Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tajný ctitel - Prolog + 1. kapitola

21.03.2011 (16:30) • eMCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 10631×

Prolog:

Jako každý den jsem vyjela do školy svým autíčkem. Měla jsem ho ráda, moc ráda. Ve škole na mě čekala skupinka kamarádů.

Prošlo kolem nás pár blondýn a samozřejmě si neodpustily povýšené pohledy a trapné poznámky.

Nejdřív se ke mně chovaly jako k bohyni, skákaly kolem mě, ale když jsem odmítla jejich nabídku stát se jednou z nich – blondýnou a roztleskávačkou, okamžitě svůj názor na mě změnily.

Já jsem ale měla opravdové přátele, kteří mi pomohli, když jsem potřebovala. Ale nejradši jsem měla Angelu. Bydlela jen o tři domy vedle a tak jsme jezdily do školy společně. Každé ráno jsem ji vyzvedávala a po škole jsme jednou za čas zajely do Port Angeles do nákupního střediska.

A dnes byl právě den nákupů.

Když jsme s Angelou vyjížděly z parkoviště, poprosila mě, jestli bychom se ještě mohly stavit doma, že si musí vzít peníze. Jen jsem kývla a začala jsem se usmívat od ucha k uchu. Dneska jsme neměly jet sami. Dnes s námi měl jet Eric a Angela na něm může oči nechat.

„Co je?!“ Zpražila mě pohledem, a když jsem se nepřestala usmívat, tak jen protočila oči.

Vysadila jsem Ang před jejich domem a ještě jsem na ni zavolala, když odemykala vchodové dveře.

„A vem si ty černý šaty, co jsme koupily minule!“ Ang na mě jen vyplázla jazyk a já jsem se také zajela domů převléct. Vběhla jsem do svého pokoje s šatnou a koupelnou a už jsem hledala oblečení.

Vzala jsem si bílé džíny, modrý top a přes něj jsem si vzala lehký černý kabátek. Obula jsem si baleríny a do ruky popadla kabelku.

Jako střela jsem zamířila do koupelny, kde jsem si pročesala své dlouhé hnědé vlasy, upravila si jemné líčení a mohla jsem vyrazit zpět pro Angelu.

Zrovna jsem brzdila, když Angela vybíhala z vchodových dveří.

„Páni! Sluší ti to, Ang,“ pochválila jsem ji a byla jsem ráda, že mě poslechla a vzala si ty šaty, ale měla přes ně přehozený dlouhý bílý kabát, který měla zapnutý až ke krku. „Ale ten kabát si pak sundáš, že?“ ujistila jsem se.

Jen přikývla a já jsem spokojeně šlápla na plyn. Zamířili jsme rovnou do Port Angeles, kde na nás měl čekat Eric.

1. kapitola

Zaparkovala jsem hned vedle Erica, který už na nás čekal před nákupním střediskem. Neušel mi pohled, kterým sledoval Angelu a já jsem se jen usmála.

„Ahoj, Ericu,“ pozdravila jsem ho. Nic. Žádná odpoveď.

„Ahoj, Ericu,“ pozdravila jsem hlasitěji. Konečně se probral a jen zakoktal.

„A-ahoj, Angelo,“ pozdravil moji kamarádku. Jen jsem nad tím zakroutila očima a u jsem je oba táhla do víru nakupování.

Chtěly jsme si s Angelou koupit nové šaty na ples, který se měl konat příští měsíc. Nevěděly jsme, kdy se příště dostaneme do města, tak jsme se rozhodly jet dneska. Eric prý chtěl koupit nějaký dárek mámě k narozeninám, tak využil příležitosti jet s námi. A Angela tuto příležitost taky nezameškala.

Prošli jsme snad všechny obchody, kde jsme viděli nějaké šaty a musím říct, že jsem byla překvapená, když Eric neremcal a ochotně šel všude s námi. Nevím, jestli ochotně je to správné slovo, ale šel.

Asi po třech hodinách intenzivního nakupování jsme měly obě vybráno. Já jsem si vybrala dlouhé bílé šaty, které vypadaly spíš  na svatbu než na školní ples, ale mně se prostě líbily, a jestli uvidím někde lepší, tak si je koupím. Doplnila jsem to botkami na vysokém podpatku, náhrdelníkem a malou kabelkou.

Angela si vybrala světlemodré dlouhé šaty, které jí vybral Eric. Moc jí slušely. Vypadala jako princezna a podobně jako já je doplnila botkami, náhrdelníkem a kabelkou.

Ericově mámě jsme vybraly kabelku od Prady, aby neřekla, že se na ni Eric vykašlal.

„Ale ne,“ prohlásila jsem zklamaně, když jsem nasedala do auta.

„Co se děje, Bello?“ zeptala se starostlivě Angela, která už seděla vedle mě.

„Já... Nemůžu tě odvést domů, promiň,“ omluvila jsem se jí. „Musím... musím si ještě něco zařídit.“ Hledala jsem tu nejlepší výmluvu, abych ji mohla nechat samotnou s Ericem.

Zatím jsem netušila, co budu dělat, ale to teď bylo vedlejší.

„Hej, Ericu?“ zavolala jsem na něj. „Mohl bys, prosím, odvést Angelu domů? Vzpomněla jsem si, že si musím ještě něco zařídit-“

„Jasně, rád. Teda jestli to nebude Angele vadit?“ Mrkl na ni.

„Samozřejmě, že nebude,“ vyhrkla jsem rychle místo ní a už jsem ji strkala ven z auta.

„Užij si to.“ Mrkla jsem na ni a zase jsem se začala usmívat jak měsíček na hnoji.

„Já tě uškrtím, Bello,“ vyhrožovala.

Ale to už za sebou zabouchla dveře spolujezdce a já jsem mohla vyrazit. Netušila jsem, co bych teď mohla dělat, když už je celkem pozdě, tak jsem se rozhodla, že se pojedu podívat ještě do místní drogerie, abych si vybrala něco na doplnění mých šatů a vezmu i něco Angele.

Nastartovala jsem a nechala tam ty dvě hrdličky.

Zítra čeká Angelu výslech. Všechno mi poví do nejmenšího detailu a já už se teď těším jak malá holka.

V drogerii jsem strávila asi půl hodiny a měla jsem vybráno.

Teď už jsem se ale opravdu začala nudit. Domů se mi ještě nechtělo, ale nenacházela jsem jiné řešení. Nasedla jsem do své audiny a vyjela k domovu. Ulici, ve které jsme s Angelou bydlely, jsem raději objela, abych projela dřív okolo našeho domu než kolem Angely. Nechtěla jsem riskovat, že by mě mohli vidět. Teda, jestli jsou vůbec doma.

Jestli jse do Erica nevkládala moc velké naděje, tak by teď mohli sedět buď v kině nebo v nějaké romantické restauraci.

Dál už jsem nad nimi nepřemýšlela, vyběhla jsem do svého pokoje, kde jsem si své nové šaty pověsila do šatny a boty s kabelkou taktéž. Jen šminky jsem vyskládala do koupelny, kde jsem rovnou zůstala a dala si sprchu.

Umyla jsem si své kaštanové vlasy, které jsem následně zabalila do ručníku, abych si je vysušila.

Když jsem vylezla ze sprchy, bylo něco kolem deváté večer, tak jsem si na sebe rovnou oblékla košilku, ve které spávám. Zalezla jsem si do postele a začetla se do knížky, kterou mi nedávno koupila mamka. Blbej fór se to jmenovalo.

Bylo to o dívce, která se vsadila se svou partou, že jedna z nich přebere kluka největší šprtce na škole. A jak to tak chodí, tak to vyšlo právě na ni. Ona se do něj zamiluje i přesto, že má svého přítele.

Já vím, obsah nic moc, ale co naděláte, když už všechny solidní knížky v knihovně jsou přečtený...

Četla jsem si asi hodinu, pak jsem knížku položila na noční stolek a opět jsem vběhla do koupelny, kde jsem si upravila vlasy, abych se zítra ráno mohla ukázat světu.

Autor: eMCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tajný ctitel - Prolog + 1. kapitola: