Odpovědět už nestačím, jelikož se do třídy vřítí profesor s nachystanou písemkou, takže není čas na další povídání, přesto mi ale v hlavě momentálně probíhají mnohem jiné myšlenky, než správné znění buněčné teorie, které na mě jako zadání vykoukne z testu. Myslím, že nejsem jediná, kdo má do konce hodiny o čem přemýšlet, protože s Edwardem už neprohodíme jediné slovo…
06.10.2011 (17:00) • Lucka002 • FanFiction na pokračování • komentováno 15× • zobrazeno 1754×
Zákon schválnosti dnes očividně funguje, jelikož jsem se včera na učení ani nepodívala, jsem zkoušená, není to hlavně z žádného jiného předmětu, než z literatury, kde mi ústní zkoušení hrozilo už tolikrát, že jsem několik posledních dní, skoro týdnů, usínala na hromádce učení, přepsaných papírů a poznámek.
„Pohovořte o renesanci v Anglii,“ pobídne mě k vyprávění profesor, ale mně se hlavou honí myšlenky zcela odlišné od spisovatele Williema Shakespeara a jiných autorů té doby.
„Ehm,“ odkašlu si, abych trochu natáhla čas. „Datuje se od šestnáctého do poloviny sedmnáctého století, inspirovala se renesančním uměním v Itálii,“ lovím v paměti, po prvotním šoku ze zkoušení, totálního výpadku učiva i nervozity, se přeci jen nakonec oklepu a horko těžko známku vytáhnu na výsledné B, za které jsem z celého srdce ráda.
„Isabello, co s vámi? Jste inteligentní studentka, písemné práce zvládáte na výbornou, ale jakmile se dostanete k ústnímu zkoušení, ach,“ povzdechne si, mávnutím ruky mě pošle do lavice, kam s úlevou zapadnu, další starost mi ubyla, raduji se, jakmile můžu s klidem říct, že je to za mnou.
„Zvládlas to dobře,“ uzná Angela, jakmile se vypotácíme ze třídy, na chodbě je mnohem lepší vzduch, především je to díky tomu, že jsou otevřená okna a dveře. Pousměji se, ale nemám potřebu jí vysvětlovat, že to až tak dobré nebylo, byla jsem ráda, že jsem si na konci zkoušení vzpomněla na to, jak se vlastně jmenuji!
Jestli jsem si však dosud myslela, že hádka s Lauren a zkoušení z literatury bylo to nejhorší, co mě dnes mohlo potkat, jakmile vylezu před budovu školy, zjistím, jak hrozně jsem se spletla. Když se totiž v chumlu studentů dostanu ven ze školy, v tu ránu zkamením, když zahlédnu Phila a Renée, jak stojí u mého náklaďáčku.
Jelikož jsou zabraní v konverzaci, nevšimnou si mé maličkosti, tudíž mám dostatek času, abych vylétla dál od vchodu a schovala se za první auto, co stojí naproti mně, k mé smůle si však pozdě všimnu, že se jedná o stříbrné Volvo, jehož majitel se dostaví vzápětí.
„Čekáš tu na mě?“ podiví se Edward, chci mu nějak chytře odpovědět, ale mé tělo zareaguje dřív a stáhne ho na bobek za rukáv. „Jdeš na to zhurta,“ zašklebí se tím svým dokonalým úsměvem, ale teď nemám čas uvažovat nad čímkoli jiným, hodím po něm jeden vážný pohled, možná i trochu vystrašený, protože se prostě teď nemůžu jen tak přikrást ke svému autu, abych odjela, aniž bych se s nimi setkala tváří v tvář!
„Děje se něco? Potřebuješ pomoc?“ zajímá se hned, jakmile vidí, že tohle je vážná situace. Neujde mi, jak se po nás ostatní dívají, aby taky ne, oba div neklečíme na zemi, jak se krčíme před kapotou auta, díky Bohu, že je Edwardovo Volvo poměrně vysoké auto, takže nám nevykukuje hlava, ale stejně tu nemůžu zůstat celý den. Skousnu si ret, na okamžik zaváhám. Jak mám teď zareagovat?
Vrhnu pohled na druhý konec parkoviště a uvidím mamku, jak mě s úsměvem na tváři vyhlíží, ač nerada, zakroutím hlavou na znamení, že nepotřebuji nic, přičemž mě Edward nejspíš musí mít za totálního blázna, zvednu se ze země, špitnu tichou omluvu, a vypochoduji ke svému náklaďáčku.
„Bello!“ zajásá mamka, jakmile mě spatří v zorném úhlu svého pohledu. Vidím ji ráda, takže opětuji její úsměv a nechám se uvěznit v jejím objetí, dokud mi není lehce trapně, že mě takhle vítá na parkovišti před všemi spolužáky.
„Mami, pusť mě, ztrapňuješ mě,“ zamumlám a ona se bleskurychle stáhne, ačkoli jí vidím ve tváři, že by mi chtěla začít něco vyčítat, nepromluví. Jelikož dorazili ke škole pěšky, nabídnu mamce odvoz, Phila přehlídnu bez jediného slova na přivítanou, s idioty se nebavím.
„Snad se taky přivítáš s Philem, ne?“ nechápe mamka, když kolem jejího přítele projdu bez povšimnutí. Protočím oči, ale přesto na svého druhého otce vrhnu jeden pohled.
„Čau,“ procedím skrz zaťaté zuby a počkám, až si nastoupí.
„Nech mě řídit, tahle rachotina stejně nemůže daleko dojet,“ usmyslí si Phil, ale to hodně narazil. Zaprvé si utahuje z mého autíčka, ale především bych ho nikdy nenechala držet v rukou něčí život, natož pak můj a mamky, nikdy bych s ním nemohla jet.
„Moje auto, takže řídím já, jestli se ti to nelíbí, klidně jdi pěšky,“ ušklíbnu se na něj, čímž umlčím jeho protesty, dobře vidím, jak se Renée starostlivě podívá na svou lásku, aby se ujistila, že se třeba nějak nerozčílil nad mou poznámkou, nepřátelství z mého postoje přímo čiší!
Vztek ze mě nevyprchá ani ve chvíli, kdy dojedeme domů, přičemž zjistím, že taťka si vzal odpoledne volno, takže poctí naši návštěvu svou přítomností, večeru v rodinném kruhu se už nemám šanci vyhnout, to, že jsem si vymyslela dokonalou výmluvu na akci s přáteli, která se sice vůbec nekoná, ale stejně, nejspíš nikoho vůbec nezajímá!
Autor: Lucka002 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek The Fear - 7. kapitola:
super rýchlo pokračko prosím prosím
Chudák Bella.
Edward asi musel být hodně překvapenej co se to děje.
To s Edwardovým autom bolo super. Strašne sa mi to páčilo. Vlastne celá kapitola bola super. Teším sa na pokračovanie.
Krásná kapitolka, škoda jen že jsou vždy tak krátké ale zase to vynahradí to, že kapitolky přidáváš celkem často
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!