Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty víš, že mě miluješ - Epilog

Breaking Dawn


Ty víš, že mě miluješ - EpilogSvatba, ale čí?
Je tu konec a s ním i moje velké díky všem, kdo povídku rádi četli a komentovali ji.

EDIT: Článek neprošel korekcí.

Bella

Ta svatba byla perfektní. Přesně taková, jako má svatba být. Plno květin, spousta bílé a dokonalé svatební šaty. Nemohla jsem se divit, když nevěstou byla Alice, nejlepší pořadatelka večírků a módní maniak.

Myslím, že jsem vždycky měla takový pocit, že pokud do toho jedna z nás praští, bude to Alice. Jasper ji požádal o ruku dva týdny před koncem školy a našeho pobytu ve Forks.

Ano, uběhlo několik měsíců od chvíle, co jsme se já a Edward dali dohromady. Mě samotnou často překvapovalo, že jsme to spolu tak dlouho vydrželi, přece jenom vzhledem k okolnostem, které tomu předcházely, bych spíš čekala, že při první příležitosti se navzájem podvedeme. Edward byla ale úplně jiný, než bych čekala, že ve vážném vztahu bude. Milý, pozorný, jednoduše dokonalý. Já sama jsem se taky dost změnila. Už jsem nebyla ta věčně sarkastická a nafoukaná upírka. Podlost mi zůstala, té bych se nevzdala ani za nic, navíc, myslím si, že upír svůj charakter nemůže úplně změnit. Edward mě ale miloval takovou, jaká jsem a já jeho taky. Nebylo co řešit.

„Chce s tebou mluvit,“ řekla Rosalie a pokynula mi k pokoji, kde se Alice připravovala.

Otevřela jsem dveře a rychle je za sebou zase zavřela, co kdyby šel Jasper náhodou kolem a spatřil Alice ve svatebních šatech? Já na to nevěřila, ale Alice ano. Byla jsem si jistá, že kdby k tomu opravdu došlo, zřejmě by se celá svatba zrušila a musely by se koupit nové šaty. Ještě, že já se nikdy vdávat nebudu. Ani upíří nervy nejsou z ocele.

„Myslíš, že dělám správně?“ zeptala se mě Alice trochu vystrašeně, když jí došlo, že jsem s ní v pokoji.

Vypadala nádherně. Měla nádherné bílé šaty bez ramínek a jakýchkoliv příkras. Šaty byly jednoduché, ale i kdyby si na sebe vzala pytel brambor, pořád by vypadala stejně kouzelně.

„Samozřejmě, že děláš správně. Ty a Jasper se milujete. Jste jako ty páry z historických románů. U vás je hned na první pohled jasné, že k sobě patříte,“ řekla jsem a doufala, že ji to uklidní. Neuklidnilo. Trhavě se nadechla. Byla nervózní.

„Co když svatba všechno překazí. Ty a Edward se taky neberete a jste v pohodě,“ řekla Alice.

Povzdechla jsem si. Alice začínala panikařit. To nebylo dobré. Musela jsem ji uklidnit. Došla jsem až k ní a podívala se do zrcadla, kam Alice bezcílně zírala.

„Mysli na to, že u toho oltáře je někdo, koho miluješ. Někdo, o koho jsi bojovala. Někdo, kdo tě miluje tolik, že by pro tebe udělal cokoliv na světě. Ta svatba není konec jedné knihy. Je to jenom začátek další kapitoly. Svatba nic nezmění. Je to jenom potvrzení lásky mezi tebou a Jasperem. Teď se zvedej a jdeme tě vdát,“ řekla jsem a Alice se konečně uklidnila. Zářivě se usmála a vstala ze židle.

Svatba se odehrávala venku. Na té louce, na které jsme já a Edward byli snad milionkrát, od té chvíle, co jsme spolu začali chodit. Trávili jsme tam většinu našeho času. Pokud bychom se někdy měli vzít, asi bychom měli svatbu tam, ale my jsme nic takového neplánovali. Nebylo to pro nás, a tak když měla Alice problém s tím najít dokonalé místo pro svatbu, oba dva nás napadla ta louka. Alice z ní byla nadšená, a tak jsem teďka šla uličkou mezi lavicemi, kousek před Rosalie. Alice nám oběma jako družičkám dala dokonalé šaty v tmavě modré barvě.

Došla jsem až k oblouku z čerstvých růží, pod kterým už stál Jasper společně s Edwardem a s Emmettem. Postavila jsem naproti k Edwardovi a usmála se na něj. Úsměv mi opětoval. Když Alice přicházela k oblouku, většina svatebčanů zatajila dech. Po očku jsem se podívala na Jaspera, který byl naprosto hypnotizovaný svou budoucí manželkou. Alice došla se zářivým úsměvem až k němu a podala Rosalie svou květinu.

Esmé a Carlisle seděli v první lavici a tvářili se šťastně. Myslím, že po těch všech dramatech, které s námi zažili, byli rádi, že to dopadlo svatbou, i když ne trojitou. I přesto jsem ale věděla, že tak za dva týdny nás čeká další radostné zasnoubení. Ten prsten, který jsem Emmmettovi pomáhala vybírat pro Rosalie je nádherný.

Rozhlížela jsem se po všech svatebčanech. Alice pozvala tak půlku forkské střední. Většina našich spolužáků zastávala názor, že Alice je v tom, a proto se ta svatba koná. Kdyby jen věděli, že je Alice už přes sto let, asi by zastávali jiný názor. Bylo zvláštní pozorovat všechny moje bývalé spolužáky, které už asi v životě neuvidím. Byl začátek srpna a to znamenalo, že asi za měsíc se všichni rozjedou na vysoké školy, začnou nový život, mimo Forks, alespoň většina z nich. Po vysoké založí rodinu. Pak přijdou vnoučata, pravnoučata, a pak smrt. Musím uznat, že občas mi ten lidský koloběh života chyběl, ale věčnost po boku Edwarda mi to bohatě vynahrazovala.

Pohled mi ulpěl na Jane, která na mě mrkla a vesele se usmála. Samozřejmě, že Volturiovi přijeli taky, jak jinak. Celá garda samozřejmě ne. Ale ti, kteří pro nás byli důležití, tu byli. Aro, Marcus, Caius, Jane, Demetri, Felix a Alec. Moc jsem Jane tu cestu s bandou chlapů nezáviděla.

Nakonec mi pohled skončil opět na Edwardovi.  Můj dokonalý upíří přítel. Tak moc jsem ho milovala, že jsem občas měla pocit, že pod tím návalem citů exploduju. Zbožňovala jsem, když mi říkal ty dvě kouzelná slůvka. Bylo to jako jeden nekončící sen. A já v něm žila.

„Ano.“ Probudila mě z úvah svým souhlasem k sňatku Alice.

„Ano,“ řekl Jasper.

Jejich polibek trval asi minutu, než jim konečně došlo, že tady nejsou sami. Nemohla jsem je vinit, pro ně to musel být skvělí pocit, vědět, že už jsou navždy svoji. Já na vdavky nejsem a asi nikdy nebudu. Není to pro mě. Stačí mi to, co mám.

Musela jsem pronést proslov. I přesto, že jsem to zarytě odmítala, nakonec mě Alice přesvědčila a já teď stála na pódiu před hromadou lidí i upírů a měla jsem mluvit.

„Alice vždy věřila na pravou lásku. Všechny neustále přesvědčovala, že pro každého je tam někdo. Říkala, že ve chvíli, kdy toho dotyčného uvidíte, prostě to víte. Když poznala Jaspera, rozhodně to nevěděla. Ti dva si museli projít spoustou překážek, než jim došlo, jak moc jim na sobě navzájem záleží. Ale když se na ně dnes tak dívám, divím se, že jim to nebylo jasné od začátku. Stačí je vidět, jak spolu drží za ruce a každému hned musí být jasné, že k sobě pasují, jako dva puzzle. Vím, že Jasper dá na mou sestru pozor a nedovolí, aby si jakkoliv ublížila. Vím, že ji miluje víc než všechno na světě. Na novomanžele,“ řekla jsem a pozvedla skleničku se šampaňským.

Všichni začali tleskat a já rychle sešla z pódia. Hned po mém proslovu se začalo tančit. Edward si mě hned našel a dovedl mě na parket.

„Skvělá řeč,“ pochválil mě a políbil.

„Díky,“ řekla jsem a políbila ho nazpět.

„Bells,“ řekl Edward po chvilce.

„Ano?“ zeptala jsem se a podívala se mu do očí.

„Myslíš, že teď, když se všichni pořád berou, měli bychom se vzít taky?“ zeptal se mě Edward a ve mně hrklo. Jen ať mě nežádá o ruku. Prosím, jen to ne.

„Ne, myslím si, že jsme perfektní, takový jací jsme, nepotřebujeme nějaký papír a bílé šaty k tomu, abychom věděli, že se milujeme,“ řekla jsem a Edward se usmál.

„Neber to špatně, ale jsem rád, že to říkáš,“ řekl Edward a já se zasmála.

„Miluju tě,“ řekla jsem mu a políbila ho.

„Taky tě miluju,“ řekl Edward a políbil mě taky.

Svým slovům jsem věřila. Byli jsme spolu perfektní takový, jací jsme. Patřili jsme k sobě. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude. Byla jsem si tím jistá. I přesto, že více než sto let ani jeden z nás na lásku nevěřil, našli jsme ji. Tam, kde jsme ji nejméně očekávali, nás překvapila. A i přesto, že jsme si museli projít více věcmi, než většina párů musí, skončili jsme spolu, šťastní a zamilovaní. Nikdo by se neměl vzdávat naděje na lásku, protože často se může objevit tam, kde ji nejméně čekáme, nebo nám dlouho nedochází, že to láska je anebo a to je můj případ, jsme až příliš paličatí na to, abychom si lásku přiznali. Pro každého láska někde je, věřte mi, vím to z vlastní zkušenosti.

 


 

Chci vám všem moc, moc, moc poděkovat, že jste zůstali až do úplného konce. Vím, že mi často trvalo přidat další kapitolu, ale vy jste i přesto vytrvali, přečetli si ji a často i okomentovali.

Snad se vám epilog líbil. Některé možná zklamalo, že Edward a Bella se nevzali, ale takové je já prostě vidím. Věčné teenagery, kteří se milují hluboce a vášnivě.

Tímto oficiálně končím všechno spojené s příběhem tří bratrů a tří sester. Žádná další pokračování už psát nebudu, myslím, že tyto postavy už zažily všechno, co potřebovaly, aby už byly na věky šťastné.

Ještě jednou jedno velké díky vám všem, bez vás bych to nezvládla.

Kajushqa1



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty víš, že mě miluješ - Epilog:

13. ---Veronika---
22.11.2011 [16:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. martty555
22.11.2011 [9:39]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. AngieCullen
22.11.2011 [9:13]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.11.2011 [7:50]

ThereSSa Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.11.2011 [7:03]

AddyCullennádhera. Ale teď už musím letět do školy :)) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. marcela
22.11.2011 [6:54]

Je fajn,že se nevzali.I když do posledních písmenek,jsem navěřila,Moc hezká povídka. Emoticon Emoticon Emoticon

7. Wera
22.11.2011 [6:23]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. viki
21.11.2011 [22:46]

Moc pěkné !

21.11.2011 [21:48]

AnysP Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Simona
21.11.2011 [21:46]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!