já vím , že je to docela divný . Ale zkuste si to přečíst . Je to zase o Belle ,ale je to trochu hodnš jiné !!!
27.08.2009 (15:30) • vikiii111 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1883×
Tulačka
„Mami jak se ho můžeš jenom zastávat? Ty nevíš co ti udělal?“
Myslela jsem si, že moje máma je už úplně mimo.Kéž by,ale ne .
„ Bello, já se ho nezastávám. Jenom říkám pravdu . Měla by sis najít práci. Víš ,že živým rodinu jenom já .“
Tak a teď se úplně zbláznila.
„JÁ?!“ Už jsem to nevydržela a začala jsem řvát. „Jak to můžeš jenom říct? Vždyť on taky nemá práci!“
„To do toho netahej. John se jí snaží najít.“
„Jo mami to je sice pravda ,ale on jí hledá už půl roku !“
V tom do pokoje vkročil on. Vždycky si o sobě myslel ,že je pánem světa a jedinej kdo ho mohl v tomhle vyvést z míry jsem byla já!
„René zlato jdi uvařit večeři . Já si tady s Isabellou promluvím.“
„Ne! Se mnou teda rozhodně ne.“ Zakřičela jsem i na něj a snažila se vyběhnout ze dveří. V tom mě ,ale chytly nějaké ruce a hodily na zeď. Ještě štěstí ,že po zdí je gauč jinak bych měla zase otřes mozku.
„Bello!“ zakřičela máma a rozběhla se ke mně. Otočila hlavu a řekla Johnovi „Co si to provedl!“
„Já ?! Nic!“ začal křičet na mámu. „To ona!“ A ukázal na mě.
I když jsem byla na gauči ,cítila jsem z něho alkohol. Snažila jsem se zvednout ze země a maminka mi pomáhala.
„Nech jí být tu čubku .“ Zakřičel na mámu „Může si za to sama.“
„Johne .“ Snažila se ho trochu uklidnit a začala k němu pomalu přistupovat. Když už byla skoro u něj a snažila se znovu promluvit. John se ,ale rozmáchl a uhodil jí.
Snažila jsem se k mamince dostat ,ale John mě vzal a odnášel mě pryč. A v tom jsem si všimla kam mě nese . Šel do ložnice! Začala jsem křičet řvát jako o život. Chytala jsem se čeho šlo . Zachytila jsem se o rám dveří do koupelny,která byla hned vedle kuchyně. John neudržel rovnováhu a spadl na zem . V tom okamžiku jsem měla výhodu byla jsem připravená. Rychle jsem vstala a vběhla do kuchyně kde jsem vytáhla nůž. John za mnou volal „Ty mrcho.“ a najednou jsem uslyšela výkřik a ránu.
Tohle byl ,ale výkřik Johna . Vyběhla jsem z kuchyně . A viděla jak leží maminka na zemi a v ruce má střep . Vedle ní ležel v kaluži krve John. Později když jsem četla noviny psali v nich ,že měl čtyři rány. Z toho dvě smrtelné. V okamžiku kdy jsem je oba viděla jsem pustila nůž a běžela k mamince. Snažila jsem se nahmatat puls ,jako nás to učili v hodinách přírodopisu,ale nic .
Po ani dvou hodinách brečení jsem vstala a šla do svého pokoje kde jsem si zabalila jenom potřebné věci .A vtom si uvědomila JSEM VOLNÁ.
„Konečně!“ vydechla jsem úlevou. Byla jsem volná ,ale za jakou cenu! Ztratila jsem maminku ! Kam ,ale půjdu To nevím.Ostatně takový je asi život. Vzala jsem si batoh přes záda a vykročila ze dveří. Ven. Pryč. Od starého života
Autor: vikiii111, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tulák:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!