Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ten není ten pravý! - 1. kapitola

09.03.2017 (15:15) • otovka • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 660×

Jmenuji se Isabella Swanová a jsem upír. Jo, teď to vypadá, jako bych se tu vyznávala z toho, že jsem závislá na drogách, ale co? Nějak se vám představit musím. Upírem jsem se stala, když mi bylo 17 let. Teď je mi už 120 let. Zní to děsivě, že?

Můj příběh začal, když mi bylo 115. Byla jsem upír samotář. To znamená, že jsem vše, co bylo potřeba k mému přežití, zařizovala sama.

Chodila jsem zrovna do školy ve Forks. Dnes je první den nového školního roku. Řeknu vám, že je to divnej pocit, když musíte opakovat střední jen proto, že vás nějakej debil proměnil, když je vám sedmnáct. No ve své podstatě si za to můžu sama. Měl hlad, ale nějakým zázrakem jsem se mu vyškubla, když zrovna kousl. Ovšem jed se do mě stejně dostal. Když probíhala proměna, myslela jsem, že umřu. No řekněte, vás by to nevyděsilo, kdyby se vám toto stalo? Bylo to pro mě hodně traumatizující. Onoho upíra, co mě přeměnil, už jsem nikdy neviděla. Popravdě jsem ho už nikdy potkat ani nechtěla. Než jsem se postavila na vlastní nohy, tak se mě ujal upír jménem Carlisle, který mě našel. Ze začátku jsem nic nechápala a nechtěla jsem tomu věřit, ale vše mi vysvětlil a snažil se ze mě udělat vegetariánského upíra. Nejdřív se mu to moc nedařilo a já pořád útočila na lidi. Ale nakonec se povedlo a já si zvykla na tu zvířecí pachuť.

Po té, co mě Carlisle v podstatě vychoval k obrazu svému, odešla jsem od něj. Už jsem nepotřebovala jeho pomoct. Je pravda, že se s ním ještě někdy setkám, ale jen přátelský. Naposled jsem se s ním viděla asi rok zpět. A od té doby ani nevím, co s ním je. Ale zpět do reality.

Šla jsem na první hodinu a jako vždy jsem si chtěla sednout na své misto uplně v zadu. Ovšem hned, jak jsem vešla do třídy bouchla mě do nosu vůně, kterou jsem velice dobře znala. Další upír na obzoru. Proč říkám další? Protože jsme na škole byli tři upíři. Já, Emmett a jeho přítelkyně Rosalie. Bavila jsem se s nimi. Byli jsme parta tří divných lidí. I učitelé se nám co nejvíce snažili vyhýbat.

Vešla jsem do třídy a první, co jsem viděla, bylo zabrané mé místo. Jo, byl to ten nový upír. Šla jsem tedy za ním. Když mě zmerčil, viděla jsem v jeho očích překvapení. No také bych byla překvapená. 

„Ahoj,“ pozdravila jsem. 

„Ehm. Taky zdravím,“ pozdravil nejistě a stále překvapeně.

„Sedíš mi na místě. Víš to?“ řekla jsem s rošťáckým úšklebkem, aby si nemyslel, že jsem zlá.

„Aha. Promiň. Mohu si sednout jinam,“ řekl až skoro vyděšeně.

„Hele nemusíš. Jen si přesedni do uličky, u okna sedím vždy já." Zasmála jsem se.

„Fajn.“ A heleďme se, on se umí i usmívat.

„Jmenuju se Isabella a přátele mi říkají Bella,“ představila jsem se a úsměv jsem mu oplatila.

„Já jsem Edward,“ představil se na oplátku.

„Těší mě,“ odpověděla jsem mu.

„Potěšení na mé straně. A můžu se zeptat?“ pověděl nesměle. 

„Rovnou ti odpovím. Jo, jsem. Nedaleko odtut bydlím. A jsem spíš samotář,“ zasmála jsem se.  

„A poradíš mi nějaké dobré lesy? S otcem, jako s otcem chápeš, jsme se sem přistěhoval, protože tu našel dobrou práci. Je doktor,“ usmál se. 

„Lesů je tu plno. Já v podstatě bydlím uprostřed lesa. Je to bezpečnější. Jak pro mě, tak pro lidi. Mezi lidi chodím, jen když je to opravdu nezbytně nutné, takže do školy a zpět a občas se někde objevím, aby se neřeklo. Jestli chceš, tak tě tu někdy můžu provést a můžeme si spolu zalovit. Co ty na to?“ zeptala jsem se přátelsky.

„Jo, to zní fajn. Co třeba hned dnes? Mám děsnej hlad,“ vyhrkl a já se zarazila.

„Dobře. Nečekala jsem to tak rychle, ale jo. Stejně nemám, co dělat, tak se aspoň proběhnu. Mimochodem, klidně vem i otce. Ráda se seznámím,“ znovu jsem se usmála. 

Začala hodina, tak jsme si přestali povídat a oba jsme se otočili k tabuli. 

Autor: otovka, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Ten není ten pravý! - 1. kapitola: