Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » The Best Friend or Grande Puss? - 4. kapitola


The Best Friend or Grande Puss? - 4. kapitolaAhojky. Tak jsem napsala novou kapitolu. Kdybych byla potvora, tak teď napíšu, že jsetli se aspoň u téhle kepitoly neobjeví aspoň tak 20 komentářů, tak to vzdávám a dál nepíšu. Ale jelikož jsem sobecká a navíc vím, že se vám prostě ten komentář psát nechce, tak jen dodávám jako prachsprostý sobec, že mě tahle povídka zatím baví psát, takže nehodlám přestat :-) Tímto ale děkuji TerciCullen, Esme, Belle2, Andree, Twilightlady, miny, Nicoll15 všem naprosto skvělým lidem, kteří mi udělali radost svým příspěvkem..... THANK YOU VERY MUCH :-) Tak dost vykecávání a prosím čtěte..... Avalone

Tak bych to shrnula.

Konflikt, konflikt ve vlastních řadách a biologie…

Ano, teď se nabízí jen jediná otázka, a to proč chci být jako ony? Už jsem to řekla jednou. Nechci přijít o jejich náklonnost. Navíc teď už je pozdě si něco rozmýšlet. Na to jsem měla čas na začátku teď, už nemůžu couvnout. Jakýkoliv krok zpět by zcela jistě znamenal společenskou sebevraždu. Nevím sice, jak je to možné, ale ihned po mém příjezdu sem, mi bylo nabídnuto místo poslední členky. Samozřejmě nebylo opomenuto zdůraznění, jak velká je to výsada, že tohle ještě nikdy neudělaly atd.

Ovšem když se na to dívám zpětně, myslím, že se obávaly o své postavení. Mám přátelskou povahu a nejsem ani žádná ohyzda. Již první den byl dán najevo jasný zájem o mou osobu ze strany místních kluků, dokonce i těch zadaných.

Byla to žárlivost? Teď když jsem s nimi, nemám nárok se podívat na jejich kluky jinak, než jako na kluky mých kamarádek.

Dost už teorie, jdeme zpět k praxi. Kde jsem to skončila? A jo už vím.

V jídelně jsme samozřejmě měly rezervovaný stůl. Kdokoliv nepovolaný by se opovážil posadit se k onomu stolu, no, tomu budiž země lehká……

Lidi tady to věděli a už si na to zvykli. Samozřejmě ti noví to vědět nemohli, ale podle popisu party si jistě dokážete představit jejich reakci a pobouření nad zjištěním, že náš stůl je obsazený. Jak jsme zjistily, Cullenovými  a Haleovými.

Když jsme dorazily, všichni ztichli a jen nás tiše pozorovali. „Co jen jim Trac provede?“ptala jsem se sama sebe. „Jen aby to nebylo nic hrozného. Nemám ráda její výstupy a scény.“Strachovala jsem se hned.

Jak je vidět Tracy je neuvěřitelně naštvaná, ale bojuje s dvěma odlišnými názory. Vyhodit je a ukázat jim. Kdo je tady pán nebo pozdravit, sednout si jinam a udělat dobrý dojem?

Nakonec to vzala sportovně. Ale objevil se tu někdo jiný, kdo chtěl ukázat na co má, a hádejte, kdo asi?

Naše milá Jessika. Přistoupila ke stolu, u kterého seděla ta nejkrásnější stvoření tohoto světa a začala svou řeč: „Co to jako je?“

„Co se děje?“ zeptala se Alice.

„Co se děje? Co se děje? Sedíte u našeho stolu. To se děje!“

„Jé, tak promiň, my to netušili, jestli vám to dělá problém, tak, mi si přesedneme.“

Trac, co to sakra děláš? To ji necháš zajít až tak daleko? Zahlédla jsem pouze její úsměv, ani ne škodolibý, ale ani výsměšný, něco mezi tím. Mezi tímto dialogem se k nám připojili i kluci. Ne, já opravdu nemohla jinak, než vložit se do toho. „No tak, Jess, jsou noví, jak to měli vědět? Stop time, je to v pohodě, kvůli tomu se svět nezboří, jsou tu další stoly.“

Ta na mě jen hodila jeden ze svých nejhorších pohledů: „Tak tohle jsi přehnala Swanová, taky se dočkáš!!!“

Nemůžu říct, že bych ji pochopila, ale neřešila jsem to. Obhlížela jsem volné stoly, zbylo jich dost, takže nebyl problém, jen Jessika mě asi bude nesnášet, no co, aspoň budou naše vzájemné city na stejné úrovni.

„V pohodě, sedneme si jinam,“naznačila jsme němě Alici, která se chtěla zvednout a věnovala jí slabý úsměv.

„No tak lidi, jak dlouho tu budem ještě stát, až zahřmí?“ Snažila jsem se to celé obrátit na vtip.

Vysvobodila mě až po dlouhé době Bec: „Hele, sednem si támhle.“

Super, alespoň někdo. Ale nepodívala se na mě. Což je opravdu divné. Jindy by na mě koukla, a pak mrkla       a vše by bylo OK. No jo, ale něco je v nepořádku……..

Najedli jsme se, dnes kupodivu bez živých debat o učitelích a jejich spodním prádle nebo o učitelích a jejich problémech se zápachem z úst.

Mohla jsem vyrazit na biologii. Super už jen tohle, tělák a můžu jí domůůůůů…….!!!!!

„Bello, no tak, mysli, ještě chvíli…“ řekla jsem si sama pro sebe.

Do učebny jsem dorazila se zvoněním, profesor zde naštěstí nebyl, ale jak jsem zjistila, má lavice nebyla jako obvykle prázdná, ale seděl v ní jeden z andělů…, totiž Cullenů.

Nestihla jsem dál přemýšlet nad barvou jeho očí, vyrušil mě příchod profesora O´Norlla. Jeden z mých oblíbených tady na škole. Dá se s ním v pohodě vyjít a rád studentům pomůže.

„Třído, určitě nejste hluší, slepí a ani vaše inteligence není na úrovni batolete, takže jste určitě postřehli, že nám přibyl do třídy nový student,“zahlaholil už ode dveří. „Pane Cullene, chcete nám o sobě něco říct?“

„Ani ne, pane.“

„Skvěle, takže můžeme začít. Určitě jste už dnes prožili mnoho oblbujících hodin s učiteli, a povídáním                     o novém studijním programu. Takže bych pro změnu navrhoval povídat si o vašich prázdninových zážitcích.“

Ano, přes prázdniny se jeho humor nezměnil. Super!

„Kdo začne?“

Ne jenom ať to nejsem já, moje prázdniny nikoho nezajímají, mě ne.

„Á, jen se neschovávejte, no ano, vy slečno Swanová.“

Ty jo, já ani nepostřehla, že se schovávám za svou učebnicí. Upsss.

„No já….“ Co já jen řeknu? Že jsem trávila prázdniny u babičky, protože naši neměli čas?

„Prázdniny jsem strávila se svou babičkou, na Novém Zélandě.“

„To zní skvěle, a co jste tam dělali? A nechápejte to prosím jako dvojsmysl.“

„Pomáhala jsem jí se stěhováním, novou zahradou a přemístěním jejího ovčího stáda.“

„To zní zajímavě,“ řekl.

Z lavice se mnou se jen ozvalo posměšné odfrknutí a něco jako: „Super, máme ve třídě holku od krav.“

Vážně nevím, co to do mě vjelo, ale otočila jsem se, vida, a koho nevidím, Jessika. „Jess, promiň, ale já nemluvila o těch pár dnech, co jsem strávila s tebou.“

Celá třída se válela na zemi v záchvatech smíchu. Fajn přeháním, ale nebylo by špatný vidět to….

„Ale slečny, jestli vám tak můžu vůbec říkat. Edwarde, a co vaše prázdniny?“

Tak tohle byl dobrý tak O´Norelle. Zaměřit se na novou osobnost. To se mu musí nechat, umí skvěle využít situace.

Otočila jsem se a podívala jsem se na svého souseda, Edwarda? Zajímavý jméno to se jen tak neslyší jako z minulého století.

Hodil po mně zlobným pohledem a spustil: „No s rodinou jsme se hlavně stěhovali a zařizovali dům, takže nebyl čas na užívání si.“

Aha takže domácký typ. Ale ten pohled jsem nepochopila, co jsem mu sakra provedla?

                                                                     předchozí x další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The Best Friend or Grande Puss? - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!