Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tenkrát 13

dortík


přeju pěkné čtení...a mockrát děkuju za komentáře, a jen mě nešetřete kritikou.

 

ČÁST 13

...jeho oči byly opět černé, a vypadal rozzuřeně. Myslela jsem, že po mě skočí. Upřímně jsem se ho bála. Ustoupila jsem o krok dozadu. Všiml si toho. Rychle se postavil.

,,já ..Bello moc se omlouvám, musím pryč" a než jsem se nadála, byl pryč. V breku jsem se složila na zem. Ne že bych byla nějaká chudinka, ale proč se to musí stát zrovna mě? Doteď jsem byla šťastná a jen přijedou ti dva zase se mi vše hroutí. Nevím jak dlouho jsem tam seděla, ale vzpamatovala jsem se. Přece tím, že tady sedím se nic nevyřeší. Vstala jsem a šla se vysprchovat. Večer jsem si pustila film a udělala popcorn. V polovině filmu mě někdo vyrušil klepáním na dveře. Šla jsem ke dveřím a otevřela. Stál tam Edward ,,Bello moc se omlou.." nenechala jsem ho domluvit a objala co nejsilněji jsem mohla. ,,Ani nevíš jak moc jsem se o tebe bála" řekla jsem mu a přitiskla jsem se k němu ještě víc. ,,já promiň strašně mě to mrzí" řekl a taky mě stiskl. Chytla jsem ho za ruku a dotáhla do obýváku. Sundal si bundu a lehl si na pohovku. Já jsem si lehla k němu. Objal mě kolem pasu. Dopustila jsem film, ale nic jsem z něho neměla. Pořád jsem přemýšlela, co je jinak. Když jsem Edwarda neznala, tak mi nepřišel zajímavý a zvláštní, ale teď ano. Nevěřila jsem, že je člověk, ale taky jsem nevěřila, že by existovalo něco nadpřirozeného. A kdyby existovalo, byl by to bůh křížený s andělem. Nevím co se stalo, ale musela jsem usnout. Ráno už u mě Edward nebyl. Dneska bylo přímo nádherně. Mohlo být kolem 20°C. Nemohla jsem Edwarda dočkat, chtěla jsem si s ním naplánovat dnešní odpoledne. Ale jako obvykle když bylo hezky nedorazil. Nikdo z jeho rodiny. Bylo to velice zvláštní. Musím vědět pravdu. Dneska se ho zeptám. Z mého přemýšlení mě probudil hlas, který jsem už jistou dobu nenáviděla.

,,Ahoj Bello" ano, bylo Jessica. Kývla jsem na pozdrav, přece nebudu neslušná ne? ,,Bello počkej, moc mě to mrzí všechno co se stalo" bože někteří lidé jsou tak ubozí.

,,Mě to ale nezajímá" a šla jsem ke škole, ale ona pokračovala

,,Bello, vážně chtěli jsme ti to říct, ale bála jsem se, tak jsem Mika přemluvila , aby ti to neříkal. Moc mě to mrzí. Víš kdybychom mohli vrátit čas, tak to s Mikem uděláme"

,,Hele,  já o to nestojím, jasné? Vlastně ti musím poděkovat, díky tobě, jsem našla někoho koho miluju a s kým si rozumím. A uvědomila jsem si, že jsem vlastně Mika nikdy nemilovala. Takže ještě  jednou díky a teď sbohem" a dál jsem si ji už nevšímala.

O přestávce jsem chtěla zavolat Edwardovi, ale předběhl mě.

,,Ahoj zlato, promiň, ale mám rodinné vyřizování. Ale zítra už určitě přijdu. Mám se pro tebe ráno stavit?"....,,ahoj, to tě dneska jako vůbec neuvidím? Dobře stav se pro mě"....,,co chtěla bys mě dneska vidět?"...,,To je vtip? To víš že si od rána nepřeju nic víc.".....,,Wow tak to musím napravit, stejně ti musím něco ukázat a říct"....,,Hmm skvělé, já si s tebou taky potřebuju promluvit" ...,,Dobře ještě ti zavolám. Pá" ,,Ahoj" super dneska si s ním mám promluvit a vůbec nevím co mu řeknu. Například by mu mohla říct : Víš Edwarde si vážně zvláštní, mění se to barva očí jak to děláš? Nebo hmm proč nikdy nechodíš na slunce, máš strach že se opálíš? Fakt skvělé. Další hodiny proběhly vcelku v klidu. Když mě zase Jessica začala otravovat ,,Bells, prosím nechceš někam zajít? Jako za stara?" ,,tak za 1. už mi tak neříkej, Bells mi můžou říkat jen přátelé, z toho vyplívá za 2. ty už nejsi moje kamarádka a za 3. máš pravdu nechci s tebou někam zajít a jestli mě teď omluvíš, tak mám rande s Edwardem." Dívala se na mě s otevřenou pusou a jak bylo vidět neměla co říct.

Nasedla jsem do svého autíčka a jela na místo, kde jsem měla sraz s Edwardem. Říkal, že nebude těžké to najít, ale pro mě? Najednou se něco mezi stromy zablýsklo. Páni co to bylo. Zajela jsem za zatáčku a viděla Edwardovo auto. Tak to všechno vysvětluje. Vystoupila jsem z auta, ale on nikde nebyl. Najednou jsem ucítila něčí ruce na břichu pod tričkem a pusu na svém krku. Slastně jsem zavřela oči. ,,Už jsem se tě nemohl dočkat" řekl ten nejsladší a nejúžasnější hlas na světě. Otočila jsem se k němu. ,,Kéž bych mohla říct to samé," nazvedl obočí ,,já jsem se totiž těšila mnohem, mnohem víc" krásně se na mě usmál a políbil mě. Vzal mě za ruku a táhl někam po lesní cestičce. Byla škoda, že tady nesvítilo sluníčko, ale zima mi nebyla. ¨

,,Tak o čem sis chtěla promluvit?" zeptal se mě a mě se zastavilo srdce

,,No víš, já to tak nemám ještě moc promyšlené, jak to říct" řekla jsem a on se na mě nechápavě podíval.

,,Ale no tak Bello, víš, že mě můžeš říct všechno"řekl s něhou, muselo to ze mě ven

,,Tak dobře, ale slib mi, že se nebudeš zlobit, a že když o tom nebudeš chtít mluvit, tak se nic neděje" přikývl

nadechla jsem se a spustila :,, Víš trápí mě taková věc. Někdy mám prostě pocit, že nejsi člověk. Vím zní to bláznivě, ale prostě mám ten pocit." Zbledl ještě víc než jsem čekala.

,, NO Bello, vůbec se nezlobím, a vlastně to je o čem jsem s tebou chtěl mluvit, říct ti o sobě a mé rodině pravdu. Prosím slib mi, že mě nebudeš přerušovat a necháš si vše vysvětlit" ,,slibuju" začal mluvit, ale při slově UPÍR mi to přestalo myslet. Najednou ztichl. Vůbec nevím co říkal, jenom to, že je upír. Upřeně jsem se na něho dívala. Roztřesenou rukou jsem mu šáhla nejdřív na tvář, slastně zavřel oči, pak jsem sjela níž a zastavila na jeho srdci. Nic jsem necítila. Přitiskla jsem k němu ucho. Nic jsem necítila. Může vůbec milovat? Nebo je to jenom potřeba, jako u jiných mužů, to že se mnou je? Zvedl mě za bradu   a podíval se do mých lesklých očí.

,,Bello pochopím, když teď odejdeš." Řekl a zasekl se sám nechtěl, aby se to stalo. Vyděšeně jsem se na něho podívala. Cože? To neudělám.

,,Ne neboj se, v životě bych to neudělala protože...." ,,Protože co?" zeptal se mě

,,Já...strašně moc tě miluju" zčervenala jsem, v životě jsem to nikomu neřekla. Když mi to řekl Mike, tak jsem řekla já tebe taky, ale teď vím, že jsem to nemyslela vážně,

Edward se na mě podíval pohledem, kterým by roztál i antarktidu.

,, Já tebe taky, ani nevíš jak moc" zvedla jsem hlavu a políbila ho. Byl to ten nejkrásnější polibek, jaký mi kdy dal.

Pokračování příště (18+ dílek)                                                By Lucienczka



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tenkrát 13:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!