Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi mě kousl? - 5. kapitola

Sraz Ostrava!!! 04


Ty jsi mě kousl? - 5. kapitolaA další nudná kapitola:D:D

„Krev?" zeptala jsem se. On neodpovídal.

„Krev?“ zeptala jsem se znovu, ale on se pořád neměl k odpovědi. Měla jsem nesmírnou chuť mu jednu vlepit. Byl to ten nejotravnější "člověk", co jsem kdy viděla. A že jsem se neovládla. Plesk. Jenže jsem to samozřejmě neodhadla a on odletěl metr daleko. Ouu.


„Snažíš se mě zabít? “ zašklebil se stejně jako celá jeho rodina. Plesk. Teď jsem ho odhodila na strom. Vážně to bylo srandovní. Nevím, co mě to napadlo. Byla jsem jak malá. Ale přesně takhle jsem si to předtím představovala. 
„Ne. Baví mě to,“ ušklíbla jsem se a výhružně zvedla levou ruku. Tak ta odpověď nebude?
„Živíme se krví. Náš druh se převážně živí lidskou krví. Ale naše rodina je jiná než ostatní. Živíme se jen zvířecí. Nechceme být zrůdy,“ řekl mezitím, co ze sebe shazoval listí a já ho přerušila svým rychlím postřehem.

„Jo. To jsem zažila,“ odfrkla jsem si. Vážně jsem si to uměla představit, dokonce jsem to měla čest pocítit na vlastní kůži. Doslova. 

„Tvoje krev mi způsobovala nesmírnou bolest. Strašně jsem po tobě toužil…“ zasekl se v půli věty. Byla jsem v šoku. Možná ani nevěděl, jak to vyznělo. Oklepala jsem se. I když toužím, aby toužil? Moje pocity od probuzení mě někdy vážně děsily. 

„Samozřejmě po tvé krvi,“ odkašlal si. „Nevíme proč tomu tak je. Nikdy jsem podobnou věc nezažil. Chtěl bych, abys mi odpustila,“ zašeptal a já na chvíli viděla v jeho tváři ten pocit viny. Jenže já prostě nemohla...

„Odpustit?" prorvala jsem stěží z úst. Vážně jsem nevěděla, co si myslet. Obvykle se stává, že přijdete na další, nudnou, vyučovací hodinu a vedle vás sedí kluk s tváří anděla. Jste celé nesvé, protože nevíte, jestli ho oslovit. Když už se připravujete, že byste mohly… Řekne, promiň a zahryzne se do vaší tepny na krku. Po třech dnech nesmírné bolesti se probudíte z pekla a dozvíte se, že jste upír. Dokážete odpustit? Co na to řekne Charlie? Počkat, Charlie?

„Musím domu. Charlie se o mě bojí a určitě je v pohotovosti celé městečko,“ řekla jsem a chtěla odejít, jenže mi v tom zabránil. Tak a teď mě nasral do nepříčetnosti. 

„Nemůžu tě pustit," zašeptal. Jestli jsem chtěla být v klidu, tak tohle mě donutilo nebýt v klidu. On mi rozkazovat nebude!

„Já se tě neptám," vzdorovitě jsem odpověděla jakoby nic. Pěnila jsem. 

„Má pravdu. Nemůžeme tě pustit za Charliem. Jsi novorozená. Nechceš ho přece ohrozit. Nechceš, aby se mu stalo to, co tobě. Nechceš ho zabít," řekl Carlisle a já musela uznat, že má pravdu. Nemohla jsem riskovat a už vůbec ne za cenu Charlieho života. Zavřela jsem oči a snažila jsem se uklidnit. Soustředila jsem se na svůj dech. Oheň uvnitř mého hrdla začínal být nesnesitelný a já ho začala pociťovat.

,,Dobře. Půjdu jinam. Jinam, kde nebudete vy," povzdychla jsem si rezignovaně a snažila se, aby to všichni slyšeli. Ale nemusela jsem se moc snažit, věděla jsem sama, jak dobře slyší. Přímo ke mně dotančila upírka, kterou jsem už jednou popsala jako elfa. Neříkám, že by nebyla hezká. Vlastně bych jí mohla závidět. 

„Ahoj, jsem Alice a budeme nejlepší kamarádky. Věř mi Bello," vysypala ze sebe. 
„A jako tvoje nejlepší kamarádka ti radim, abys zůstala, protože jestli odejdeš, nedopadne to moc dobře, věř mi. A tady mu můžeš aspoň nakopat prdel," usmála se a ukázala na toho bronz upíra. Nezmohla jsem se na slovo. Možná v ní budu mít později komplice. A já vlastně neměla kam jít. Pro Charlieho jsem byla hrozba.

„Dobře. Ale nechci, aby na mě mluvil." To byla moje jediná podmínka. Byl totiž docela otravný. A moje nové pocity, mě k němu táhly jako magnet. Hlavně ten jeho krásný sametový hlas... On se smutně usmál a pak přikývl.

„Bude mlčet jako hrob. Vím to. Vidím totiž do budoucnosti," chlubila se zvonivým hláskem. Vidí do budoucnosti?



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi mě kousl? - 5. kapitola:

 1
24.06.2011 [12:21]

WhiteTieKoukám, koukám a další díl nevidím. Tak kdepak se s ním touláš? Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!