Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Temná minulost 2. - 3.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

První díly budou trochu nudnější, tak prosím dejte tomu chvíli čas.

25.12.2009 (07:15) • Geniela • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1236×

2. kapitola

Bella

Probudila jsem se v nemocniční posteli. První co jsem měla na paměti byla máma. Nic jiného mě nezajímalo. Ani ty osoby co byly v pokoji semnou. Vystřelila jsme z pokoje jako mířená střela. Když jsem konečně našla mámin pokoj, viděla jsem sestřičku jak odpojují mamince všechny přístroje. Nechtěla jsem tomu věřit, že moje maminka je mrtvá. Přišla jsem k ní a začala s ní třepat, aby se probudila.

„Mami no tak probuď se! To mi nesmíš udělat! To tak nenechávej mě tady!“ po chvilce jsem to vzdala a zhroutila se na její bezvládné tělo. Slzy mi tekli proudem a mím tělem se otřásali vzlyky. Nesnažila jsem se je ztišit.  Potřebovala jsem tu bolest dostat ze sebe. A toto byl jediný způsob. Někdo se dotkl mého ramena. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost.

„No tak dítě neplakej. Vše bude dobré,“ chlácholil mě nějaký mužský hlas.

„Ne nic nebude dobré. Má matka je mrtvá. Nemám kam jít. Nemám už nikoho.“

„Ale máš. Máš nás,“ řekl ten hlas. Až teď jsem se na něj podívala. Byl to muž kolem třicítky a za ním stalo dalších šest osob.

„Jak vám mám věřit, když vás ani neznám,“  odpověděla jsem mu nedůvěřivě.

„Nám nemusíš věřit, ale možná bys věřila tomuhle,“ vztáhl ke mně ruku a podával  mi papír s matčiným rukopisem.

 

Drahá Isabello

Už dlouho nebudu již na tomto světě. Moc mě mrzí, že ti nemohu sama osobně představit Carlislea a jeho rodinu. Jsou to ti nejmilejší lidé co znám. Doufám že je přijmeš a budeš se cítit u nich jako doma.

Sbohem má drahá dcero

Mama

„Myslím, že by jsme měli jet domů,“ řekl Carlisle

„Dobře.“ to bylo jediné co jsem právě v tuto dobu byla schopná ze sebe dostat. Cesta proběhla bez jakýchkoli rozhovorů. Doma jsem zapadla do pokoje, zapla rádio a svalila se do postele. Dívala jsem se do stěny a moje mysl byla úplně vygumována. Nedokázala jsem na nic myslet, před očima jsem měla mou mámu. Náhle se otevřeli dveře.

„Měla by ses najíst drahoušku,“ řekla nějaká paní . donesla mi jídlo na stolek a zase odešla. Byla jsem ráda, že mě nechávají o samotě. Teď bych nebyla schopná s nikým mluvit. Musela jsem usnout. Když jsem se podívala z okna bylo už světlo. Podívala jsem se na netknuté jídlo. Bylo to zvláštní, ale pořád jsem neměla hlad. Vyšla jsem z pokoje a zamířila rovnou do koupelny. Dala jsem si  horkou sprchu. Vodu jsem nechala po svém těla stékat aspoň hodinu. Když jsem byla hotová šla jsem se podívat do obýváku. Všichni tam seděli.

„My jsme se ještě nepředstavili. Já jsem Alice. Toto je Jasper, Emment, Rosaly, naše máme Esme a Edward. Carlisleho už znáš,“ řekla mi drobná dívka.

„Isabela,“ řekla jsme krátce a chystala se odejít zpátky do pokoje.

„Nemusíš mít strach. Ohledně pohřbu je všechno zařízené,“ řekla mi ještě Esmé. Když to řekla bodlo mě u srdce. Došla jsem do pokoje a svalila se do postele. Slzy mi tekli jako dva vodopády, které nikdy nevyschnou. Poté se moje mysl ponořila do říše snů.

 

Edward

Když se Isabela probudila, vystřelila z pokoje jako raketa. Když spatřila svojí maminku, úplně zešílela. Začala s ní třást, jako kdyby jí mohla ještě probudit. Poté ji Carlisle podával dopis, který její matka stihla ještě napsat. Když ho dočetla, nedívala se na nás s takovým nedůvěřivým pohledem. K jejich domu jsme jeli mlčky. Myslím si, že by ani nebyla schopná konverzace, vzhledem k jejich zmateným myšlenkám. Myšlenky se jí v hlavě honily jako děti na hřišti. Takto její mysl pracovala dokud jsme nedojeli k ním domů. Poté se rozplácla na posteli a jeji jediná myšlenka byla její matka. Bylo mi jí celkem líto. Jediný Emment  na tomto hledal něco pozitivního. Jediné na co přišel bylo ano ztratila matku, ale našla novou a větší milující rodinu. A možná i přítele. To mě trochu překvapilo jak na tohle mohl Emment přijít.

 

3. kapitola

 

Bella

 

Dneska má máma pohřeb. Myslela jsem, že už to zvládnu, ale zmýlila jsem se. Teď když vidím jak zahazují hlínou rakev, už vím že nikdy nespatřím mou drahou maminku. Už nikdy nepůjdeme  na  sobotní koláč k Handrymu. Došla jsem k zaházenému hrobu. Položila jsem na něj rudou růži, byla to mamina nejoblíbenější kytka.

„Mám tě ráda mami. Nikdy na tebe nezapomenu,“ šeptla jsme k hrobu. Otočila jsem se ke Cullenum všichni měli bolestné výrazy. Došel ke mně Carlisle. Z ničeho nic mě odejmul a začal vzlykat. Já se také neubránila slzám.

Poté jsme hned vyrazili na letiště. Cesta byla docela dlouhá. Vystupovali jsme v Sietllu. Před letištěm měli Cullenovi nachytané auta. Všechna musela být dost drahá. Já jsem jela s Edwardem. Když jsme se na něj podívala měl znuděný obličej. Moc by mě zajímalo proč. Vždyť u té zběsilé jízdy se nemůže nudit! Vždyť jedeme sto dvacítkou!

 

Edward

Pohřeb proběhl celkem v pohodě. Dost mě ale překvapil Carlisle, když došel k Isabelle a odejmul jí. A co mě ještě víc dorazilo bylo když začal vzlykat. Musel mít hodně rád Isabellinu matku. Poté jsem hned vyrazili na letiště. Cesta se dost vlekla. Každý přemýšlel jak dobře nás příjme Isabella. Byli jsme si dobře vědomi, že budeme muset jíst lidské jídlo. Fuj. Konečně jsem dorazili do Sietllu. Došli jsme k našim vozům. Isabella jela semnou. Štvalo mě, že nemohu jet rychůeji. Loudal jsem se rychlostí sto dvacítkou. Moje utrpení skončilo , když jsme dorazili domů. Pobavil mě pohled Isabelli. Koukala na náš dům s otevřenou pusou a nebyla schopná pohybu. Po chvilce se zpamatovala.

„Máte krásný dům.“

„To díky Esmé,“ odpověděl jsem jí. „Pojď ukážu ti celý dům a hlavně tvůj pokoj.“ provedl jsem jí celým domem až jsem zastavil u jejího pokoje.

„Tak toto je tvůj pokoj. A nezapomeň vykročit pravou nohou.“ řekl sem jí a ona mi věnovala letmý úsměv. Nemohl jsme tomu uvěřit jaký má krásný úsměv. Poté vešla do pokoje.

„Páni toto má být můj pokoj?“ řekla nevěřícně.

„Copak nelíbí se ti?“ zeptala se jí Alice.

„Ne právě že naopak je dokonalý,“ usmála se na Alici. Dneska se opravdu překonává. Nejspíš ji zvětší nové prostředí.

„Nemáš drahoušku hlad?“ zeptala se jí Esmé hned co za nama došla.

„Aj jo.“

„A co by ses dala?“

„Bohatě mi bude stačit suchý rohlík,“ odpověděla jí Isabella. To se ale samozřejmě Esmé nelíbilo. Už si plánovala jak bude Isabelle vyvařovat a ona jí teď řekne, že chce suchý rohlík.

„Tak to teda ne. Uvařím ti něco. Musíš nabrat sílu. Už tři dny jsi skoro nic nejedla.“

„Dobře,“ vzdala se Isabella.

Šel jsme do svého pokoje, když v tom slyším v myšlenkách Carlislea. Volal mě do své pracovny.

„Co potřebuješ?“ zeptal jsem se.

„Nemůžu pořád dostat z hlavy tu autonehodu. Mám takový dojem, že to autonehoda nebyla.. Mám takové tušení, že to úzce souvisí s tím dopisem.“

„Ale proč by jim někdo chtěl ublížit?“

„Nevím. Ale co když někdo nechtěl ublížit jim, ale někomu jinému,“ řekl Carlisle.

„Ale komu?“

„To zatím nevím,“ odpověděl Carlisle.

Autor: Geniela (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Temná minulost 2. - 3.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře