Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úsvit 44. část

22.12.2012 (07:30) • looca • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1192×

Alicin pohled:

On si snad ze mě dělá srandu, tak Emmett mu utrhne ruku a on se ho ještě zastává. Chtěla jsem jít Emmettovi něco říct, ale Jasper mě zadržel.

„Alice, ne,“ řekl mi, „tohle je mezi ním a mnou, nepleť se prosím do toho.“

„Proč?“ nechápala jsem.

„Prostě ne,“ odpověděl mi.

„Jaspere, tohle nemůžeš myslet vážně,“ řekla jsem mu a otočila se na něj.

„Myslím, nech to být, ano?“ řekl mi vážně. „Nechci, aby ses do toho pletla.“

„Jaspere,“ chtěla jsem odporovat, ale on mě přerušil: „Alice, ne! A myslím to vážně.“

Zvýšil trochu hlas, jeho zlaté oči se vpíjely do mých a já v jeho očích viděla odhodlání mě zastavit za každou cenu.

„Tak mi řekni jeden rozumný důvod, proč bych se do toho neměla plést,“ vyzvala jsem ho.

„Nechci, aby ti ublížil, teď se chová jako novorozený, je rozzuřený, sama jsi viděla, jak jsem dopadl já,“ odpověděl mi, „nechci, abys něco takového zažila i ty.“

Podívala jsem se na Emmetta, který byl stále pod Lucasovým ovládnutím, a na něj.

„Dobře,“ přikývla jsem nakonec.

„Děkuju,“ řekl mi a otočil se na Lucase: „Lucasi, pusť ho.“

„Víš to vážně, brácho?“ zeptal se ho pochybně.

„Musíme to zkusit, nemůžeme ho pořád kontrolovat, máme také své životy,“ odpověděl mu Jasper.

„No, jak myslíš,“ pokrčil rameny.

Jasperův pohled:

Alice se zatvářila hodně uraženě, ale já to vážně nechápal, vždyť se zas tolik nestalo. Když jsem byl na jihu, o končetinu jsem přicházel v jednom kuse, takže tohle tolik nebolelo, jenom jsem to prostě nečekal. Alice se asi rozhodla, že Emmettovi něco řekne, ale já ji chytil za ruku a řekl: „Alice, ne, tohle je mezi ním a mnou, nepleť se prosím do toho.“

„Proč?“ zeptala se mě nechápavým tónem.

„Prostě ne,“ snažil jsem se ji přemluvit.

„Jaspere, tohle nemůžeš myslet vážně,“ snažila se mi odporovat, otočila se na Emmetta a chtěla mu něco říct.

„Myslím, nech to být, ano?“ řekl jsem jí smrtelně vážně. „Nechci, aby ses do toho pletla.“

„Jaspere,“ chtěla mi pořád odporovat, ale já ji zastavil.

„Alice, ne! A myslím to vážně,“ zvýšil jsem trochu hlas, nechtěl jsem, aby se do toho pletla. Věděl jsem, že by Emmett mohl být nevyzpytatelný, proto jsem byl odhodlaný ji z toho vynechat.

„Tak mi řekni jeden rozumný důvod, proč bych se do toho neměla plést,“ vyzvala mě, povzdechl jsem si a řekl jí: „Nechci, aby ti ublížil, teď se chová jako novorozený, je rozzuřený, sama jsi viděla, jak jsem dopadl já. Nechci, abys něco takového zažila i ty.“

Alice se podívala na Emmetta, kterého držel pod kontrolou Lucas pomocí svého daru.

„Dobře,“ přikývla nakonec, v duchu jsem si oddechl, konečně přestala naléhat.

„Děkuju,“ zašeptal jsem a podíval se na Lucase: „Lucasi, pusť ho.“

„Víš to vážně, brácho?“ zapochyboval.

„Musíme to zkusit, nemůžeme ho pořád kontrolovat, máme také své životy,“ řekl jsem mu.

„No, jak myslíš,“ pokrčil rameny.

Alicin pohled:

Lucas poslechl Jaspera a já viděla, jak se Emmettovi vrací svobodná vůle. Jasper se postavil před dům, kam se Emmett díval. Lucas se mu postavil po boku, aby mohl také zasáhnout.

„Emmette, nech ji na pokoji,“ řekl Jasper klidně, díval se mu do očí a snažil se odhadnout jeho chování. Emmett se na něj znovu rozzuřeně podíval, ale neviděla jsem ho zaútočit. Ohlédla jsem se po Edwardovi, protože Bella přece před ním také utíkala. Edward stál opodál a vypadal velice zničeně.

„Alice, Lily,“ řekl nám Jasper, podívaly jsme se na něj.

„Běžte, prosím, dovnitř za holkami, tohle je mezi námi,“ požádal nás. Radši jsem se na nic neptala a poslechla ho.

Vešly jsme s Lily dovnitř a uviděly Bellu i Rosalii, jak sedí v nejzaším koutě, Rose vzlykala a celá se klepala, Bella jen zírala do zdi.

„Holky, co se stalo?“ zeptala jsem se jich.

„E-emm-e-tt s-se mě z-zepta-l, j-jak by-bych r-re-reagovala, j-jest-li b-by m-mi u-u-ublí-žil,“ vykoktala vystrašeně Rosalie mezi vzlyky. Teď už jsem to chápala, Lily se na mě podívala.

„Mně se to stalo s Edwardem také,“ zašeptala Bella, byla v šoku, ale neviděla jsem na ní, že by se Edwarda bála jako Rosalie Emmetta.

„Tohle mi Lucas s bráchou musí vysvětlit,“ zašeptala Lily a já přikývla, tohle mi také Jasper vysvětlí, ať se mu to bude líbit nebo ne.

Najednou Jasper s Lucasem vešli do obývacího pokoje, Emmetta ani Edwarda jsem nikde neviděla. Náhle jsem dostala vizi, Emmett a Edward běželi někam, pak se objevili u Denaliových.

„Emmett a Edward jdou na pár dní k Denaliovým,“ oznámil nám Jasper a podíval se na Rose a Bellu. Rosalie si viditelně oddechla a Bella nemohla tomu uvěřit.

„Proč je vůbec napadlo, aby se na to zeptali?“ zeptala se Lily, Jasper a Lucas se na sebe podívali.

Jasperův pohled:

Lucas mě poslechl, pozorně jsem se díval na Emmetta, jak se vrací do normálu. Věděl jsem, jak se cítí, když se odprostil od Lucasova daru. Emmett se hned podíval do domu, cítil jsem z něj touhu tam jít, proto jsem se postavil před dům. Lucas se mi postavil, abychom to měli lépe pod kontrolou.

„Emmette, nech ji na pokoji,“ řekl jsem mu, Emmett se mi rozzuřeně díval do očí, ale necítil jsem z něj touhu na mě zaútočit.

„Alice, Lily,“ řekl jsem, „běžte, prosím, dovnitř za holkami, tohle je mezi námi.“

Naštěstí mě ihned poslechly a odešly bez prostestů. Oddechl jsem si, když tu už nebyly.

„Kluci, jdeme,“ řekl jsem jim a rozeběhl se do lesa. Museli jsme si promluvit a v přítomnosti holek to nebyl dobrý nápad. Doběhli jsme na nějakou mýtinku, kterou jsem už jednou viděl.

„Jaspere, omlouvám se, měl jsi pravdu, měli jsme to udržet v tajnosti,“ řekl mi Edward.

„Na to jsi měl myslet dřív, Edwarde,“ řekl jsem mu, „ale máš štěstí, Bella byla pouze v šoku, nebála se tě.“

„A jak moc se mě bojí Rose?“ zeptal se mě Emmett.

„To ani nejde popsat, Emmette,“ odpověděl jsem mu, „předtím, než ses jí na to zeptal, jsem se tě snažil upozornit. Věděl jsem, jak se bude cítit, protože něco podobného zažila má sestra. Kdyby tohle Lucas udělal Lily, také by reagovala jako Rosalie a navrch bych asi také reagoval a ne moc dobře.“

„Zabil bys mě?“ zeptal se mě Lucas s povytaženým obočím.

„Neměl bych k tomu daleko,“ přiznal jsem, „na svou malou sestřičku jsem nedal sáhnout jako člověk a teď se to ve mně ještě umocnilo.“

„Teď bychom se neměli vracet domů,“ řekl Edward a podíval se na Emmetta, který jen smutně přikývl.

„Půjdeme k Denaliovým,“ pokračoval Edward, „aspoň na pár dní, než se holky uklidní.“

„Asi uděláte tak nejlíp,“ přikývl jsem, kluci se otočili a rozeběhli se pryč.

„Vrátíme se domů,“ řekl jsem Lucasovi.

„Budou se nás určitě vyptávat,“ povzdechl si, v tom jsem s ním souhlasil. Rozeběhli jsme se domů.

Vešli jsme do obývacího pokoje a uviděli holky, jak si spolu povídají.

„Emmett a Edward jdou na pár dní k Denaliovým,“ oznámil jsem holkám, na Rosalii bylo vidět, že si oddechla, a Bella tomu nemohla uvěřit.

„Proč je vůbec napadlo, aby se na to zeptali?“ zeptala se nás Lily, s Lucasem jsme se na sebe podívali.

Alicin a Jasperův pohled:

Jsem zvědavá, co z nich zase vypadne. Jak jí mám říct, že jsme porovnávali síly, a přitom ji nevyděsit? Bože, tohle je složitá situace.

Autor: looca (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Úsvit 44. část: