přímo do tepny. Šlo to o trochu hůře než u člověka. Téměř okamžitě jsem cítila malátnost. Poslední, co jsem viděla a slyšela byl Mikův odporný smích.
***
Cítila jsem hroznou zimu. Otevřela jsem oči a okolo mě byla tma. Rozeznávala jsem jen obrysy, ale i tak mi došlo, že jsem v nějakém sklepě. Chtěla jsem se pohnout, ale ta látka asi způsobila, že jsem nemohla ovládat tělo.
Co mám teď dělat? Alice! Přišla mi odpověď téměř součastně s otázkou. Snažila jsem se jí poslat rozhodnutí, jak jí zničím šatník. To by jí mělo přimět podívat se, kde právě jsem.
Dveře se náhle otevřely a mě oslepila záře světla.
„Ahh, už jsi se probrala, koukám. To bude mít Mike radost, ale až za chvilinku. Nemusí být první,” řekl pro mě neznámý hlas. Slyšela jsem cvaknutí a holá žárovka u stropu se rozsvítila.
Konečně jsem se mohla porozhlédnout kolem. Byly tu nějaké dřevěné bedny, pytle a jeden stůl, na kterém byly hrůzně vypadající předměty.
Kluk, který se ke mně blížil byl vysoký a měl docela velké svaly. Vlasy byly zgelované a pleť měl mastnou.
Přiklekl ke mně a dával mi roubík. Co chce sakra dělat???
„To aby tě nebylo slyšet, zlato.” Kéž bych mu mohla něco říct. Chtěla jsem mu něco říct.
Alespoň jsem se pokusila mu jednu vrazit, ale moje ruka byla nějak uvězněná.
„Jo, svázali jsme tě. Ale to nebude vadit,” řekl mi s arogantním úsměvem.
Natáhl ke mně ruce a já se na ně podívala stylem ‘ještě kousek a bude po nich‘. Nepomohlo to. Hnusně mě začal osahávat a já se snažila přitisknout více ke zdi. Nepomohlo to a on se na mě přitiskl celou vahou. Přiměla jsem své koleno k pohybu a silně mu ho vrazila do břicha.
Za to se mi dostalo rány do obličeje.
„Svině, za tohle zaplatíš,” zařval na mě a v přikrčení odešel z místnosti.
Kde všichni jsou tak dlouho? Proč mi nikdo nepomůže?
„Tak se pobavíme. Jen se jí pak asi musíme zbavit, mohla by mluvit,” zněl Mikův hlas z chodby a hned na to rozrazil dveře.
V ruce měl nějaký tác a já se strašně lekla, když jsem viděla, co na něm je…
Autor: anazuzik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Už věčnost jsem jiná 14. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!