Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Third Race - Kapitola 3

21.07.2013 (10:00) • arnesis • FanFiction na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 2501×

Kdo jsme

Smečka doběhla ke staré továrně, která stála kousek od města a nepoužívala se po požáru, jenž tam před lety vznikl. Továrna pak byla opravena, ale nikdo se už do ní nevrátil. Bylo to ideální místo pro tajnou schůzku, neboť jediná cesta, která vedla k takovému menšímu náměstíčku mezi budovami továrny, byla stará silnice.

Bylo tu asi devět členů smečky. Leah měla zase svoji špatnou náladu a odmítla jít, že ji nezajímá nějaká holka, co by Jacoba zas mohla trápit, jako to udělala Bella.

Sam s Jacobem byli jako lidé a zbytek smečky jako vlci. Nevěděli, jak by se s nimi mohli dorozumět, a tak Sam řekl, že on to domluví, a Jaka vzal s sebou, protože toho už ti dva znali. Bál se Jacobovy reakce, protože z jeho vzpomínek viděl, že ti dva bělovlasí ďáblíci jsou si dost blízcí, že by mohl vybouchnout.

Jake se nervózně ošil a zadíval se na Slunce. Díky vlčím schopnostem dokázal podle slunce určit, kolik je přesně hodin. Za minutu tu měli být. Přemýšlel, co by jim mohl říct. Hlavně jí chtěl nastínit existenci otisku, ale taky věděl, že ho Sam moc mluvit nenechá.

Z dálky se ozvalo podivné zahřmění, které znělo jako bouřka, pouze vlci dokázali rozpoznat, že takhle hlučí jedině motorka. Oči všech přítomných se obrátily k silnici, kde se v dálce objevila černá skvrna.

Jacob zaostřil očima, dokázal i na takovou dálku rozpoznat, že se jedná o černou motorku, na níž sedí dva lidé. Co už neviděl a čeho si všiml až později, bylo to, že Amelia řídí, sedí na motorce tak, že to spíš vypadá, že leží. Tělem byla přitisknuta skoro až k řídítkům, stejně tak za ní seděl opřený ten kluk, jenž ji držel za pas. Oba byli oblečení téměř stejně jako včera.

Velmi rychle, až tak, že by se to ani od motorky nedalo čekat, dojeli až k náměstí, kde to Amelia musela strhnout do strany, motorka byla nakloněná tak, že se téměř dotýkala řídítky země. Bylo hned jasné, proč má motorka tak silné pneumatiky. Objela celé kruhové náměstí, než úplně zastavila.

Motorku opřela o stojánek a vstala. Sundala si z hlavy helmu a její velmi světlé vlasy se rozletěly do strany. Její tenký pas zvýrazňovalo oblečení, co měla na sobě. Když si ji Jacob prohlédl celou, musel zhodnotit, že tohle nebude lehké. Boty měly velmi ostrou špičku udělanou z oceli. Její kalhoty sice nebyly z kovu, ale podle všeho měly takovou odolnost, ale zároveň zůstávaly velmi pružné. Kolem obou stehen měla dva pásky, jeden u kolena a druhý pod zadkem. Ty dva pásky na každé noze jí svíraly jakési kovové tyčky, což později Jacobovi došlo, že to jsou šípy. V bocích měla černý pásek, který měl u stříbrné přezky další kovovou trubičku sloužící jako foukačka. Střelivo do foukačky měla  jako ozdoby v copech, které jí tvořily přední prameny vlasů a obmotávaly jí hlavu. Vypadaly jako černé diamanty, i přesto to byly zbraně. Vedle přezky z obou stran měla dvě stříbrná pouzdra, ve kterých byly ty ninjovské hvězdice, a hned vedle nich měla ty dvě kovové tyče, které ve skutečnosti byly kopími. V zadní části pásku měla ještě nějaké zbraně, ale ty už tolik nebyly vidět. Její triko bylo ze stejného materiálu, ale tentokrát nebylo vidět celé, neboť měla černou bundu, ale s ustřiženými rukávy. Hned pod prsy byly dvě pistole, které právě ta bunda kryla. Na levém nadloktí měla z vnější strany stříbrné pouzdro, jemuž Jake nemohl najít účel, a z vnitřní strany tam byla podivná černá složená věc. Jednalo se o složený luk, což Jake poznal až podle tětivy.

Její bratr byl oblečen hodně podobně jako ona, jenomže on měl ty svoje sluneční brýle. Jake rychle zatřásl hlavou a přestal na ně zírat.

Amelia položila helmu na řídítka motorky a natáhla ruku pro jejího společníka, který ještě seděl na motorce. Chytil její ruku a vstal. On už helmu neměl.

Plavovláska se podívala na Jakea a omluvně se na něj usmála, kvůli jeho ex-zlomenému nosu.

Sam už dlouho nečekal a chytil se slova. „Ahoj, jmenuji se Sam Uley a jsem vůdce smečky vlkodlaků. Rád bych s vámi mluvil o jistých záležitostech, které mě značně znepokojují, ale v první řadě vám představím smečku. Určitě už znáte tady Jacoba Blacka. Dále tu je Seth Cle…“ Sam nestihl dopovědět větu, protože Seth se přeměnil, rychle na sebe hodil kraťasy, co měl přivázané k noze, a doběhl k Amelii, na kterou se překvapeně podíval, stejně jako ona na něj.

Po chvíli oběma zajiskřily podivně oči a usmáli se na sobě. „Čau, Sethe!“ pozdravila ho, a když Jake viděl její úsměv, tak první věc, co ho napadla, bylo to, že tenhle úsměv patří jen pár vyvoleným, mezi které nepatří. Zamračil se.

„Ahoj, Mel!“ vyjekl radostně a Sam se nad tím zamračil. Ani jméno mu ještě neřekla a on už jí z toho udělá nějakou zkomoleninu.

Sam si odkašlal a Amelia se na něj podívala, její společník k němu natočil obličej a promnul si prsty bradu. „Omlouvám se. Já jsem Amelia Darková a tohle je můj bratr Chris Dark.“ Představila se a Jake musel prostě potěšeně zavrčet, konkurence nebyla konkurence. Sam k nim přešel a natáhl k Amelii ruku. Ona tu jeho chytla a ozvalo se tiché zajiskření.

Černý vlk v lidské podobě tam stál chvíli zaražený a konsternovaný. Smečka znepokojeně a zavrčela a Amelia mu rychle vytrhla ruku. „Omlouvám se,“ zamumlala jenom a Sam zatřásl hlavou. Poté podal ruku Chrisovi. Mel chytila Chrisovu ruku a vtiskla ji Samovi do té jeho.

V ten moment to už došlo všem. Chris nevidí.

Sam si stoupnul zase na své místo před smečku. „Byli jsme znepokojeni, když jsme si všimli, že na našem území byl upír, chceme vědět, jestli to s vámi nějak souhlasí a jak moc jsou zdejší lidé ohroženi,“ řekl pevným hlasem jejich vůdce. „Zároveň nás fascinuje to, že jsi rychlejší, silnější a hbitější než upíři, přesto ti tluče srdce. Mohli bychom vědět, co jste zač?“

Amelia se nad tím jenom usmála. „Začnu spíš tím, co vlastně jsme zač. Říkejme tomu třetí rasa. O upírech a vlkodlacích víme hodně. Když budu mluvit o sobě a rozdílech, kterými se liším od lidí, upírů a vlkodlaků, tak můžu mínit teplotu, mám ji vyšší než průměrný člověk. Frekvence mého srdce je trochu nižší než u lidí a mám zvláštní schopnosti, ale je to na dýl.“ Pokrčila nad tím rameny a Jacob z ní nespouštěl oči. „Nevím, na to vám nemůžu odpovědět. Nebojte, nezdržíme se příliš dlouho, což by mohlo pomoct, aby lidé a vy jste byli méně ohrožení.“ Na to pár vlků zavrčelo. Seth si stoupl blíž k Mel. „Máme víc nepřátel, než by se nám líbilo.“

Sam nad tím pokýval hlavou a zadíval se na Jacoba, který mu ale nevěnoval ani za mák pozornosti. „Chtěl bych o tomhle vědět víc, protože pokud existuje nějaká třetí rasa, tak je to poměrně důležitý mezník v dějinách,“ řekl Sam, na moment se zatvářil zamyšleně. „Co kdybyste zítra přišli do rezervace La Push? Bude tam táborák a budou se vyprávět Quilétské legendy.“

Poprvé za celou dobu se ozval medový hlas, jenž vyšel z pusy Chrise. „Bude nám potěšení.“

S těmi slovy oba nasedli na motorku a otočili ji. Opustili území továrny.

Sam a Jacob na nic nečekali a proměnili se. Jejich hlavy hned zasáhl nával myšlenek od ostatních vlků.

Všichni se rozeběhli zpět do rezervace a mezitím se překřikovali. Jen Jake byl úplně zticha.

Teprve v polovině cesty promluvil myšlenkami a to tak, že všichni ostatní zmlkli. Same? Co se stalo, když ti podala ruku? Sam jako vlk poněkud zavrčel, když si na to znovu vzpomněl.

Mám takový dojem, že dokáže dotykem předat některé vzpomínky. Jednu mi předala. Můžu vám ji ukázat..

V myšlenkách všech vlků se objevila velká tréninková místnost, zároveň tam byla asi osmiletá holčička, která měla nafialovělé oči a dlouhé plavé vlasy. S neuvěřitelnou obratností se proplétala skrz některé překážky.

Došla k panákovi, se kterým se chvíli prala, než ho úplně rozlomila na třísky, a pak pokračovala skrz bojovou dráhu dál.

Od vchodu se ozvalo klapnutí dveří a Amelia se saltem přistála na zemi. Zadívala se na příchozího. „Tati, tati! Jaká jsem byla?“ vyjeklo hned dítě a v jeho hlase bylo znít to dětské nadšení. Zadívala se na něj velkýma očima.

„Nevyhnula ses jedné překážce,“ přikrčil se k ní a ona se na něj zadívala se zmateným výrazem. Otočila se, aby se podívala, které se nevyhnula.

„Které?“ optalo se dítě. Její otec na nic už nečekal a zpoza zad vytáhl nůž, který jí zabodl do břicha.

„Téhle.“ S tím její otec vstal a odešel z haly. Amelia sevřela ruce kolem rány a její rty se zbarvily do rudé červené. Po chvíli se jí roztřásly nohy tolik, že se sesunula k zemi.

Opět se ozvalo klapnutí dveří a k ní doběhl asi pětiletý Chris, který v ruce nesl lékárničku a klekl si k ní. Rychle vytáhl nůž z jejího těla a začal ji provizorně ošetřovat. „Neboj. To bude doblý, lychle se uzdlavíš,“ zašišlal a opatrně ji vzal do náruče. V ten moment byl asi vděčný za to, že mají nadpřirozenou sílu. Odnesl ji do jakési místnosti.

Poslední část  vzpomínky byla ta, kdy se na Ameliině břiše rána velmi rychle zacelila a zůstala po ní růžová jizva. 

Ehm, tak co na to zatím říkáte? :X Jak moc velkou blbost jsem vymyslela? :P jinak... mám vvymyšlené další povídky, ale potřebovala bych od vás ohodnotit, jestli se je vyplatí sepisovat. Uvidíte je, až schválí muj  povídek :)

Autor: arnesis (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Third Race - Kapitola 3: