Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tell me something I dont know

Stephenie Meyer apple

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Tell me something I dont knowTak... Je tady 1. dílek povídky, ke které mě inspiroval jeden film .... Povídka je hoooooodně podobná filmu a doufám, že se Vám i přesto bude líbi, tak prosím komenty. A taky o to, aby jste mě neukamenovali.

12.09.2009 (12:45) • MyLS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2245×

Trailer

 

PROLOG:

 

Jmenuji se Isabella Santiago, je mi 16 let. Žiji v New Yorku v ulici 90211 (ulice miliardářů) , spolu s macechou  (Dominikou-bývalou popstar)  a jejími dvěma dcerami.

Moje pravá maminka pracovala jako tanečnice u Dominiky. Když mi bylo 14 let, moje maminka onemocněla a umřela.

Dominika mě ze své ‚dobročinnosti‘ adoptovala a od té doby jí dělám služku.

Ptáte se proč to dělám? Protože mi nic jiného nezbývá. Už se těším, až od ní vypadnu.

Mám svůj velký sen – dostat se na školu muzických umění v Manhattanu a vypadnout od Dominiky.

V tomto snu mě podporuje má malinko bláznivá, ale skvělá kamarádka Angela. Vždy, když ji potřebuji, je tady se mnou, neumím si to bez ní představit. Má svůj vlastní styl oblékání, všechno si samozřejmě navrhuje sama.

 

 

 

1.KAPITOLA

 

Bella:

 

Právě jsem ve studiu s Dominikou, která natáčí reklamu na nějaký stupidní krém proti akné a taky má v té reklamě zpívat. Ten, kdo tvrdí, že zpívat umí je blázen,nebo šílenec.

Dominika je právě ve své šatně – do které já nemám přístup, a tak ji čekám v hale. A….malinko jsem se zasnila......

....je to úžasný pocit, být volná a jen tak zpívat...

 

Z mého snění mě vyrušil křik Dominiky.

 

„Isabello!“

 

„Už jdu Dominiko!“ odpověděla jsem a šla za ní.

 

„Jak si to představuješ? Chceš mě zničit? Okamžitě mi přines vodu s bublinkami.“ Řekla přísným hlasem a odešla, já šla do mrazícího boxu hledat vodu.

 

Když jsem vodu našla - po dlouhém hledání – někdo mi ji vytrhl z ruky. Vzhlédla jsem a vedle mě stála Britt a Bree  (mé nevlastní sestry).

 

„Děkuji Isabello, tohle byla poslední flaška minerálky.“ Řekla sarkasticky Britt.

 

„Ne, děkuji já Britt, tvoje matka mě zabije.“

 

„To není můj problém, ale tvůj.“ Odpověděla.

 

„Nebuď k nám tak drzá Isabello. Dali jsme ti domov , jsme na tebe ták hodné a dali jsme ti práci služky, na to nezapomeň.“

 

„Jistě, jak bych mohla?“ řekla jsem a začala se zase hrabat v krabici s pitím.

 

„Můžeš žít v ulici 90211, ale pořád budeš nula.“ Přitakala Bree a já konečně našla flašku s vodou.

 

„My žijeme v ulici 90211, ty tupá hlavo.“ Řekla jsem.

 

„Isabello!“ slyšela jsem z dálky zase křik Dominiky.

 

„Hned to bude.“ Křikla jsem a rozběhla se za ní.

 

Jakmile jsem jí našla podala jsem jí flašku s vodou, chvíli si jí prohlížela a pak se napila.

 

„Isabello, buď ráda, že jsem tě adoptovala a mé dcery, tě tak vřele k sobě přijaly. Měla by jsi nám být vděčná a taky by jsi měla udělat to, co se po tobě chce. To znamená, že jsi mi měla přinést vodu bez bublinek.“ Tu poslední větu doslova křičela.

 

„Ale…“ chtěla jsem namítnout, že chtěla vodu s bublinkami, ale přerušil mě producent.

 

„Dominiko, miláčku, mohla bys prosím pohnout tvým zadečkem a jít na plac?“ Přitakal, Dominika si povzdechla, řekla: „Ještě si to vyřídíme.“ a odešla.

 

Ve studiu byla nuda. Dominika byla nemožná tak to musely pořád stříhat a zase znovu zopakovat. Už mě to unavovalo, když jsem si udělala všechny úkoly do školy, šla jsem prozkoumat ateliér, měla jsem štěstí, protože v nahrávacím studiu nikdo nebyl, jen můj dobrý kamarád Mike. Šla jsem teda za ním a chvíli jsme si povídaly, pak mi navrhl, ať zkusím udělat nahrávku, prý mě slyšel zpívat a podle něho zpívám úžasně.

Tak jsem teda souhlasila, proč ne? Dal mi text písničky, kterou sám složil a já jsem ji zazpívala, podařilo se to hned na poprvé a překvapivě se mi to líbilo, tak jsem nahrála i další 2 písničky, jedna byla moje, kterou jsem napsala a druhá jen melodie na tanec hodně podobný tangu.

 

Jenže zábava skončila, když jsem musela jít ‚domů‘, Dominika, Bree a Britt si pohodlně jeli v limuzíně a já musela jít pěšky, vzala jsem si teda můj skateboard šla.

Autor: MyLS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tell me something I dont know:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře