Emmett se vžije do role rodiče a nutí Alice dělat pořádek. Ta je na něj naštvaná, ale poslechne. Nakonec je tu Silvestr a Alice je štěstím bez sebe, že znovu uvidí anděla s úsměvem, který ji sráží do kolen.
08.08.2010 (07:30) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 8820×
Ráno jsem vstala naplněna štěstím a energií. Do koupelny jsem vtancovala, jako pravá primabalerína. Zde jsem vykonala tradiční rituál ranní hygieny. V šatně jsem si vybrala sukni, mikinu a kozačky. Sešla jsem dolů nasnídat se společně s Emmettem. Bráška, ale doma nebyl, na lednici mi nechal vzkaz, že už začal s odvážením věcí do nového domu.
Po snídani jsem si šla balit věci ve svém pokoji. Zbytek věcí, které jsem včera nestihla. Zdola jsem uslyšela bouchnutí dveří a následné hlasité kroky, které vedly do mého pokoje.
„Šípková květinka se nám probrala, máš už sbaleno?"
„Jo, můžeš začít nosit krabice dolů." Ukázala jsem na deset krabic, které stály v pokoji.
„To si děláš srandu, ne? Kolik jich budeš mít?"
„Asi ještě dvojnásobek, ale ty to zvládneš, o to se nebojím." Zakoulel očima, vzal první krabici a šel s ní dolů.
„Zvoní ti mobil!" zakřičel na mě zdola. Běžela jsem dolů pro mobil. Na displeji bylo Jasperovo jméno.
„Jak je v Americe?" zeptala jsem se ho, jako by nic. Nechtěla jsem, aby slyšel nadšení v mém hlase. Určitě by si hodně věřil.
„Smutno, nikdo mi napadá před nohama."
„To je mi líto, asi mají Američanky jiný vkus než Britky."
„Asi to bude tím. Co teď děláš?"
„Balí, takže žádné rušivé elemety, čau." Zaskočeně jsem se dívala na svého bratra, který mi vyrval telefon z ruky a ukončil hovor.
„Emmette!!" vyskočila jsem, abych ho praštila po hlavě. Tomu se zasmál.
„Kdo to byl, že jsi hysterická."
„To byl někdo, kdo je pro mě strašně důležitý a tobě to může být jedno!" prskla jsem na něj.
„Exot? Ty s ním chodíš?"
„Já ti dám exot, jmenuje se Jasper a nechodím s ním. Ještě!" Za každým slovem jsem ho bouchla.
„Ještě? No, tak to si budu muset na toho kluka posvítit a mobil se ti zabavuje, dokud si nezabalíš ty svoje hadry. Mazej nahoru, jsem tvůj zákonný zástupce a budeš poslouchat, nebo ten mobil už neuvidíš." Našpulila jsem rty, otočila jsem se a šla po schodech do pokoje. Na každý schod jsem dupla vší silou. Emmett se mému vzdorovitému chování celou dobu smál.
(...)
Po celkovém vystěhování a nastěhování jsme se balili znovu. Emmett měl totiž úžasný nápad, jak trávit Vánoce, pojedeme na hory. Naštěstí se termín nijak nekryl se Silvestrem, takže v pohodě stihnu tu párty.
V Alpách bylo nádherně, každý den jsme dělali blbosti, jako bychom se vrátili do dětský let. Závody ve stavění sněhuláků, kdo naštve víc vedoucí hotelu nebo kdo upeče lepší sušenky pro zájezd důchodců, někdy si říkám, kde Emmett bere tyto nápady. V noci jsme si volala nebo psala s Jasperem a já si uvědomila, že jsem do toho kluka hotová a nebyla jsem jediná, kdo si toho všiml, Emmett má velice vyvinuté pozorovací smysly.
(...)
Tak a je to tady Silvestr, konec roku. Pro tento slavnostní den jsem zvolila šaty, krásné botičky, náušnice a náramek. Vlasy jsem si spletla dozadu pinetkami. Vešla jsem s pokoje a popřála Šťastný Nový rok bráchovi. Má své plány, jak oslavit Silvestra, což mi vyhovuje, kdo ví, co by Jasperovi o mě navykládal. Rozloučila jsem se s ním a jela do Jasperova domu. Zazvonila jsem na dveře a čekala na otevření dveří. Otevřela mi nějaká blondýnka a v závěsu za ní byl Jasper.
„Ahoj," pípla jsem směrem k nim. Jasper se prodral ke dveřím a přitáhl si mě k sobě a dal mi pusu.
„Ahoj Alice, toto je moje kamarádka, Anita. Anito, toto je Alice." Blondýnka se na mě usmála a napřáhla ke mě ruku.
„Konečně tě poznávám, Alice, Jasper už se strachoval, že nedorazíš."
„Potěšení na mé straně, Anito." Anita odcupitala za zbytkem a já zavěšená na Jasperově ruce jsem se seznamovala se zbytkem. Nakonec jsem zjistila, že je Jasper hodně oblíbený a výborný muzikant, dokonce ho donutili zahrát na kytaru a zazpívat. Líbil se mi jeho hlas, byl takový divoký a nespoutaný přesně, jak na první pohled vypadal Jasper. Po jeho krásném představení mě vzal za ruku a šli jsme tančit. Během tance jsme spolu vedli konverzaci.
„Jsem opravdu rád, že tu jsi." Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila.
„Já jsem taky ráda."
„Za pět minut bude půlnoc, máš nějaké přání do Nového roku?" Udiveně jsem se podívala na jeho hodinky. Opravdu za pět minut dvanáct.
„Jo, aby mě nebolely tolik nohy, až zítra vstanu a ty?" zasmál se mému přání a já se k němu přidala.
„Chtěl bych, aby jedna naprosto neodolatelná baletka, která utancovala mé srdce, se stala mojí dívkou." Přestal se smát a já taky. Naklonil se ke mně a naše rty spojil v polibek. V dálce jsem uslyšela, jak někdo řve Šťastný Nový rok, ale nevěnovala jsem tomu pozornost, věnovala jsem se Jasperovi a jeho rtů. Potřebovala jsem se nadechnout, bylo toho na mě moc. Jasper se na mě podíval a lehce se usmál.
„Ráda, pokud jsi tou baletkou myslel mě." Zábavně pokýval hlavou a letmo mě políbil na rty.
„Ano tebe, nikoho jiného." Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všichni jeho hosté teď byli venku a užívali si pyrotechnické vymoženosti. Podívala jsem se na Jaspera, políbila jsem ho a zeptala se ho, kde má pokoj.
„Alice, nejdeš na to moc rychle? Já tě nechci nikam tlačit, jsi si jistá, že to chceš udělat?" Přikývla jsem a nechala se vést do jeho pokoje. Zavřela jsem dveře a vrátila se k jeho rtům. Mezi polibky jsme ze sebe opatrně svlékali oblečení a došli k posteli…
(...)
Pohled Jaspera
Svíral jsem ji v náručí, kde mi klidně a spokojeně spala. Pohled na její krásnou tvář mě doháněl k vrcholům blaha. To není možné, aby dívka, jako je Alice, byla mou, jen a jen mou. Opatrně jsem vstal z postele a oblékl si kalhoty. Šel jsem dolů, kde nebylo, ani památky po lidech, ale po párty jo. Musel jsem se usmát nad tím nepořádkem. Šel jsem do kuchyně pro odpadkový pytel a házel do něj vše, co bylo na vyhození. Sehnul jsem se akorát pro prázdnou láhev od vodky, když se hlavní dveře prudce otevřely a v nich se objevila osoba, kterou jsem tu rozhodně nečekal.
„Ty jsi vždy věděla, jak na sebe upozornit, Rose."
„Máš velký malér, Jaspere, co sis sakra myslel, že děláš?"
„Rose, já ti to vysvětlím."
Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek The best siblings - 6. kapitola:
Pěkný.
Prý: Nikdo mi nepadá k nohám.
Jo, tak nějak si myslím, že na to šla Alice rychle... Ale co.. Ta dnešní mládež.
Rose? Jů.
Myslela jsem, že se Emmett setká s Rosalie na párty, ale ty to schválně oddaluješ.
Rose zuří, pokud je to kvůli tomu, že jsou upíři a jasper plánuje alice přeměnit, tak chápu proč.
Opravdu se to rozjíždí napínavě.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!