Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Untouched 6. kapitola

16.04.2011 (17:45) • MartinaBlack • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2361×

„Neječ! Prostě se mně pevně drž!“ křičel jsem na Nessie, aby mě bylo slyšet přes hukot motorky.

Jeli jsme po silnici na motorce. Zkuste na motorku posadit holku, která na ní nikdy neseděla, a má strach ze všeho jedoucího, co není auto.

Cítil jsem, jak mě pevně drží a obličej má zabořený v mých zádech. Hm, takové zacházení se mi líbí.

Jeli jsme necelou čtvrthodinu a pak jsem konečně zastavil. Seskočil jsem s motorky a pomáhal Nessii se z ní vypáčit. Byla celá rozklepaná.

„Tohle už nikdy!“ vrčela.

„Ale no ták, byla to sranda!“

„Nevím, čemu říkáš sranda, já se strašně bála,“ skoro brečela. Objal jsem jí krátce.

„Nessie, slibuju, že tě na motorku už nikdy neposadím,“ zasmál jsem se shovívavě.

„No fajn, můžeme jít na párty?“ řekla trochu sešle.

„Samozřejmě.“ Byla prostě sladká!

Přicházeli jsme k útesům, na kterých byl rozdělaný oheň. Všichni tam už byli.

„Čau Jaku, přivedl sis holku?“ rozřechtal se Paul a Jared se k němu přidal.

Embry s Quilem se na Ness opatrně dívali. Asi jim připadala moc mladá.

„Drž hubu,“ usmál jsem se blahosklonně na Paula.

Nessie zrůžověly tváře a stydlivě se rozhlížela kolem.

„Tak jo, lidi, tohle je Renesmé, teda Nessie, dcera Belly Swanové,“ vybalil jsem to na ně.

„Upír?“ zděsil se Billy.

„Ne! Poloupír! A jestli se vám to nelíbí, můžu taky odejít…“ naštval jsem se za jejich odsuzování mojí krásky.

„Klid Jaku, nikdo nechce, abyste chodili pryč,“ ozvala se Sue Clearwaterová. „Rádi tě poznáváme, Nessie,“ usmála se na moje zlatíčko. Nessie se taky usmála a vystoupila trochu zpoza mých zad, aby ji líp viděli.

„Takže Bellina dcera, jo?“ řekl Embry. Jestli na ni bude něco zkoušet, zabiju ho! A je mi jedno všechno.

„Jo,“ řekla Nessie. Jak může být tak klidná, copak nevidí, že ji balí?

Vyslal jsem Embrymu vražedný pohled. Embry asi pochopil, že tohle je moje území a stáhl se.

„Tak si sedněte,“ řekl Billy a usmál se na Nessie. Na ni se prostě nejde neusmívat.

Všichni jsme si rozebrali nějaké jídlo a začali poslouchat Billyho historky. Nessie poslouchala vážně pozorně.

Asi jí to hodně zajímalo. Doufal jsem, že táta nezačne mluvit o otisku. Nikdo ještě neví, že jsem se do ní otiskl, jen Edward s Bellou. Uvažoval jsem, kdy jí o tom řeknu. Jak to tak vypadá, nikdy. Povzdechl jsem si. Nessie se na mě zkoumavě podívala.

Nechápu, co se to se mnou děje. Jsem zamilovaný, ona taky dává najevo svůj zájem a já prostě nejsem schopný jednat. Jsem idiot, idiot, idiot!

Zanedlouho se táta se Sue rozhodli, že půjdou domů. Táta dneska bude u ní, řekl jsem mu, že chci s Nessie klid. Ale na co? Stejně nic nebude.

Vzhledem k tomu, že útesy opustili všichni nad třicet, mohlo se začít pařit. Přišlo i pár kámošů a holek, kteří neměli s vlkodlaky nic společného.

Mezi nimi byla i Stacy, ta, se kterou jsem ještě předevčírem spal. Ach jo!

Asi si myslí, že spolu pořád jsme, ale já ji dal jasně najevo, že si chci jen užít.

Party se dostávala konečně do té správné atmosféry. Smečka nasávala lidi taky, moje ségra si povídala s Renesmé a Embry se v rohu líbal s nějakou blondýnou.

Bylo kolem desíti večer, když ke mně došla Stacy.

Povzdechl jsem si.

„Ahoj Jaku, máš dneska čas?“ ptala se.

„Ne,“ odpověděl jsem tupě.

„Aha… to máš zas někoho jinýho? Myslela jsem, že nám to tentokrát vydrží dýl, copak se ti to se mnou nelíbí?“ ptala se ublíženě.

„Ne, vážně promiň, já… jsem se zamiloval do jedný holky. A myslím to s ní vážně,“ řekl jsem opatrně.

„Holka? Ale prosím tě, to tě přejde, uvidíš, že se mnou to bude lepší,“ zavrčela vzrušeně. Už mi začala lézt na nervy!

Zachytil jsem pohled Nessie, která se mračila na Stacy. Pak se to všechno seběhlo v jedné sekundě. Stacy se na mě vrhla a začala mě líbat. Sakra!

Naštvaně jsem se od ní odtrhl. Viděl jsem Renesméin vytřeštěný pohled.

„Co to, sakra, děláš?“ zařval jsem na ni. Nessie stála pár metrů od nás a po tvářích jí stékaly slzy.

„Co jako dělám?  Líbám tě! Chodíme spolu!“ syčela na mě Stacy.

„Ne, to teda nechodíme, mám tě plný zuby, už se mě nedotýkej!“ zavrčel jsem výhružně. Zvedl jsem se z kamene a běžel za Nessie, která utíkala směrem k pláži.

Doběhl jsem jí a zastavil.

„Renesmé!“

„Co je, Jacobe?“ řekla naštvaně.

„Co by bylo?! Viděla jsi, jak se ta mrcha na mě vrhla!“ řekl jsem ještě naštvaněji.

„No jasně že jo, a taky jsem slyšela, co jste si povídali, takže ty jsi děvkař!“

Aha, tak tohle jí vadí!

„Ale Nessienko, špatně sis to vyložila, podívej, teď možná jsem na volné noze, ale když bych se zamiloval, byl bych holce věrný!“ řekl jsem naléhavým hlasem.

„Hm…“ řekla a pořád brečela. Proč brečí? Chtěl bych nějakou příručku, jak zacházet s holkou!

„Co se děje?“ zeptal jsem se a dotkl se jedním prstem její tváře.

„Jde o to, že…“ zarazila se. Asi se mi to bála říct.

„No?“ naléhal jsem na ni.

„Neřeš to,“ řekla najednou úplně jiným tónem. Takovým lišáckým, vyzývavým.

„Tak fajn,“ souhlasil jsem. „Asi vím, co mi chceš říct, ale prostě počkáme, jak se to vyvrbí, ano?“ usmál jsem se na ni. Její úsměv jasně říkal, že se mnou souhlasí. Jak já ji miluju!

Autor: MartinaBlack (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Untouched 6. kapitola: