A jsou tu kulatiny. Co se stane? Edwarda se v tomto díle pokusí zabít. Podaří se jim to? Nebo mu někdo pomůže? A kdo to bude? To si musíte přečíst. Hezké čtení. Děkuji za komentáře.
P.S.: Tuto kapitolku chci věnovat kiQaCULLEN, protože mi velmi pomáhá, a za to jí děkuji.
11.03.2011 (07:45) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3537×
Po dvou hodinách nás to přestalo bavit, a tak jsme šli pryč.
„Zítra ve čtyři tady,“ řekl mi Alexus a odešel pryč.
Boj mě začínal bavit a musí se přiznat, že jsem v něm celkem dobrý. Pomalu jsem se chystal z tělocvičny pryč také. Mířil jsem do svého pokoje.
„Kde jsi byl?“ zeptal se Nick, když jsem vstoupil do pokoje.
„Promiň, tati. Byl jsem v Bojovnickém sále.“
„Takže jsi ho našel? Bravo. Mě to trvalo tři měsíce.“
„Vidíš, já ho ani nehledal, prostě jsem na něj narazil.“
„A co ses učil?“
„Začal mě učit nějaký Alexus a učil jsem se útok.“
„Alexus je dobrý učitel.“
„Ano, myslím, že spolu vycházíme dobře.“
„Tak to je fajn,“ řekl Nick a znovu se začetl do své knížky.
Nechtěl jsem ho rušit, tak jsem se na nic už neptal. V pokoji jsme byli sami. Jeho myšlenky ukazovaly, že je do té knížky opravdu zabraný.
„Kde je Bad, Jerry a Koudy?“ neodpustil jsem si a zeptal se.
„Bad, nevím. Koudy, nevím. Jerry šel za Petrem.“
„Dobře díky. Hele nevíš, jestli je Bella v pokoji?“
„To opravdu nevím,“ řekl a ani se na mě nepodíval. „Myslím, že ano.“
„Dobře, tak já jdu za ní.“
Odešel jsem z pokoje a šel stejnou cestou, kterou mi Bella ukazovala, když jsme šli k ní. Došel jsem k jejím dveřím a zaťukal. Nikdo se neozýval, tak jsem zaťukal znovu.
„Kdo je?“ Uslyšel jsem její hlas.
„To jsem já, Edward.“
„Vypadni,“ řekla velmi naštvaně.
„Promiň. Velice mě to mrzí. Už jsem se rozmyslel. Teda, nemusel jsem se rozmýšlet vůbec, jenom jsem to nevěděl. Chci tě. Opravdu a moc.“
„Vážně?“ ozvalo se zpoza dveří.
„Ano, myslím to vážně.“
Otevřela dveře a vletěla mi do náruče. Objal jsem ji také. Bylo to nepopsatelné. Bylo mi moc krásně, když jsem byl s ní a to jsme byli spolu asi jenom třikrát.
„Ale kohopak to tu máme?“ ozvalo se za námi. Rychle jsem přestal Bellu objímat a otočil jsem se za tím hlasem. Nikdo však za mnou nebyl. Otočil jsem se dopředu, ale Bellu neviděl. Místo ní tam byl Flow.
„Ty jsi změnil podobu na Bellu?“ zeptal jsem se naštvaně.
„Ano, proč ne, ale příště jí neobjímej,“ řekl s výsměchem Flow.
„Jo, příště se jí neomlouvej,“ řekl druhý hlas a přede mnou se zviditelnil Jorg.
„Kde je Bella?“ zeptal jsem se strachem v hlase.
„Co nejdál od tebe,“ řekl Flow.
„Co chcete?“ zeptal jsem se.
„Myslím, že jsi mě slyšel, když jsem si o tom s Flowem povídal,“ ozval se Jorg a chytil mě pod krkem.
„To vám neprojde.“
„Ale ano, už nám to prošlo,“ řekl Flow a vrazil mi pěstí do obličeje. Začali do mě mlátit. Dávali mi pěstí do všech míst po těle, i do rozkroku. Tam to bolelo nejvíc. Snažil jsem se nedávat najevo, jak to bolí, ale nemělo to smysl.
Pohled Bad
Chtěl jsem si promluvit s Bellou.
„Ahoj, Bello,“ pozdravil jsem ji a vešel k ní do pokoje.
„Ahoj, Bade,“ odpověděla mi mile.
„Přejdu rovnou k věci, co vidíš na Cullenovi?“
„Já ti rovnou odpovím. Co tě to zajímá? Co vás to všechny zajímá? Je to můj život, tak se mě všichni laskavě přestaňte ptát. A tebe, Bade, varuji, jestli se Edwarovi něco stane, tak tě zabiji.“
„Vůbec nevím, o čem to mluvíš, Bello?“ Snažil jsem se zachovat klid, ale moc mi to nešlo.
„Ale no tak. Myslíš, že nevím, že ty chceš, aby ho Flow s Jorgem zabili?“
„Jak to víš?“ zeptal jsem se s překvapením.
„Slyšeli jsme je s Edwardem, jak si o tom povídali.“
Flow s Jorgem měli za chvilku přijít a říct Belle, že Edwarda vyřídili, i když to nebyla pravda. Hned jak přišli, se Bella složila. Nechápal jsem to. Ani ho nezná a už kvůli němu se složí.
Pomalu mi začalo docházet, co jsem chtěl, aby udělali. Řekl jsem jim, jaký má Koudy dar, tedy vymýšlel jsem si. Nechtěl jsem jim to říct a byl jsem s Koudym domluvený, že to bude hrát, jako že ten dar má. Že bude dělat, že umí ovládat vodu. Sice nevím, jak to udělá, ale slíbil to.
Když jsem chtěl vše odvolat a říct Flowovi s Jorgem, aby nechali Edwarda na pokoji, bylo už pozdě.
Nevím, kam Bellu odvedli, ale Flow změnil podobu na ni a Jorg se zneviditelnil u jejího pokoje a Flow byl uvnitř.
Pohled Edwarda
Mlátili do mě a mě bylo čím dál víc špatně.
„Nechte ho,“ ozval se Badův hlas.
„Vypal Bade,“ odpálkoval ho Jorg.
„Měli jsme dohodu a já jí chci zrušit. Dar Koudyho jsem vám řekl, tak ho nechte být, nebo jdu za Jackem,“ začal jim vyhrožovat Bad.
Kdyby mi někdo řekl, že by to fungovalo, tak bych se mu vysmál, ale nebyla to pravda. Oni mě nechali na pokoji a odešli. To nebude jen tak, určitě něco chystají.
Koukl jsem se na Bada a schoulil se do klubíčka. Bylo mi jedno, že se mi bude někdo smát. Mně bylo špatně. Ucítil jsem něčí ledové ruce, jak mě odnášeli pryč.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Upíří tábor - 10. kapitola:
Větší nesmysl jsem jaktěživ nečetla!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!