Tak, kdo je tělo, které Bella našla? A kdo to udělal?
01.11.2011 (08:45) • CrazyWolf • FanFiction na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 958×
3. kapitola – Zvíře?
„A opravdu jste nic neviděla, slečno?“ Dokázala jsem jen zavrtět hlavou. Strážník se ode mě odklonil a nespokojeně se ušklíbl.
„Ta nic neřekne, nejspíš je v šoku.“ Nebyla jsem. Měla jsem strach, že jsem nějak divná. Přece jen, Angelu jsem znala hrozně dlouho, a teď ji uvidím roztrhanou na kusy… Udělalo se mi špatně, jak se mi vybavila všechna ta krev… Zahlédla jsem Beth, jak se ke mně tlačí mezi těmi všemi neznámými lidmi. Když se dostala až ke mně, pevně mě sevřela v náručí.
„Ach Bello, je mi to tak líto!“ Slyšela jsem v jejím hlase zadržované vzlyky.
„Je to v pořádku, Elizabeth. Už je dobře. Jenže… Angela…“
Beth přikývla a dál mě mačkala v objetí. Všimla jsem si, že její přítel chybí.
„Kde… Kde máš Edwarda?“ zašeptala jsem, když mě pustila. Natáhla se a setřela mi slzy z obličeje.
„Zmizel. Hned jak se to rozneslo, že našli mrtvé roztrhané tělo v lese, zmizel. Jen tak, žádná omluva…“
Za ten večer jsme se objímaly více, než za celý náš život. Mrzelo mě, že za naše nově nalezené sesterství může Angelina smrt, ale neměla jsem moc času na pocit viny. Beth mě obskakovala, jako kdybych měla narozeniny. Kdykoliv jsem se jen zvedla, hned se mě ptala, co potřebuju. Bylo mi trapně, přece mi nebude sloužit, ale ona byla přesvědčená, že jsem v šoku a potřebuju být hýčkaná. Bála jsem se, že jakmile všechen ruch a zájem lidí o mou osobu vyprchá, vyprchá i zájem mé sestry. Bála jsem se, že zase upadneme do toho běžného stereotypu. Jednou večer někdo zaklepal na dveře. Chtěla jsem tam zajít, ale ani jsem nestihla pohnout nohou, abych židli odsunula, Beth už tam letěla.
Zadýchaně otevřela a pak jsem slyšela její zmatené: „Pane Williamsi?“ Slyšela jsem, jak se mi zastavil dech.
Pan Williamson byl náčelníkem policie Seattle. Každý ho uctíval, prokazoval mu úctu a když on někoho pozdravil, buď to bylo proto, že něco provedl, nebo od toho dotyčného něco potřeboval. Což se moc často nestávalo. Zkrátka, pan Williamson byl z jiných poměrů, a dával to velmi okatě najevo.
„Mohu dál?“
„Sa – samozřejmě.“ Beth byla asi stejně překvapená, jako já. Za okamžik už se objevil jeho strhaný vráskovitý obličej.
„Čemu vděčíme za vaši návštěvu?“ zeptala se Beth, když jsme všichni seděli a napjatě poslouchali.
„Ukázalo se, že to bylo zvíře. Brali jsme to ze všech stran, ale žádný člověk, jakkoliv krutý a zběhlý v zabíjení, by nebyl schopný takového zničení těla.“
Spadl mi obrovský balvan ze srdce. Přece jen, někdo, kdo by byl schopný takového hrozného činu, by se nedal jen tak chytit a lidé byli v nebezpečí… Nebyl to vrah, zvíře… Věděla jsem, že i zvíře je nebezpečné, ale člověk…
„Děkujeme.“ Odešel po pár minutách. Beth mě zezadu objala kolem krku a položila mi bradu na temeno hlavy.
Dlouho bylo ticho. Jen jsme tam tak stály. Nevěděla jsem, nad čím přemýšlí Beth, ale já myslela na to, co asi cítí Angelina rodina. Dokázala jsem si to představit… Jako když… Když nám řekli, že táta se už domů nevrátí… Nikdy…
Zavřela jsem oči, abych ty myšlenky vyhnala z hlavy. Dneska jsem si poplakala víc než dost.
Ozvalo se další zaklepání.
Beth si otřela oči a vyšla. Její chůze byla malátná, jakoby se nedokázala udržet na nohou. Došla ke dveřím a otevřela je.
„Edwarde.“ Srdce mi škobrtlo. Přišel za ní. Podívat se, jak se jí daří… Už se dlouho neviděli, od toho incidentu, takže skoro týden… Jasně, tak dlouho bez sebe nevydrží… Mířila jsem ke schodům, když jsem zaslechla jeho hlas.
„Je tady Bella?“
Jakoby mi v hrudi vybuchl ohňostroj. Tón jeho hlasu, když říkal moje jméno… Možná jsem si to jen představovala, ale… Tolik jsem chtěla, aby to byla pravda… Otočila jsem se právě ve chvíli, kdy oba vešli do kuchyně. Když mě Edward zahlédl, rty se mu roztáhly do úsměvu. Kývla jsem na něj a pak se otočila. Vyběhla jsem schody, abych jim dopřála trochu soukromí. V pokoji jsem dlouho byla opřená o dveře a se zavřenýma očima nasávala vzduch do plic. Za zavřenými víčky mi probíhaly obrazy… Zlaté oči, krev, zlaté oči… Najednou mi v hlavě probleskl můj dávný sen… Zlaté oči… Jeho zlaté oči… Položila jsem se na postel. Zdá se mi o očích přítele mojí sestry. To je… zlé. Hodně, zlé. Jsem do něj… zamilovaná? Ne!
Vždyť z těch pár rozhovorů, které jsme spolu vedli, ještě nepoznám, jaký je. Beth o něm sice mluví… Krásně, ale co já vím, vždycky je tak omámená, když přijde z jejich rande, co když jí něco dává, nějakou… drogu? Ale ne! Tohle mi k němu vůbec nesedělo.
Byla jsem zmatená. Ze všeho, ze svých citů, z Edwarda, z celého světa. Unavená a zmatená jsem nakonec usnula.
Ráno bylo strašné. Všechno mě bolelo, byla jsem ještě zmatenější než včera, byla jsem otrávená a Beth měla další rande s Edwardem. U nás.
Snažila jsem se vypadat, že mi to vůbec nevadí, když mi to nadšeně oznamovala, ale přes noc mi něco došlo. Ať jsem se snažila jakkoliv to skrývat, nevšímat si toho nebo to zapudit, nemohla jsem lhát sama sobě.
Byla jsem do něj zamilovaná.
Do jeho očí, které ve mně probouzely pocity dosud nepoznané. Do jeho úsměvu, ze kterého mi vláčněly všechny kosti v těle. Do něj.
Autor: CrazyWolf (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tak si vyber, Edwarde! - 3. kapitola:
Wau,, Trochu jsi mě zaskočila smrtí Angely ale i tak to byla zajimavá kapitola honem další :D
chudak Ang... a myslím, že sesterství Bella - Beth nevydrží dlouho... zvlášť už jen proto, jestli si Bellina segra všimne, že je do něj Bella zamilovaná:D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!