Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi moje štěstí - 2. kapitola

wsdjiztu

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Ty jsi moje štěstí - 2. kapitolaTak, přidávám další kapitolku. Je psaná z pohledu Edwarda. Povedlo se mi to napsat delší než minule. Snad se vám bude líbit. Bubble.

10.05.2010 (13:15) • Bubble • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1262×

2. kapitola - Dívka

(Edward)

 

Měl jsem namířeno na lov. Nejlepší zvěř bývá na druhé straně města. Zrovna jsem vyjížděl ze zatáčky, když jsem spatřil dívku. Přecházela přechod, nevšimla si mého auta. Okamžitě jsem začal brzdit. Silnice byla kluzká a pořád pršelo. Byl jsem dva metry od ní. Pohlédla ke mně, zděsila se. Brzdy přestaly fungovat.

 

Auto se dotklo jejího těla. Pomalu se sesunula k zemi. Vystoupil jsem z auta tak rychle, jak jen mi to lidské chování dovolovalo. Vypadala bledě a koukala se na mě. Ležela v kaluži vody, vlasy měla mokré a oblečení nebylo o moc sušší.

 

Po pravé ruce jí tekla krev. V nose jsem ucítil sladkou vůni krve. Sevřelo se mi hrdlo. Byla to ta nejsladší vůně, kterou jsem kdy vůbec poznal. Snažil jsem se v sobě uklidnit tu menší část mého já, co saje lidskou krev. Pálení v hrdle se stupňovalo, ale ignoroval jsem to.

 

Sehnul jsem se k ní a opatrně jsem ji zvedl z mokré země. Jednou rukou jsem otevřel dveře od auta. Položil jsem ji na sedačku. Oči měla zavřené, asi byla v šoku. Naštěstí byla nemocnice kousek odsud.

 

Nastoupil jsem do auta. Nedýchal jsem. Nechtěl jsem jí ublížit. Když mě pozorovala, všiml jsem si jejích čokoládově hnědých očí. Byly jedinečné. Zabočil jsem na parkoviště a zaparkoval na nejbližším místě.

 

Vzal jsem dívku do náruče. Nohou jsem kopl do dveří, bylo mi jedno, jestli si tam udělám díru. Na chodbě se pohybovalo několik důchodců. Kličkoval jsem mezi nimi. Jednoho jsem málem shodil.

 

„Dávej si pozor, kam jdeš!“ zakřičel na mě.

 

„Promiňte!“ omluvil jsem se a snažil se chytit výtah.

 

Dveře se mi zavřely před nosem. Vzal jsem to po schodech, protože jel až do posledního patra. I tak by to bylo rychlejší. Poslední schody jsem skákal po třech.

 

„Carlisle!“ zavolal jsem na muže na druhé straně chodby. Spatřil dívku a automaticky odemykal ambulanci.

 

„Edwarde…" zeptal se zmateně, „co se to stalo?“

 

„Vysvětlím to později. Prvně se na ní podívej.“ Opatrně jsem ji položil na lehátko.

 

Posadil jsem se na židli do rohu místnosti. Sledoval jsem Carlisla, který ošetřoval ránu. Dívka pravidelně oddychovala. Ulevilo se mi. V hlavě se jí honilo… Moment! Proč neslyším její myšlenky?!

 

V místnosti byly dvoje myšlenky, ale jen jedny jsem slyšel. Ty druhé se schovávaly za stěnu, skrz kterou jsem nemohl proniknout.

 

„Edwarde, pojď se mnou o kanceláře,“ vyzval mě Carlisle

 

Vstoupil jsem do světlé místnosti s tmavě hnědým nábytkem. Dost se to tu změnilo. Nebyl jsem tady alespoň rok.

 

„Tak," začal, „pověz mi, co se stalo.“

 

„Vyjížděl jsem ze zatáčky, když jsem ji spatřil. Okamžitě jsem brzdil, ale klouzalo to. V nízké rychlosti jsem do ní narazil. Pak jsem ji odvezl sem. Jestli se jí něco stane…“ vykoktal jsem ze sebe.

 

„Nic jí není, byla šoku. Vyspí se z toho. Udělal jsi vše, co se dalo. Zajdi si na lov.“ Uklidnil mě Carlisle.

 

. . .

 

Vyšel jsem z nemocnice. Hluboce jsem se nadechl čerstvého vzduchu. V nemocnici byla cítit desinfekce a občas i nepatrný závan krve. Lidská krev teď byla pro mě přitažlivější než zvířecí. Nebyl jsem na lovu alespoň týden.

 

Pomalu jsem došel do nejbližšího lesa. Z půdy sálalo vlhko. Naštěstí už nepršelo, to bych sem šel zbytečně. Byl jsem mimo dosah lidských očí. Rozběhl jsem se do středu lesa. Míjel jsem jeden strom za druhým.

 

Vyběhl jsem na obrovský balvan. Výborně místo na hledání kořisti. Posadil jsem se na okraj a přemýšlel, než ucítím krev.

 

Vrtalo mi hlavou, proč jí nemůžu číst myšlenky. Ta dívka byla zvláštní, jedinečná a půvabná. Takovou jsem za to století ještě neviděl. Byla krásnější než všechny upírky, které jsem kdy potkal.

 

Do nosu mi vnikla vůně medvědí krve. Okamžitě jsem vyrazil za tou neodolatelnou vůní. Běžel jsem jen chvíli. Za okamžik jsem spatřil obřího medvěda.

 

Proplížil jsem se dozadu. Spiš proběhl tak rychle že si mě nemohl všimnout. Skočil jsem mu na záda. Řval a snažil se mě shodit na zem. Kdybych mohl ohluchnout, tak by to bylo právě teď.

 

Zakousl jsem se do jeho krku. Zařval ještě víc než doposud. Do úst mi proudila horká tekutina, která naplňovala moji touhu. Medvěd slábl a pomalu padal k zemi. Seskočil jsem a znovu jsem se do něho zakousl. Zbylo ještě dost krve.

 

Dopil jsem i tu nejposlednější kapku. Stačilo mi. Krve bylo akorát. Musel bych zabít alespoň tři jeleny místo toho medvěda. Takhle to bylo rychlejší a míň uklízení.

 

Bylo potřeba uklidit. Odtáhl jsem medvěda kus stranou. Krev jsem přikryl listím, aby nebyla vidět. Z boty jsem utřel kapku krve. Dnes jsem se nezašpinil. Obvykle se vracím s pocákaným trikem. Alice mě okamžitě pošle se převléct, je na to háklivá.

 

Vracel jsem se zpět k nemocnici. Čím blíž jsem byl, tím víc se mi vracely vzpomínky z té nehody. Ten okamžik kdy jsem do ní narazil. Nikdy na to nezapomenu. Nejhorší okamžik, kdy jsem málem přejel nevinnou, krásnou dívku.

 

V nemocnici na mě čekal Carlisle. Když se mi podíval do nyní zlatých očí, spokojeně se usmál.

 

„Zalovil sis pořádně, že?“ přečetl jsem mu v myšlenkách. Mlčky jsem přikývl.

 

„Medvěda,“ dodal jsem.

 

„Chceš vidět tu dívku, viď?“

 

„Určitě.“

 

Dovedl mě do místnosti, kde spala ona. Ležela v posteli, měla suché vlasy a oblečení. Zaslechl jsem její pravidelný tlukot srdce.

 

Posadil jsem se na židli vedle její postele a díval se na ni.

„Promiň.“ Zašeptal jsem a chytl za ji ruku. Trochu sebou cukla a spokojeně se jakoby usmála. Poslouchal jsem její tlukot srdce. Uklidňoval mě jako ty CD co má Rosalie.

 

Seděl jsem tam už dlouho. Spala dál klidným spánkem. Do dveří přišel Carlisle.

 

„Ty jsi ještě tady?“ zeptal se mě. Přišel zkontrolovat ruku. Opatrně oddělal obvaz. Pod ním se skrývala jizva.

 

Začala se probouzet. Vrtěla sebou. Pomalu otevřela oči. Koukala se na Carlisla a pak i na mě. Koukal jsem se jí do očí. Měla je čokoládově hnědé, nemýlil jsem se.

 

„Dobrý den, slečno.“ Promluvil na ni Carlisle. Zmateně se koukala po pokoji.

 

„Kde to jsem?“ zeptala se hlasem, který připomínal sípot nemocného člověka.

 

 

„V nemocnici. Jak se jmenujete?“ zeptal se.

 

„Bella Swanová,“ řekla. „Vlastně Isabella,“ dodala.

 

 

Autor: Bubble (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi moje štěstí - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře