Ahojky, máte tu další dílek Three words. Tentokrát jste nemuseli tak dlouho čekat. Doufám, že se vám bude kapitolka líbit i když je taková. Divná no xDD. Zanechte komentáře, nebo kritiku. Za obojí budu ráda. x)
02.11.2009 (09:30) • Adushka9 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1492×
4. kapitola
Zůstali jsme i Billyho do večera. Jake stále nikde. Pomalu, ale jistě mě zachvacovala panika.
„To tam bývají takhle dlouho pořád?“ padla otázka na Billyho.
„Ne, tohle je poprvé...“ I Billy byl značně znepokojený. Nelíbilo se mi. Ani trošku. Co když se Victorie oběvila? Co když někomu něco udělala? Co když... ne, Isabello iklidni se. Jake je v pohodě. Určitě jen dlouho něco řeší..
„Mami...“ natáhla ke mně ručičky Nessie. Vzala jsem ji a ona mi ukázala, co si myslí ona. Jake zubícího se na nás ode dveří. Usmála jsem se. Přesně tenhle úsměv jsem u něj měla ráda. Jen... když jsem se dívala Nessiinima očima viděla jsem ho jasněji, veseleji. S láskou. Svým způsobem ho také miluji, ale... Spíš jako bratra... Usmála jsem se na Ness a uslyšela, jak se otevírají dveře.
„A pak že schopnost předvídat budoucnost má Alice...“ zabručela jsem pro sebe. Au, její jméno bolí pořád i když už ne tak moc.
Akorát, že se Jake nezubil a cosi si mumlal sám pro sebe.
„Jacobe! Konečně! Tak co? Povídej...“ vybafla jsem na něj hned.
„Bello, klidni hormony...“ řekl Billy. „Jacobe, kdes byl sakra tak dlouho? Víš na co všechno, jsem za tu dobu stihl pomyslet?“ obul se do něj pro změnu on.
„Zklidni hormony, tati.“ Odbyl ho Jake. Nebudou ti dva rodina?
Jacob se posadil a pustil.
„Takže... Vydal jsem se za Samem, který měl zrovna hlídku, jak víte on je zároveň náš vůdce, naše alfa. Řekl jsem mu v myšlenkách Tvou příhodu s Victorií. Značně ho to znepokojilo a potom přiběhl Jared, že Paul zachytil pach upíra. Sledovali jsme tedy pravděpodobně Victoriinu stopu, ale vypadá to, že zmizela z naší oblasti. Stratili jsme jí.“ Zatvářil se zkroušeně a Nessie ho pohladila po ruce. Hned se usmál a už z Ness nespustil oči.
Takže... Se vypařila. Na jak dlouho? Není to jen léčka? Myslím, že ona se jen tak nevzdá... Vrátí se. Bude mě hledat. A dříve, či později mě určitě najde. Raději později, než dříve.
„Nessie, měli bychom jít. Už je pozdě.“
„Doprovodím vás.“ Nabídl se Jake a já souhlasila. Jeli jsme v náklaďáčku a všude bylo ticho... Zapla jsem rádio, kde hrál Debussy. Claire De Lune. Hrklo ve mně. Dlouho jsem ji neslyšela. Chtěla jsem ji přepnout a přitom nechat hrát. Druhá možnost zvítězila. Nechala jsem ji dohrát až do konce. Vybavila jsem si u ní Edwardovu tvář víc, než kdy předtím. Všechny ty krásné chvíle strávené s ním..
„Bello!! Dávej poz-“ křičel Jacob.
Před autem se mihla rudá hříva a já nestihla uhnout. I když jsme nejeli moc rychle, naráz byl přece jen velký. A fakt, že jsme byli zrovna v zatáčce u útesu taky nešel přehlédnout. Auto bylo nebezpečně odmrštěno a my padali. A padali. Dopadli jsme a já viděla, že auto se rychle začíná naplňovat vodou. Ohlédla jsem se a viděla Jacoba jak se snaží vykopnout dveře. Povedlo se mu to, vzal Nessie a vyplaval s ní nad hladinu. Ale u mě byl problém – zaseknutý bezpečtnostní pás. Jako jediná jsem byla připoutaná a to se mi vymstilo. Docházel mi kyslík a já tušila, že je to můj konec. Naposled jsem do vody jsem zamumla..
„Vždy tě budu milovat.“
Z pohledu Jacoba:
Seděli jsme s Nessie na zadním sedadle Bellina náklaďáčku. Nedbali jsme Belliných pokynů, abychom se připoutali. Já měl ji a oan měla mě. Našel jsem svůj středobod vesmíru. I když zrovna nevoněla, miloval jsem ji. A ona to cítila stejně. Otisk je otisk.
Nadechl jsem se a ucítil snadno rozpoznatelnou vůni – tedy pro mě smrad upíra. Rozhlédl jsem se kolem sebe podíval se před sebe a uviděl rudou hřívu přímo naproti nám.
„Bello poz-“ nestihl jsem to doříct. Ve velké rychlosti do nás narazil a my se řítili z útesu dolů. Po dopadu se dovnitř začala vlévat voda hodně rychle. Snažil jsem se vykoupnout dveře, což se mi po čase povedlo. Chytil jsem Nessie, podíval se na Bellu, která na nás koukala a vyplaval s Ness nad hladinu. Oba jsme zhluboka dýchali a já doplaval s Ness ke břehu jak nejrychleji to šlo. Naštěstí nebyl daleko.
„Kde je máma?“ zakuňkala Nessie. Panebože Bella. Nevyplavala.
„Bello!!!“ zakřičel jsem a vrhl se zpět do vln.
Plaval jsem jako o život. Tedy vlastně. Plaval jsme o Bellin život. Nadechl jsem se a potopil se. Bella byla v bezvědomí připoutána. Roztrhl jsem pás a vyplaval s ní nahoru.
„Mami!!!!!!“ křičela Renesmee ze břehu, kam jsem do 30 vteřin doplaval s její mámou. Stála tam už sanitka a nějací lidé, kteří ji zřejmě přivolali.
„Bello, dýchej.“ Opakoval jsme stále dokola s ubrečenou Nessie v náručí, když jí dával lékař masáž srdce a umělé dýchání. Probrala se, ale jen na okamžik. Poté upadla do hlubokého spánku – kómy.
Autor: Adushka9 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Three words - 4.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!