Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úplněk za svitu luny - 18. kapitola - Cesta k novému začátku

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Úplněk za svitu luny - 18. kapitola - Cesta k novému začátkuPo delší době je tu další dílek, původně jsem už v tomhle chtěla naznačit, jak to bude pokračovat ještě dál, ale nakonec jsem si řekla, že vás přeci jen nechám ještě chvilku tápat v nevědomosti.

14.07.2010 (20:15) • WereVampira • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1372×

 

18. kapitola: Cesta k novému začátku

Všichni jsme se uchýlili dovnitř a posadili se na pohovku do obývacího pokoje. Nepotřebovali jsme sedět, ale tak to mělo příjemnější atmosféru. Cullenovi se ke mně chovali velice přívětivě a vstřícně, jak jsem se dozvěděl, tak tu žijí už druhým rokem, ale mají i jiné domy, střídají je, aby si lidé v jejich okolí ničeho nevšimli. Nemohl jsem ani věřit, že chodí normálně mezi obyčejné lidi, do školy a do práce, ale ujistili mě, že to zvládají. Straní se sice lidí, aby ti nakonec přeci jen na něco nepřišli, ale jinak si žijí spokojený život.

Postupně jsem se dozvěděl ještě něco, zřejmě to nejdůležitější, byly to upíří zákony, tedy hlavně jeden, nesmíme jako upíři vystupovat veřejně, pokud ovšem netoužíme zemřít a to rukou královské rodiny Volturiových. Jak jsem pochopil, to byl málem i můj osud, protože Volturiovi sem přišli a zabili jednu, kterou Cullenovi ušetřili, slíbila, že se polepší, ale oni ji stejně zabili, to se stalo krátce předtím než jsem dorazil já. Jejich pach jsem však ještě slabě cítil ve vzduchu, byl nasátý starou krví a byl zcela odlišný od pachů novorozených nebo Cullenů.

Nejdřív s námi zůstával Edward, ale po krátké době odešel, neříkal kam, ale ostatní to neřešili, tak jsem to taky nechal být.

Nejvíc se o mě zajímal Jasper, pořát ho ještě štvalo, že necítí moje emoce a že je nemůže ovládat. Ani se mu nedivím, já cítím všechny kolem sebe, kdybych narazil na někoho u koho to nejde, taky by mě to štvalo.

Za pár hodin přišel i poslední člen této rodiny, ktrého jsem ještě neviděl.

„Rád tě poznávám, jmenuji se Carlisle.“ Měl přívětivý hlas a přátelský výraz.

„Doufám, že u nás zůstaneš.“ Dodal ještě, když si se mnou potřásával rukou.

„Nemůže... nedokázal by tu s námi žít... je to kvůli jeho daru.“ Předběhl mě Jasper.

Carlisle se na něj nechápavě podíval a on mu vysvětlil celé mé dilema s mím darem a proč je pro mě obtížné být ve společnosti dalších upírů. Carlisle se na mě soucitně podíval, ale nic už neřekl.

Potom mi ještě nabídl pomoc, ale stejně věděl, že ji odmítnu, nemohl jsem tu zůstat.

Carlisle se mě hodně vyptával na můj předešlý život, co jsem dělal, kde jsem žil a taky co je podstatou mého daru. Snažil jsem se mu na vše dát řádné odpovědi, ale vše ohledně své rodiny jsem shrnul jen do jedné věty: „Žili jsme nedalako odsud v Port Angeles.“ Víc jsem toho nechtěl prozrazovat.

Carlisle mi nabídl nějaké peníze, abych si mohl koupit někde nějakou chatu a tam se naučit sám ovládat svůj krvežíznivý chtíč a také svůj dar. Tomu jsem neodmítl, upřímně mě tím dost zaskočil, nečekal jsem, že mi nabídne něco takového, ale docela mi to přišlo vhod. Měl jsem teď možnost začít nový život a postupně, jak mě ujistil, by se mi barva očí díky zvířecí krvi měla začít měnit z karmínové na zlatavou, což by bylo ze všeho nejlepší. V duchu jsem se už těšil na chvíli, kdy se to stane a já budu moct vzít Jimiho ze spárů našeho otce.

Bavili jsme se pak ještě o tom, co budu dělat pak, až se naučím ovládat. Pro příklad uvedl, že je dobré se nějak zaměstnat, vyplnit volný čas věčnosti, jak sám řekl. On sám pracuje v nemocnici, nikdy ho nenapadlo dělat něco jiného, rád pomáhá lidem. Esme zase navrhuje a přestavuje domy, baví ji to, oba to naplňuje, jsou spokojeni. Mají však ještě jednu zálibu, i když v tomto případě to není ani tak záliba, jako vzájemná podpora a láska, žijí zde jako rodina, Carlisle a jeho žema Esme a jejich děti. Funguje tu vztah jako v obyčejné rodině, kde jsou rodiče autorita, všichni drží při sobě, ne jako v mé rodině, vloudila se mi trpká myšlenka, ale hned jsem ji zahnal.

Náhle se Alicin výraz změnil, dívala se vyjeveně kamsi do dáli, Jasper si jejího výrazu taky všiml a něžně ji objal. Cítil jsem z ní napětí, a pak šílenou směsici emocí a myšlenek a představ, nedokázal jsem ani jednu pochopit, pak to vše najednou zmizelo.

„Gustav bude muset odejít, jinak to nedopadne dobře.“ Nechápal jsem tak docela proč, ale stačilo mi jen slabé zaměření na její mysl, abych pochopil. V jejích vzpomýnkách jsem postřehl vůni, nebyla to normální vůně, tuhle já znal, Riley nám ji dal jako vodítko. Byla to lidská vůně, ale tak sladká a opojná, že by se mi z toho až točila hlava.

„Riley nás sem dostal tak, že nás navnadil na nesmírně lákavou lidskou vůni...“ začal jsem, „ten člověk sem teď přijde... mám pavdu.“ Otočil jsem se k Alici.

Jen přikývla.

„Měl bych jít.“ Zvedl jsem se a otočil se ke dvežím.

„Nechceme tě odsud vyhánět.“ Carlisle se mě snažil přesvědčit.

„Nechci ohrožovat ničí život... až se naučím ovládat, tak možná, ale teď...“

Popřáli mi hodně štěstí a Esme mě mateřsky objala na rozloučení, Rosalie se se mnou rozloučila jen slovy: „Doufám, že to zvládneš.“

Alice mě taky objala, ale bylo to jen přátelské objetí, Carlisle si se mnou potřásl rukou a pšedal mi již zmíněné peníze, byl jsem mu za ně nesmírně vděčný. Koupím si za ně nějaký malý domek někde daleko od lidí a tam, až to bude možné, vezmu i Jimiho.

Emmett a Jasper mě doprovázeli na kus cesty, ukázali mi kde je hranice s vlky, i kdybych si to nepamatoval, ten pach, který se tu všude šířil by mě utvrdil, že jsem na hranici. O několik mil dál jsme se už rozdělili, oni se vrátili domů a já si šel hledat vlastní domov, místo, kde naleznu konečne klid a kam už brzy odvedu i bratříčka.

 

 

shrnutí

 

Prosím zanechte komentář, abych věděla, že to tu nečtě jen mini hrsta lidí, já si pak říkám, jestli to má vůbec ještě smisl pokračovat, když to tu stejně nikdo nečte.

 

 


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: WereVampira (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úplněk za svitu luny - 18. kapitola - Cesta k novému začátku:

 1
1. Janča
10.04.2013 [16:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře