Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temná ulička- temná 1. kapitola

Ahoj, tady jsem napsala povídku stmívání. Prosím mějte se mnou slitování, je to má první. Prosím napište jestli mám pokračovat nebo ne.Je trošku delší :-D. Jak se Bella zamiluje do Edwarda.

29.06.2009 (19:30) • nikytka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2709×

Temná ulička - temná ulička 1

Jmenuji se Isabella Marie Swanová, je mi 17let, přestěhovala jsem se z města Phoenix ze státu Arizona. Moje matka se podruhé vdala, za Phila. Je baseballový hráč. Můj otec bydlí ve městečku Forks, odtud mamka utekla i se mnou. Přestěhovala jsem sem se již před měsícem, chodím do zdejší školy. Boužel Forks nesnáším, jelikož jsem byla zvyklá na Phoenix, na krásné teplo. Tady jen prší a jednou za čas je krásně. Jak já to tady nenávidím. Šla jsem sem kvůli tomu, že Phil je hráčem první ligy a proto hodně cestuje. Mamka se mnou zůstavala doma, ale viděla jsem, že není štastná. A to my rvalo srdce, proto jsem se rozhodla, že půjdu bydlet k tátovi.

Seznámila jsem se s dvěmi kamarádkami a dvěma kluky. První kámoška je Angela (šprtka), další Jessica (trhlá). Pak jsou to kluci Erik a  Mike. Dále jsou tady bodivní Cullenovi. Sedí v jídelně úplně vzadu. Nikdo se s nimi nebaví. Nechápala jsem proč. Je jich pět: Emment, Jasper, Edward, Rosalina a poslední Alice. Jejich obličeje jsou bílé. Nejkrásnejší je z nich Edward. Má bronzové, rozcuchané vlasy, zlaté oči, které se mu každý den mění. Nevím proč. A má svaly. Nelíbí se mi jen kvůli svalům. Je prostě sladký.

Jednou jsem potřebovala jet do města Port Angelis.

Bylo 10. října. Celý den jsem koukala do obchodů na nové oblečení. Neměla jsem moc peněz, ale přesto jsem si nějaké oblečení koupila. Když už jsem chtěla jet domů, musela jsem jít přes celé město. Bylo 22.15 hod. Šla jsem malou temnou uličkou, světla občas blikla. Bála jsem se.

A najednou jsem slyšela někoho jít za mnou. Zrychlila jsem, ale ono mě to dohnalo. Byl to muž. Aspoň odhaduji. Neviděla jsem mu moc dobře do tváře. Měl rudé oči, plné touhy někoho zabít. Začala jsem utíkat. Ale zase byl přede mnou. Chtěla jsem křičet, ale neměla jsem sílu. Pomalu se ke mně přibližoval. Já couvala. Už jsem byla v rohu, když se najednou ukázal anděl. Začal se s ním prát. Já stála jako opařená. Anděl se ke mě otočil a něco držel v rukou. Omdlela jsem.

Když jsem se probudila, byla jsem u někoho autě. Chtěla jsem si sednou, ale nešlo to, tělo mě neposlouchalo. Když jsem se podívala na řidiče, málem jsem zas omdlela. Byl to Edward Cullen!!!! Byl tak nádherný! Nikdy jsem si ho předtím pořádně neprohlédla. Pak se na mě usmál a začal povidat:

"Ahoj. Promiň, že jsem se před tím nepředstavil. Jsem Edward Cullen." Krásně se usmál a já jsem byla v sedmém nebi.

"Jak, jak jsem se sem dostala?????!! Byla jsem na ulici a chtěl mě napadnou chlap, kde je?? A ten anděl?" Ptala jsem se vystrašená.

"Nikoho jsem tam neviděl, ani jednoho." Podíval se stranou. Nechápala jsem to.

" Kam to jedeme?" zeptala jsem se.

"K nám domů, můj otec je lékář, vyšetří tě."

"Ale mně nic není!" zdůraznila jsem

"Já se tě neptám, jestli ti něco je nebo není, prostě tam jedeme!"

Chtěla jsem ještě něco namítnout, ale nechtěla jsem ho naštvat.

Přijeli jsme k nim domů. Dům byl krásný velký. Edward mě dovedl dovnitř. Pan doktor Cullen mě vyšetřil. Řekl, že jsem v pořádku.

Edward mě odvezl domů. Když jsem byla před domem, otočila jsem se a řekla: "Děkuji." On se na mě usmál: "Nemáš za co".

Pak nastartoval a odjel. V noci se mi o něm zdálo.

Další den jsem měla první hodinu biologii. Vše se změnilo. Edward se mnou začal mnluvit. Byla jsem štastná. Hodně jsme si rozumněli, doprovázel mě na hodiny. Jednou se mě zeptal.

"Ehm, Bello?" zeplat s odvahou.

"Ano?"

"Šla by si se mnou na menší výlet?"zakoktal.

"Velmi ráda!"

To ho rozzářilo.

Po škole jsme jeli jeho volvem do lesa. Byla tam lesní pěšinka. Šli jsme po ní. A najednou na mě vyhrkl:

"Vlez mi na záda!" přikázal.

"Co??" Byla jsem zmatená.

"Prostě mi vlez na záda!" To už byl celkem naštvaný, tak jsem tam vlezla. Ještě rychle řekl:

"Zavři oči a neotvírej je." Zavřela jsem oči a najednou jsem cítila vírt v obličeji. Zastavil.

Otevřela jsem oči. Byli jsme na překrásné louce.

"Jak jsme se sem dostali?" zeptala jsem se.

"Běžel jsem." řekl.

"Edwarde, to je nemožné, že jsi sem doběhl tak rychle."

"Bello, potřebuji si s tebou promluvit." podotkl.

"Nápodobně."

Sedli jsme si na trávu.

"Bello, nevím jak začít."

"Tak já začnu," řekla jsem mu. "Edwarde, zamilovala jsem se do tebe. Miluji tě. Jen nevím, jestli to cítíš i ty ke mně." řekla jsem smutně.

Edward mi vzal ruku a začal povídat: "Bello, já tě taky miluji z celého srdce. Nikdy jsem někoho neměl, nemiloval, neveděl jsem, co je to láska k ženě."

Byla jsem štěstím bez sebe. "Tak proč tak smutně? Ty už nechceš být se mnou?" Začaly mi téct slzy.

Edward se zarazil, když viděl, že pláču. "Neplač. Ne, nechci tě opustit, jen by jsi měla o mně znát pravdu."

Zarazila jsem se."Edwarde jak to myslíš jakou pravdu?"Byla jsem zmatená.

"Já, já nejsem člověk, Bello. Jsem monstrum. Piju krev, nechci ti ublížit!"

Byla jsem zmatená. Co to řekl? Že je montrum? Že pije krev? Pár minut jsme tam seděli mlčky. Pak jsem promluvila.

"Edwarde, je mi jedno, co jsi zač. Miluji tě a to se nezmění!"

"Copak ti nevadí, že piju krev???!!" zeptal se rozzlobeně.

"Ne, nevadí!"

"Bello, já ti nechci ublížit, mám jen strach, že se neudržím."

"Edwarde, já ti věřím."

Edward se na mě usmál. Potom se zeptal: "Opravdu se mnou chceš být?" To už jsem se na něj rozzlobeně koukla: "Edwarde Cullene, neštvi mě! Já říkám ANO, chci s tebou být na věky!!!"

To už mě pokládal na zem a začili jsme se líbat. Nevim, jak dlouho jsme tam byli. Pak se odtáhl a řekl.

"Já umím číst myšlenky, Alice vidět budoucnost." Usmál se.

"Cože? Ty víš, co si myslím??!"

" U tebe ne, nevím proč, je to zvláštní."

"Tohle nebudem řešit," řekla jsem.

Potom jsme pokračovali v líbání. Odtáhl se. Zmateně jsem koukla. "Chci tě představit rodině." Neptal se mě na odpověď a už jsme byli u něj doma.

Všichni členové Cullenových seděli na pohovce a najednou koukali na nás.

První k nám přišlakrásná, bledá paní s dlouhými vlasy. Vypadala jako matka.

"Ahoj, já jsem Esme, Edwardova máma, ráda tě poznávám." Usmála se a políbila mě na tvář. Další přišel pak doktor. "My už se známe, ale ještě jednou se představím. Jsem Carlis, Edwardův otec." Všichni se mi představili. Pak přišla na řadu Alice.

Ta se ke mně rozběhla a dala mi pusu na tvář. "Ahoj, já jsem Alice, Edwardova sestra." Šibalsky se usmála. "Budeme spolu moc dobré kamarádky," dořekla.

"Moc ráda všechny poznávám." Všichni se usmáli.

Edward mi zašeptal do ucha: "Pojď, ukážu ti můj pokoj." Šla jsem za ním. Přišli jsme do velkého pokoje, kde byla všude okna.

"Máš moc hezký pokoj," řekla jsem.

"Děkuji." Sedli jsme si na pohovku a Edward mě políbil.

Najednou jsme řekli dvě slova: "Miluji tě". Políbili jsme se.

 

další

 

Autor: nikytka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Temná ulička- temná 1. kapitola:

nema to zadny rad, napln.
tva forma psani je originalni to jiste, ale kdyz to ctu je to jako seznam ingredienci. je to nudne, nezajimave, neupouta to a dej uprime receno taky nic moc. vypada to jako by sis s tim nedala zadnou praci a proste jenom prepsala cos nekde videla. vypada to jakoby sis s tim nedala ani moc prace, nesoustredila se na to a ani tomu nevenovala primerenou pozornost.

Přidat komentář:

Nick:

Text: