Přináším vám další dílek. Myslím, že vás asi napadlo, koho mohla Haley potkat. Jenže, co se stane? Podaří se Emmettovi něco zjistit? Čtěte a dozvíte se.
05.05.2011 (21:15) • Werunecka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1771×
Pohled Haley
„Baf! Ahoj, to je náhoda,“ pozdravila mě rozesmátá Alice, která stála za mnou. S celou tou povedenou rodinkou. Tedy bez mamči a taťky. Její rodina jí zřejmě sloužila k nošení tašek.
„No, nazdar, tak já jdu radši jinam!“ Nevěřícně jsem na ni koukala.
„Ale hloupost, zkus si toto!“ Aktivní Alice se ihned zapojila do mého nakupování.
„Ani omylem, Alice, nehodilo by se mi to k botám,“ usmála jsem se na ni omluvně a ona se vztekala.
„No dobře,a co tohle tričko?“ neodolala a pokoušela se o to znovu.
„To už je lepší,“ připustila jsem nakonec svou prohru, ale hodlala jsem nakupování odbýt rychle.
Nakonec jsem se od Alice nechala zatáhnout ještě do čtyř obchodů a poté jsem neodolala pokušení udělat jí to samé.
„Proč sem jdeme?“ ptala se mě vyjukaně, když jsem mířila k obchodu s taneční obuví.
„Nejdeme my, ale já!“ odsekla jsem jí ihned. Nějak moc si to přivlastnila a to já nehodlala připustit.
„Hej, tak zaskočit Alice jen tak někdo neumí!“ smál se Emmett a uštědřil mi přátelské bouchnutí do zad. To jsem si nenechala líbit, a než jsem si to stihla uvědomit, velice potichu jsem zavrčela. Ale oni to nejspíš slyšeli.
„Musíš být vynalézavější!“ otočila jsem se na Emmetta, než se vzpamatovali.
V obchodě jsem si koupila nové taneční boty a piškoty.
„K čemu to?“ poukázala Alice na piškoty. No jo, nejspíš se jí nelíbila ta barva. To má blbé, mně jo!
„Na tréninky.“ Nechtělo se mi to vysvětlovat.
„Na jaké tréninky?“ zkoušela se vyptávat dál, čehož jsem právě měla dost.
„Moje věc. Už musím jít.“ Otočila jsem se na patě.
„Počkej! Bylo to super, zopakujeme si to někdy?“ ptala se mě s nadějí.
„Jo, za měsíc, či dva mi zavolej!“ vybalila jsem na ni a ona hodila výraz, jako by málem dostala infarkt, že jsem se prostě musela začít smát. Upír a infarkt!
„Pomůžu jí s taškami,“ přihlásil se ihned aktivně Emmett.
„Chce zdrhnout!“ upozornila jsem Alice.
„Já vím, koukej se vrátit!“ přikázala a už jí nebylo.
„Jaké je vůbec tvoje jméno?“ vybalil na mě po cestě.
„Ellen.“ Nechtěla jsem, aby se o mně něco dozvěděli jakožto upíři, tak jsem mu řekla mé druhé jméno, které moc často nevyužívám.
„Tam v obchodě jsi…“ Nedokončil záměrně a já se zatvářila nechápavě.
„Kde?“ zeptala jsem se raději na místo, než-li na otázku co.
„Ale nic. Vždyť se ti to tam ani nevejde, jakého máš prcka!“ zamlouval to.
„Hele, to je moje auto a je dost velký!“
Asi mě nechtěl naštvat, a tak se raději vytratil a já konečně po delším nakupování, než bylo v plánu, zamířila domů.
Pohled Emmetta
Ten otravný skřet, co si říká Alice, nás zase vyhnal na nákupy. Jako bychom snad neměli nic na sebe, či co. Původně jsem se zkoušel vymluvit tak, jak se to podařilo Esmé s Carlislem. Ale poté, co si toho Alice okamžitě všimla, jsem to rychle vzdal. Navíc se těšila i Rose. No, alespoň někdo.
Sotva jsme dojeli, Alice nás začala tahat všude možně a Rosalie si to užívala s ní. Zato já, Edward a Jasper jsme si připadali jak panenky na oblékání anebo jako ověšené vánoční stromečky.
Alice právě platila a já si jen tak říkal, kdy Carlisleovi dojde trpělivost a přestane jí sponzorovat nákupy, když Alice dostala vizi. Hned poté se koukla stranou a my uviděli naši neznámou. Super. Mně se ty nákupy snad začnou líbit. Co to melu… nikdy!
Moje sestra na ni zkoušela vybafnout, což se jí ovšem nepovedlo. Zato sotva nás naše neznámá zmerčila, pokusila se uvolnit ze spárů mé sestry, ale nevyšlo jí to, bohužel pro ni.
Ten skřet nás i ji tahal všude možně a velice se v tom vyžíval. O to víc čučela, když zamířila do jednoho sama od sebe. Hej, ta Alice u toho vypadala. To bych měl někdy taky zkusit.
„Proč sem jdeme?“ zarazila se má sestra.
„Nejdeme my, ale já!“ oznámila jí bez možnosti odporu.
„Hej, tak zaskočit Alice jen tak někdo neumí!“ začal jsem se smát, neboť se na mě Alice zašklebila. Zato ta holka se mi začala zamlouvat čím dál víc a já ji přátelsky bouchl do zad, a jelikož se jí to nelíbilo, tak na mě… zavrčela?
Počkat, ona umí vrčet? Nebo už mi vážně hrabe? Nenápadně jsem si vyměnil pohled s ostatními, nejspíše to taky slyšeli.
„Musíš být vynalézavější,“ odvětila okamžitě a šla si vybírat boty.
„K čemu to?“ Ta růžovo-fialová barva byla fakt roztomilá, ale Alice se nelíbila.
„Na tréninky.“
„Na jaké tréninky?“ pokoušela štěstí Alice.
„Moje věc. Už musím jít.“ Měla najednou nějak moc na spěch.
„Počkej! Bylo to super, zopakujeme si to někdy?“
„Jo, za měsíc či dva mi zavolej,“ řekla to jako samozřejmost a já se musel začít smát výrazu, který Alice hodila.
„Pomůžu jí s taškami,“ hlásil jsem se. Musíme se přece dozvědět alespoň její jméno.
„Chce zdrhnout!“ Všimla si toho ta… divná to holka.
„Já vím, koukej se vrátit!“ řekla mi prostě a já věděl, že pokud ji neposlechnu, udělá mi ze života peklo. Z mého dlouhého života. Hrozná představa.
„Jaké je vůbec tvoje jméno?“ zkusil jsem se jí zeptat. Není to pravděpodobné, ale musím vědět, jestli to není Haley.
„Ellen,“ představila se konečně. Žádná Haley! Ta měla jen jedno jméno.
„Tam v obchodě jsi…“ Doufal jsem, že se alespoň prořekne.
„Kde?“ Mně už asi vážně hrabe!
„Ale nic. Vždyť se ti to tam ani nevejde, jakého máš prcka.“ Jo, to její auto mi připomnělo Alice.
„Hele, to je moje auto a je dost velký!“ okřikla mě a já se raději zdekoval, neboť jsem si nebyl jistý, čeho je schopná. Páni, tak ta je dobrá!
Tuto kapitolku bych chtěla věnovat CAlen, mona, Kaciii a misha96. Děkuji vám za podporu, doufám, že se vám tato kapitolka líbila.
Zanechte mi prosím komentíky, díky.
4. kapitola ** 5. kapitola ** 6. kapitola
Autor: Werunecka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Talisman nebo co vlastně? - 5. kapitola:
je je, na pár dílků jsem usla teprv ted jsem si všimla nových... ježiš tolik jsem toho zmeškala, tolik kkrásných slov! ale neboj budu to dohánět
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!