Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temnota lesa - 2. kapitola

Stephenie Meyer


Temnota lesa - 2. kapitolaJako vánoční dárek jsme se Vám s Petruskhou rozhodly přinést další temnotu lesa...Edward i Bella cítí zvláštní emoce, které nejsou zprvu schopni zařadi. Poté se jim to vyjasňuje, a cítí jistou potřebu být tu pro toho druhého... Příjemné čtení vánočního dárku přejí Petruskhaaa a xlovexx

Temnota lesa – 2. kapitola

 

Dívka ukazovala směrem mezi stromy. Pro upírovi oči nebyl problém rozeznat siluetu blížící se k nim, byla to jeho sestra Alice. Také byla upírkou, byla malá a krásná. Měla bledou pleť stejnou jako Edward, a krátké černé vlasy. Vypadala jako malá víla, která tančí napříč lesem. Její chůze opravdu vypadala jako tanec.

 

Edward se otočil znovu k dívce, která ležela u stromu, ale už pouze viděl, jak se ztrácí. Nerozplynula se, vypadalo to, jako by se do kořenů stromů vsákla. Edward se díval na místo, kde mu dívka zmizela, a cítil prázdnotu. Tolik věcí chtěl o dívce vědět. Ale teď se nemohl ptát, kdyby nepřišla Alice, zůstala by s ním.

Edward se otočil ke své sestře a utrhl se na ní, sám nevěděl, kde se to v něm vzalo, ale cítil se tak zvláštně, když tu nebyla ona.

 

„Co chceš?“ zeptal se Alice a čekal, co odpoví.

„Máme školu, jestli jsi nezapomněl.“ Odpověděla a už se ho snažila ze země zvednout.

,,Já tam dnes nejdu!‘‘ Zavelel upír razantně, a odmítl se hnout z místa. Chtěl být u svého stromu, ne někde mezi lidmi, kde musel denně hrát frašku – hru na lidské jedince. Upírem byl sic proti své vůli, ale teď byl rád. Nikdy by nepoznal tuto jedinečnou bytost. Byl vskutku rád, mísilo se v něm tolik pocitů, některé ani neznal. Velice ho zajímalo, co jsou ty emoce zač, ale Alice ho nepustila ze svých spárů, a nutila ho jít do školy.

 

Nakonec se musel vzdát a do školy šel. Tentokrát mu připadala neuvěřitelně dlouhá. Celou dobu myslel jen na to, že až přijde domů, hned se vydá do lesa na svou louku. Doufal, že ji tam znovu uvidí. Myslel jen na její krásu a bolest, kterou musela cítit. Přál si, aby ji mohl nějak pomoci, ale nevěděl, jak když ani neví co je ona zač. Nějaká víla?

 

Hned jak zazvonil zvonek, který ohlašoval poslední hodinu. Vyběhl upír ze třídy, jak nejrychleji člověk běhat mohl. Ale jeho sourozenci se z ostatních tříd toulali. Nechtěl už na ně čekat tak nastoupil, rozjel se. Nezbude jim nic jiného, než se svést s Rose.

Jeho cesta nevedla domů, k jeho loučce ho to táhlo. Nedokázal odolat pokušení vidět ,Bell‘ co nejdříve. Chtěl jí vidět, a cítit. Vyvolávala u něj neobyčejný zájem, byl jí mimořádně fascinován a okouzlen. Přemítal - člověk není, ale co tedy? Opět si vybavil její pohled, ty zkoumavé hnědé oči. Pod semknutými víčky viděl, jak tam sedí, a naříká, téměř cítil její bolest. Upír sešlápl pedál, bylo mu jedno jestli, jej někdo uvidí. Hlavní bylo to, že bude brzo u ní. Jeho cesta vedla přes starou silnici číslo 310, poté po zaprášené polní cestičce, až dojel k místu, kde už mohl běžet.

 

Doběhl k loučce a na okraji lesa se zastavil. Pohlédl na strom uprostřed loučky, čekal, že tam bude, ale ona tam nebyla. V lese byl klid. Všechno vypadalo jako před tím. Jako před tou osudnou bouřkou, kvůli které ji vlastně zahlédl.

Došel ke stromu a sedl se ke kořenům, u kterých seděl i téhož dne ráno. Sedl si a jenom zašeptal ke stromům.

 

„Bell?“ Zeptal se, ale odpovědí mu bylo jen šustěná listů, které neznělo jako nějaká zvláštní odpověď.

 

Upír začínal být zoufalý, potřeboval jí vidět. Netušil co je zač, ale cítil, že jí potřebuje. Znova zašeptal do větru její jméno, a něco v okolí se pohnulo. Viděl to jen periferním viděním, ale okamžitě se otočil. Nebylo tam nic neobvyklého, nic co by tam nemělo být. Netušil co se to s ním děje, proč zrovna teď potřeboval vidět tu krásnou dívku, proč mu představa na ní nedala pokoj. Připadal si jako posedlý. Ucítil tichý poryv větru, a pak se podíval do tváře tomu nejkrásnějšímu stvoření na světě – Bell.?

 

Zjevila se přímo před ním. Jejich obličeje byly jen kousek od sebe. Edward pocítil další pocit, který nikdy necítil, touhu dotknout se jejích rtů. Tehdy mu došlo, co k ní cítí. Zamiloval se do ní a ani neví co je ona zač. Není to člověk, to byla jediná věc, s kterou si byl jistý. Vztáhl svojí ruku a dotkl se její tváře. Neuhnula před ním, jen se na něj dívala. Už se chtěl naklonit políbit jí, když se tichem lesa rozneslo šeptání listů.

 

„Ano?“ Šeptali její otázku.

Edward věděl, že jí nemůže číst myšlenky, protože není člověkem – je to jeho zvláštní dar, dokáže číst myšlenky. Nepochopil otázku, a tak jí jen dál hleděl do jejích hlubokých hnědých očí. Nevěděl, co chce udělat, ale už neovládal svou mysl. Jako by ho dívka hypnotizovala, ale on věděl, že tak to není. Byla to láska, ta ho k tomu dohnala. Opatrně se natáhl, a spojil dívčiny rty s těmi svými.

 

Dívka nevěděla co se děje. Nikdy se jí nic takového nestalo. Seděla tam naproti němu bez hnutí, když se od ní odtáhl, dívala se do jeho očí.

 

„Co?“ Zašeptali listy. To co ona chtěla říci bohužel listy nedokázali vyjádřit, ale v jejích očích byla dostatečně vepsaná otázka tak Edward jen zašeptal ,Miluji tě‘ a nahnul se k ní znovu. Tentokrát jeho polibky opětovala. Když se od sebe odtáhli. Zašuměli listy a tichem se neslo.

„Též.“

 


 

3. kapitola

Petruskhaaa

xlovexx



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Temnota lesa - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!