Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The best siblings - 5. kapitola

03.08.2010 (20:45) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3101×

„Zítra ve škole, úchvatně nešikovná Alice." Položil mě opatrně na zem, políbil mi ruku a byl pryč. Toužebně jsem si povzdechla.

„Co to bylo za exota? A proč tě nesl?"

„To nebyl exot, ale Jasper Cullen a nesl mě proto, že jsem upadla a zlomila si podpatek."

„A to tě musel nést?"

„Narozdíl od tebe je Jasper gentleman a podej mi ruku. Nemíním hodit další rybku." Beze slov mi podal ruku a pomohl mi do auta. Při prohlídce nového domu jsem musela uznat, že na domy má brácha lepší vkus, než na oblečení.

Ráno jsem se tři hodiny rozhodovala, co na sebe. Nakonec jsem si řekla, že Jaspera nemusím ohromovat, beztak si mě nebude pamatovat. Podle toho, jak sexy vypadá, musí mít na každém prstě deset holek. Ale co když za mnou přijde a pozve mě někam? Rozhodla jsem se pro šaty, bolerko, černé silonky a botky, celé to doladím fialovým kabátkem a hotovo. Oblečená, učesaná a namalovaná jsem donutila Emmetta, ať mě hodí do školy. Stejně nemá co dělat.

Co, spíš kdo mě čekal u mé třídy, mě mile překvapilo. Stál tam Jasper s kytarou v ruce a vyhlížel někoho. Jakmile mě spatřil, zamával na mě a kytaru dal na záda. Došla jsem k němu a pozdravila ho.

„Vidím, že nemáš žádné trauma z vysokých podpatků." Přeměřil si moje boty a lehce se usmál.

„Já je nosit musím. Nějak si svou výšku kompenzovat musím."

„Chápu, ale někdo na tebe musí dávat pozor. Co kdyby si zase spadla? Proto navrhuji, že bychom mohli zajít hned po škole na kafe. Co ty na to?" Byl strašně sladký, jak si nervózně hrál se šnůrkama od mikiny.

„Moc ráda."

„Takže ve tři na nádvoří. Zatím se měj, Alice."

„Ty taky."

Zasněně jsem si sedla do lavice. Já jsem byla šťastná! Chtěla bych létat, každého objímat, prostě jsem byla šťestním bez sebe a chtěla to ze sebe dostat. Nemohla jsem se dočkat konce vyučování. Dnes všichni končíme stejně kvůli vánočním prázdninám, které nám počínaje dneškem začínají. Neustále jsem nutila a prosila hodiny, ať už odbijí třetí hodinu, ale ty mrchy ne a ne se hnout. Nakonec mě vyslyšely a já, jako správně vychovaná dívka, popadla věci a petala k nádvoří. Jasper už na mě čekal. Přišla jsem  k němu a přijala jeho nabízené rámě.

„Kam chceš zajít?"

„Byl to tvůj nápad, výběr nechám na tobě."

„Dobře."

Cesta nám trvala sotva deset minut. Zavedl mě do malé kavárny, která mě ohromovala svojí útulností. Člověk se tu cítil jako doma. Sedli jsme si naproti sobě a objednali si. Já chtěla Moccaccino a Jasper si objednal klasickou kávu s cukrem. Během čekání na objednávku jsme se navzájem vyslíchali.

 „Ty nejsi Francouz, že jo?" Lehce se usmál a podíval se mi přímo do očí.

„Ne, nejsem. Jsem Američan, ale ty taky nejsi Francouzka." Pobaveně jsem zakývala hlavou.

„Máš pravdu, jsem Britka. Řekni mi něco o sobě, už víš, že jsem baletka, já o tobě nic."

„Ty jsi hrozně zvědavá. Přistěhoval jsem se nedávno, chodím na kurz o historii Jazzu a řekl jsem si, proč bych nemohl studovat ve Francii, tak jsem tady a seznámím se s Britkou." Šibalsky jsem se na něj usmála. Akorát nám donesli kávu. Vzala jsem si svůj šálek a Jasper ten svůj. Míchala jsem lžičkou, zatímco se projevovala Jasperova zvědavost.

 „A co dělá tvůj bratr? Vypadá jak hora svalů, není on fanoušek Ramba?" Vyprskla jsem smíchy, až mi trochu kávy ukáplo na stůl.

„On je doma, stará se o majetek, který jsme zdědili po rodičích." Zarazil se a podíval se na mě.

„Vaši rodiče jsou..."

„Zemřeli při letecké havárii."

„To je mi líto, jak je to dlouho?"

„Sotva půl roku, ale už je to lepší. A co tvoje rodina?" utřela jsem si slzu, která mi pomalu putovala po tváři. Chápal mě a nic se už neptal a začal mi vyprávět o své rodině.

„Máma s tátou jsou už spolu hodně dlouho. Láska na první pohled, znáš to. Táta je uznávaný lékař a máma pracuje jako obchodnice s uměním."

„Máš nějaké sourozence? A jsou rodiče tady s tebou?"

„Mám sestru, dvojče. Jmenuje se Rose a ta studuje na doktorku, chce být jako otec. Všichni žijí v Americe, jen já jsem tady." Během vyprávění o své rodině, se na jeho tváři objevil pyšný a hrdý výraz. Jde na něm vidět, že je má hodně rád.

„To budeš trávit Vánoce sám?"

„Ne, zítra jedu za nima do Ameriky."

„Aha," řekla jsem sklesle. Těšila jsem se, že bychom si třeba někam vyrazili, když máme ty vánoční prázdniny. Něco mě na něm láká a nevím co.

„Ale na Silvestra tu budu!" vyhrkl ze sebe tak rychle, až jsem to málem nepobrala.

„Opravdu?"

„Jo, pořádám silvestrovskou párty a chci, abys tam přišla a vezmi sebou i bratra."

„Dobře."

Během našeho posezení u kávy, jsme probírali všelijaké témata, až jsem zapomněla na hodiny. Jedno mrknutí na hodiny mě vrátilo do reality a uvědomila jsem si, že Emmett chtěl pomoci s balením. Rozloučila jsem se s Jasperem a utíkala domů.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The best siblings - 5. kapitola: