Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tell me why...? 3. kapitola

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tell me why...? 3. kapitolaTi hoši od benzínky Bellu chtějí napadnout. Bella to bude zvládat dobře, ale nakonec ujede... Co se stane?

08.11.2011 (09:15) • EvuLa15 • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1248×

3. Kapitola

Všichni se na mě dívali tak odporně!

„Nazdar kočičko,“ řekl jeden a já se více zaměřila na něj. Je tak zábavné, když se obyčejní lidé snaží o něco takového. Zasmála jsem se. Ten, co mě předtím oslovil, se na mě podíval docela nechápavě.

„Vážně si myslíte, že se vás bojím?“ zeptala jsem se jich posměšně a opět se zasmála.

„Možná bys měla,“ promluvil tentokrát jiný. Všichni měli docela hodně popito, takže je spíše ovládal alkohol. Věděla jsem, že z tohohle vyjdu bez jediného šrámu. ‘Jak by chtěli ublížit upírovi, proboha?‘ Znovu jsem se zasmála. Možná si o mně mysleli, že jsem nějaký cvok, ale co už.

„Jste tak hloupí,“ kroutila jsem hlavou a na rtech měla pořád úsměv. Jenže, jak udělat to, aby jim nebylo podezřelé, že já - taková drobná holka - přeperu bandu kluků, kteří jsou, každý, skoro jednou tolik větší než já sama? Tohle bylo asi jediné, nad čím jsem si dělala starosti.

„Ty jsi nějaká odvážná,“ řekl zase někdo jiný.

„Možná byste se měli bát spíše vy,“ řekla jsem a usmála se tak, že to pár z nich donutilo zaváhat nad mými slovy. Bohužel, moje slova ty ostatní pouze rozesmála.

‚Ti lidi jsou tak hloupí!‘ pomyslela jsem si. Kdyby jen věděli! Jak málo by stačilo a během pár vteřin by tu všichni byli mrtví. Ale to já nechtěla. Sice jsem monstrum byla, ale ne takové, že bych zabíjela lidi. Na takovou úroveň prostě neklesnu! Nikdy! Sice by to byl nejlehčí způsob, ale proč zmařit tolik životů? Prostě ne!

„Jsi vtipná, kočičko,“ řekl ten, co na mě promluvil úplně první. Začal se ke mně přibližovat. Když byl skoro u mě, zavrčela jsem. Ale jen tak, aby to slyšel on. Zasekl se v půli pohybu a neuvěřitelně na mě pohlédl. Zavrčela jsem znovu. Tentokrát viděl, jak se mi trochu ohrnul ret. Nikdo jiný to neviděl, protože všichni stáli opodál. Kdyby v sobě neměl tolik alkoholu, tak bych to v životě neudělala, ale pokud si na tohle vůbec zítra vzpomene, tak si bude říkat, že měl slyšiny a zároveň vidiny kvůli chlastu.

Znovu jsem zavrčela a on se odtáhl. Zorničky se mu rozšířily strachem.

„Co děláš, vole?“ zařval na něj další z té jejich party. On ho ale ignoroval a nespouštěl ze mě oči. Musela jsem mu nahnat pořádný strach, když byl až takhle mimo. Najednou se otočil zády ke mně a spěchal pryč.

„Hele, balíme to, hoši,“ řekl a nezastavoval se. Už jsem si myslela, že mě nechají být, ale jak jsem viděla, ostatní ho neposlechli a pokračovali. Opět jsem začala uvažovat, co bych mohla udělat, abych se neprozradila.

‚Využití juda? Nebo taekwondo?‘ zasmála jsem se.

„Jsi odvážná,“ řekl oplzle jeden z nich. Pozvedla jsem obočí ve stylu myslíš-to-vážně?

„Tupci,“ řekla jsem a rozběhla se lidskou rychlosti proti jednomu. Praštila jsem ho jemně do břicha a on se skácel k zemi. Ostatní se na mě v tu chvíli vrhli. Úspěšně jsem se jim vyhýbala. Snažila jsem se je vždy udeřit tak, aby nezačala téct krev. Zdálo se to úspěšné do té doby, než jsem jednoho odhodila trochu víc, než bych měla. On se krátce proletěl a přistál na zemi s hlasitým dopadem. Ucítila jsem krev. Oči mi zčernaly. Najednou jsem viděla rudě. V tuhle chvíli mě nezajímalo nic jiného, než krev, kterou jsem cítila.

‚Bello nedělej to!‘ zařvala na mě ta dobrá polovina mého já, která se ihned potom vypařila a ze mě se stala nestvůra, která něco chce. A když chce, dostane to.

Ostatní si ani nevšimli změny a pořád na mě útočili. Lehce jsem je odhodila a nahlas zavrčela, už jsem ani nevnímala, jestli začala téct krev někomu dalšímu. Nechápavě se na mě dívali. Dostali strach a začali utíkat. Ale ti mě nezajímali. Já se zaměřila na toho, co ještě pořád ležel na zemi a na hlavě měl čerstvou ránu, ze které proudila krev. Jemně se v tom místě držel, ve tváři měl bolestivý výraz a nevnímal, co se děje okolo. Pomalu jsem přišla až k němu. Vzhlédl ke mně. Všiml si mých černých očí a začal zrychleně dýchat. Znovu jsem zavrčela.

„Co to sakra…“ Nestihl to doříct. Zakousla jsem se mu do tepny. Zařval a zmítal se. Celou dobu se mi snažil vykroutit, ale já vnímala pouze to, jak jeho krev hasí oheň v mém krku. Jak ta lahodná tekutina, kterou potřebuje k životu, pomalinku chladne. Tak neskutečný pocit to byl. Najednou jeho tělo ochablo a já z něj vysála posledních pár kapek krve. Odhodila jsem jeho tělo a najednou se dal můj mozek opět do pochodu.

„Co jsem to udělala?“ zašeptala jsem téměř neslyšitelně a pouze zírala na mrtvé tělo toho chlapce. Mohlo mu být maximálně sedmnáct.

Vyhrkly mi slzy. Vzlyky se draly na povrch. Za tohle jsem se nenáviděla. Byl to první člověk. Vždycky jsem se dokázala ovládnout! V duchu jsem se proklínala dál. Jenže jsem tam jen tak nemohla sedět kousek od mrtvého člověka a riskovat, že někdo přijde.

Popadla jsem tedy jeho tělo a odtáhla ho do lesa, který byl jen kousek ode mě. Tam jsem ho zahrabala. Slzy ani vzlyky se nechtěly zastavit. Když jsem zamaskovala veškeré stopy, které by dávaly najevo, že se tu nedávno kopalo, utíkala jsem k motorce a jela domů. Naštěstí mi zbylo dost benzínu, takže jsem už nemusela zastavovat.

Zaparkovala jsem motorku do garáže a utíkala do domu. Vzala jsem kufr a naházela do něj bez přemýšlení oblečení, které se mi dostalo pod ruku. Skočila jsem do koupelny, že si aspoň opláchnu obličej od slz, ale když jsem se podívala do zrcadla, vyděsila jsem se. Mé karmínové oči byly vidět snad na kilometry daleko. Z mého bledého obličeje jako by vystupovala ta jejich barva. Barva lidské krve. Byla jsem sama sebou zhnusená. Pěstí jsem v sekundě udeřila do zrcadla a to se rozsypalo na miliony částí na podlahu a tím se ještě více roztříštily.

‚Jsi vrah!‘ Tahle myšlenka mě odrovnala. Znovu jsem se rozbrečela. Utíkala jsem pro mobil a vyťukala Lucasovo číslo. Ani to jednou nezazvonilo a už to bral.

„Bello, děje se něco?“ zeptal se rychle.

„Můžu přijet?“ zašeptala jsem zdrceně.

„Ty můžeš, kdykoliv! Co se stalo?“ Byl vyděšený z mého hlasu.

„Vysvětlím to, až přijedu,“ zašeptala jsem znovu a položila to. Bylo mi jasné, že nic vysvětlovat ani nemusím. Prostě to kvůli mým očím pozná. Na nic jsem nečekala, popadla kufr s věcmi a utíkala do garáže pro auto. Nasedla jsem do toho rychlejšího – Audi – a rozjela se směrem k mé rodině…

Autor: EvuLa15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tell me why...? 3. kapitola:

 1
6. stefi
11.11.2011 [18:39]

stefi Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

5. Faire
10.11.2011 [16:03]

Faire Emoticon

4. martty555
08.11.2011 [11:24]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. pajusha
08.11.2011 [11:12]

Emoticon

2. marcela
08.11.2011 [10:50]

Páni,to je fakt skvělý. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. WhiteTie
08.11.2011 [8:41]

WhiteTieČlánek jsem ti opravila, příště si dávej pozor na tyto chyby:


+ 3. Kapitola -> 3. kapitola,

+ čárky kolem oslovení,

+ shoda přísudku s podmětem.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře