Rosalinda (Rose), překrásná dívka z vyšších kruhů, zbožňuje tanec, ale sama nesmí praktikovat toto umění, jen pro společenské účely. Ale alespoň jednou chce pocítit pevné vedení... Přeji pěkné čtení, vaše zuzinecckaa.
17.08.2011 (15:45) • zuzinecckaa • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 3487×
Tango, tanec hříchů
Stála u zábradlí na balkóně a sledovala dění na parketu pod ní. Pocítila záchvěv závisti, když sledovala lidi, kteří se tomu věnovali od malička, jak se jejich těla vlní pod náporem tak krásných tónů, co hudebníci hráli.
Tento maškarní bál byl věnován její matce k narozeninám od jejího drahého otce. Ten doufal, že si tu jeho dcera konečně najde budoucího manžela.
Rosalinda si povzdechla. Všichni lidé na sobě měli masky. Jak si má někoho vybrat?
„Smím prosit?" ozval se za ní tajuplný kouzelný mužský hlas. Rosalinda se na něj otočila a žasla.
Maska medvěda se hodila k jeho obří postavě. Tělo měl mohutné a pod oblečením mu jasně hrály svaly. Podívala se do jeho zakryté tváře, ze které na ni zíraly dvě neodolatelné zlaté oči. Ruka v bílé rukavičce čekala, až do ní vloží tu svou.
S mírným úsměvem jemně položila svou ruku do té jeho a otřásla se pod elektrizujícím dotekem i přes dvoje rukavičky. Vedl ji tiše davem a občas na ni pohlédl, aby se ujistil, že ji za sebou nevláčel.
Akorát končila jedna skladba a její neznámý tanečník ji vedl doprostřed parketu. Otočil se k ní čelem a oba se v sobě zaklesli v základním postavení. Jak se jeho ruka ovinula kolem jejího pasu, málem omdlela v záchvěvu toužebného očekávání.
„Vypadáte kouzelně," zašeptal směrem k ní, než hudba spustila.
Lehké tóny zazněly z houslí, než se pořádně rozjely s ostatními nástroji.
Ona rozeznala hloubku pro ni nejkrásnějšího tance, tanga, které ale nikdy moc neuměla.
„Nechte se vést. Nic jiného po vás nežádám," zašeptal ten tajemný cizinec, a pak oba splynuli v tanci a v té sladké hudbě.
Jeho ruka, tak pevná a zároveň tak jemná, ji vedla. Jeho zlatavé oči ji nepouštěly ze svého pohledu. Jeho ústa jí šeptala rady, co má jak udělat, ale ona slova nevnímala.
Netušila, že jejich dokonalá souhra ohromila jejich okolí natolik, že se všechny ostatní páry zastavily a sledovaly pouze je dva, jak spolu krouží po parketu.
Okouzleně se nechala vést tímto mužem. Její tělo na jeho jemné pobídky reagovalo způsobem, který by si v normálním stavu ani na mysl nepřipustila, tak byl byla zahanbena. Srdce jí splašeně bušilo, že jí snad mínilo vyskočit z hrudi.
Vždy, když opouštěla jeho náruč pro otočku, cítila se bez jeho ruky na pase jako nahá, ale jakmile ji zase zachytil, cítila, že sem patří. Že je stvořena jen pro něj. Hřejivý tok jí proudil celým tělem.
Byla z něj tak unesena, že ji překvapil konec skladby. Přála si, aby v jeho náručí mohla zůstat déle, než jen pouze na jeden tanec.
„Děkuji vám za krásný tanec, drahá. Pro teď se musíme rozloučit," zašeptal jí tím svým sametovým hlasem a poté ji opustil.
Zírala na jeho vzdalující se záda a nebyla schopna pohybu. Slzami se jí zaplnily její nebeské modré oči a ona se ihned rozhodla.
Mezitím, co se snažila dohnat jeho záda, než ho úplně ztratila, se rozehrála nová skladba a tančící páry jí ztěžovaly cestu. Když se konečně dostala do vstupní síně, už ho neviděla.
Její srdce se zhroutilo, její svět se zhroutil. Jen díky tomu jednomu tanci pocítila ten pocit, tak sladký, tak kouzelný. Teď ho bohužel nahradil smutek a zlost. Zklamání jí projelo celým tělem.
Chtěla… Co vlastně chtěla? Zakusit ten slaďoučký pocit, kterému se říká láska? Tu si ale ve svém postavení přeci nemohla dovolit. Sice ještě nebyla nikomu zaslíbena, ale otec ji nedá jen tak někomu z rozmaru.
S rozervaným srdcem odešla do svých přidělených komnat, aby se ze svého zklamání vyplakala.
* * *
Po několik týdnů byla jen chodící mrtvola. Nic ji nezajímalo, o nic se nestarala. Jen ji stále proháněly ty zlaté oči, kamkoliv se podívala.
Protože už měla věk na vdávání, chodili mládenci s žádostmi o ruku, ale ona o nikoho neměla zájem. Její otec už z ní byl na nervy, protože jí nerozuměl.
Jednoho dne zase byl přiveden další z jejích potenciálních manželů. Už měla zase na rtech zamítavá slova, když z vedlejší místnosti zaslechla jeho hlas.
„Dobrý den, vévodo, snad jste dostal můj dopis, že dnešního dne přijedu na námluvy," říkal ten hlas.
„Dobrý den, hrabě Emmette, už týden očekávám váš příjezd," odvětil její otec. Pak se otevřely dveře a ona zírala do těch zlatých očí.
Protancuj se s tangem, tancem hříchů (II. část)
Možná je trošičku uspěchané, ale nápad se vynořil. Kdybyste chtěli pokráčko, je možné, ale musíte si o něj napsat. To je tak vše, co bych chtěla říci. Je i možné udělat kapitolovku, ale nevím, kolik by to mělo dílků, ale o to si musíte napísat už vy sami. Vaše zuzinecckaa
Autor: zuzinecckaa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tango, tanec hříchů:
Ahoj,
je mi to líto, ale článek ti musím vráti.
> Pokud se jedná o kapitolovou povídku, za nadpis si dopiš, zda se jedná o první díl, či prolog.
> Jestliže je to ale jednorázová povídka, máš článek ve špatné kategorii.
> Jen takové upozornění: V povídce se musí objevit někdo s TW ságy. Je jedno kdo.
Až si to opravíš, zaškrtni 'Článek je hotov'. Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!