Jak dopadlo setkání Angely s Cullenovými? A co si všechno naplánovala Alice pro své nové spolužačky?
17.01.2012 (18:45) • kari94 • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 3382×
Z pohledu Alice:
Sedli si ke stolu a s úsměvem jedli lidské jídlo, jako by jim snad chutnalo. No fuj! Celou dobu nikdo z nich nepromluvil, ale bylo na nich vidět, že spolu nějak komunikují. Sem tam zakývali hlavou a pak se najednou zvedli, teda jen Francesca, Alec a Jane. Angela zůstala sedět a já prostě věděla, že čeká na nás, ale že by z toho byla nadšená, to se říct nedá. Spíše jako by to byla její povinnost.
Když jsme k ní přistoupili, chladně nás pozdravila, přesně jak se dalo čekat od Volturiové. Byla jsem hrozně zvědavá, strašně mi totiž vadilo, že nic nevidím a nevím vše předem. Bylo to, jako by mi sebrali brýle, bylo to součástí mě a já bez toho nemohla normálně být. Snažila jsem se z ní vymámit něco o Belle, ale narazila jsem jen na nenávist. Silnou a oprávněnou nenávist k nám, za to, co jsme udělali Belle.
A Tanya měla ještě tu drzost ji urážet. Ještě, že něco udělal Edward, jinak bych na ni skočila, třeba i před lidmi.
Jak nám Angela vyprávěla, co se s ní po našem odchodu stalo - měla jsem chuť začít řvát na Edwarda, jaký je to pitomec, že zničil život mé jediné opravdové kamarádce. Proč já jsem tam s ní nezůstala, nějaký zákaz, to by nemělo opravdové přátelství zastavit. Ona taky porušila všechny zákazy, aby mohla být s námi a dokonce každou chvíli riskovala vlastní život. A já? Nedokázala jsem se dostat ani přes první překážku. Jsem špatná kamarádka.
Když jsem se probudila ze svého snění, už tam Angela nebyla.
„Přijdou k nám všichni v sedm. Pojď, musíme jít varovat Carlislea a Esmé,“ řekl Jasper a objal mě kolem ramen.
Stulila jsem se v jeho náručí a následovala celou rodinu na parkoviště.
Doma jsme byli hned, už na nás čekala Esmé s úsměvem na tváři, ten jí zmizel, když viděla naše výrazy.
„Co se stalo?“
„Ve škole jsou Volturiovi,“ řekl Jasper, „a není to jen tak někdo, ale Francesca, Jane, Alec a Angela Weberová...“
„Kamarádka Belly?“ přerušila ho Esmé. Při vyslovení jejího jména Tanya zavrčela, věděla, že Edward ji nemiluje a nemůže na Bellu zapomenout.
„Ano. Přijdou nás večer navštívit, asi se chtějí s námi domluvit na pravidlech. Zavolej Carlisleovi, ať dorazí dřív,“ dokončil svou řeč Jasper a každý odešel do svého pokoje. Slyšela jsem Edwarda, jak hraje, po dvaceti letech konečně hraje. Smutná melodie, moc smutná, ale vyjadřuje přesně moje pocity, stejně jako jeho. Skladba skončila a on začal další, velice známou - Bellinu ukolébavku. Jak dlouho jsem tuhle melodii neslyšela, naposledy ještě ve Forks. Věděla jsem, že dnešek byl pro něj těžký.
Všichni se mu to vždy snažili usnadňovat a nevyslovovali před ním její jméno a najednou se dneska mluvilo jen o ní. Jako by našel klíč od vzpomínek, které pevně zamknul v nejzazším koutě své mysli. A teď se na něj všechny vyvalily a on už neměl sílu je znova ukrýt. Věděla jsem, že to pro něj muselo být těžké, odejít od ní, a teď musel žít s vědomím, že umřela kvůli němu. Snažil se ji chránit a přitom si nevšiml, že už není cesty zpět. Nechal ji tam samotnou a ona se musela ubránit Victorii. Kamarádila se s vlkodlaky, přesně jak říkal. Je magnet na nebezpečí, odejdou od ní krvežízniví upíři a ona si najde za kamarády smradlavé čokly.
Jasper se mnou cloumal. „Pojď, je tu Carlisle a za hodinu dorazí oni. Musíme se domluvit.“ Šla jsem s ním dolů. Už tam byli všichni kromě nás. Měli ve tváři nervózní výraz a já se naopak usmívala, prostě jsem cítila, že to dopadne dobře.
Když viděli můj úsměv, hned se zeptali: „Viděla jsi něco?“
„Ne, ale prostě cítím, že nám neublíží. Já vím, je to divné, ale já tomu věřím.“
„Aha, naše slepá vědma promluvila," neodpustila si sarkastickou poznámku Tanya. Věděla, že ji nemůžu vystát a ani se nesnažila být na mě milá, ale mně to bylo jedno. Už jsem se těšila na nákup s Jane.
Edward mě samozřejmě slyšel. „Nevím, jestli tě Jasper pustí.“
„Kam?“ zeptal se můj medvídek.
„No přece s Jane na nákupy. Už se na ně strašně těším.“ Udělala jsem na něj psí oči, věděla jsem, že jim nemůže odolat.
Bylo na něm vidět, jak se rozmýšlí, ale nakonec zamračeně kývl.
„Jupíí, konečně se mnou půjde někdo, kdo mi pořád nebude nadávat. Možná s námi půjdou i Francesca a Angela. Uděláme si takovou dámskou jízdu. Půjdete taky, Rose, Esmé?“ Tanyu jsem samozřejmě vynechala, přece si od ní nenechám zkazit můj nejlepší den.
Když holky viděly můj výraz, raději se na něco vymluvily, ale to je jedno. Stejně by nás jenom zdržovaly. Mohly bychom jet v sobotu a protáhnou to až do neděle. V noci bychom přejely do New Yorku, je tam totiž módní přehlídka nových trendů na zimu. Prostě ten nejlepší víkend, jaký jsem kdy v životě zažila. Musím to ještě pořádně naplánovat. Co si vezmu, proboha, na sebe?!
„Zlato, klidni se, když ještě nevíš, jestli s tebou vůbec půjdou,“ snažil se mě uklidnit Jasper.
Zrovna, když jsem mu chtěla trefně odpovědět, zazvonil zvonek. Tak jsem řekla jen: „Uvidíme.“
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: kari94 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Together we are strong 12. kapitola:
Tááák a co bude teď??
To, že je Tanya kráva mě vůbec nepřekvapuje
RYCHLO DALSIU KAPITOLKU
super
Skvělé!!!
Jupí!!! Nákupy!!!
som zvedava ako to dopadne
som velmi zvedava čo spravý Edward ked zistí že Franceska je v skutočnosti Bella:D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!