Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ta druhá... - 32. kapitola

Svatba


Ta druhá... - 32. kapitolaJedna má všechno, druhá nic. Ale to se změní...
Chtěli jste Cullenovy? Máte je mít, i když jen v omezeném množství. Mimo jiné se tu dnes vyskytne Martin, hádavý Aro, Alex a jedna chvíle, která může změnit více než jeden život...

Alex:

Byl chladný zimní večer a my se procházeli Benátkami kolem v tuto dobu už téměř nepoužívaných kanálů. Lidé, kteří se v tomhle nečase vydali ven, se choulili v teplých bundách, kdežto já na sobě měla jen lehký kabátek. Ale zima mi nebyla. Byla jsem stulená u Martinova těla, šli jsme u sebe tak těsně, jak jen to bylo možné. Jeho věčně chladné tělo mě ohřát nemohlo, ale hřála mě láska – má láska k němu, jeho láska ke mně.

Milovala jsem tyto chvíli, kdy jsme prostě jen byli spolu, jen tak bez cíle se procházeli, povídali si o všem a o ničem a v okolních stáncích si kupovali drobné dárky. Milovala jsem den, na jehož začátku jsem se probudila v jeho láskyplném objetí, milovala jsem noc, kdy jsem stočená u jeho boku usínala. Milovala jsem sny o něm, protože ani tam jsem ho nemusela ani na pár vteřin opustit, milovala jsem to, že díky němu jsem vlastně celý den mohla snít, snít s otevřenýma očima, snít svůj sen, celoživotní přání, tužbu…

Jak jsme se tak procházeli uličkami, všimla jsem si jedné gondoly, která ještě nebyla uskladněná na zimu. Sice už se v ní nebude dát projet, na některých místech bychom se už museli prorážet slabou ledovou vrstvou, ale i několik minut, kdy bychom v ní seděli v tichém objetí, by bylo krásných. Neodolala jsem a zamířila ke kluzkému molu. S Martinovou pomocí jsem vlezla do loďky a usadila se na sedátko. Martin na ni obratně přeskočil, aniž by se byť jen trochu rozhoupala, a usadil se vedle mě. Vychutnávajíc si každou vteřinku této pro mě tak romantické chvíle jsem zavřela oči. Ty jsem však hned prudce otevřela, protože jsem ucítila mírné cuknutí. Rozhlédla jsem se kolem a zjistila příčinu toho cuknutí. Gondola se dala do pohybu, pomalu se začala vznášet vzhůru k temnému nebi, ke hvězdám…

Najednou jsem se objevila na tolik známém místě – na louce. Gondola zmizela, ale Martin tu zůstal, stál po mém boku a s přimhouřenýma očima se díval mezi stromy na druhé straně.

„Ach, naše drahá Alexandra,“ ozvalo se výsměšně. Stáhla jsem ústa do podrážděného úšklebku.

„Ale ale, kohopak to tu máme. Že by to byla naše malá Nessie a to její hlídající psisko?“ zavrkala jsem sladce a sledovala, jak se obličej mé sestry zkřivil vztekem. Uplynulo pár vteřin ticha, kdy se na mě zlobně dívala, pak se andělsky usmála.

„Jen závidíš, Alexandro. Myslíš si, že nevím, jak moc ho obdivuješ? Že nevím o tvých chabých pokusech ho získat? Nebuď naivní…“ Trefila se přímo do mého slabého místa. Užuž jsem se chystala ke skoku, po kterém by následovalo rychlé oddělení té protivné hlavy od těla tak podobného mému, když vtom mě něco uchopilo za loket. Přesněji řečeno někdo. Martin.

Konejšivě stiskl mou dlaň ve svojí, na okamžik se mi zadíval do očí, těmi jeho ke mně proudilo takové množství lásky a útěchy, že jsem musela několikrát zamrkat, abych zahnala slzy, které se mi v proudech valily do očí. Pak se otočil směrem k mé sestře. Zkoumavě si přeměřil Jacoba, který se k ní mezitím připojil, stál jí teď za zády – dočista jako chůva.

„Ona závidí tobě?“ promluvil najednou směrem k Renesmé. „A copak? Toho… ehm…“ Nahlas začichal. Potlačila jsem zachichotání a vděčně se na něj usmála. Přitáhl si mě do náruče a políbil na temeno hlavy. Pevně jsem se k němu přitiskla.

„Ne ona, ale ty máš co závidět. Její nesobeckost, vlídnost, trpělivost… Být oblíbený není všechno, sama moc dobře víš, jak moc jsou lidé ovlivnitelní… Dokonalost má různý význam. Někdo je dokonalý navenek,“ pronesl a upřeně se na ni zadíval, „a někdo… někdo je dokonalý uvnitř – i navenek. A to je ona, Alex. Má milovaná Alex. Jsi překvapená? Ano, konečně se najde někdo, kdo neobdivuje tebe, ale ji. Teď poslouchej dobře, má milá, a pozorně se dívej, ke komu svá slova směřuji…“ Jeho hlas byl tichý, vemlouvavý. Upřel na mě rozzářený pohled.

„Alex, má jediná, má milovaná… Miluji tě. Tebe, ne ji. Tebe. Jen tebe. Nikoho jiného… Už navždy,“ vydechl a pomalu se sklonil k mým rtům. A pak mi vtiskl na rty ten nejsladší a nejvroucnější polibek na světě. Úplně se mi z toho zatočila hlava. Miluje mě! Ach, tohle není život, to je pohádka. pohádka…

 

Z krásného snu o něžném a milujícím Martinovi mě vytrhla hlasitá hádka, která se šířila chodbami hradu. Nespokojeně jsem zamručela a protáhla se. Zadívala jsem se na stěnu, abych zjistila, kolik je to vlastně hodin, a při pohledu na hodiny jsem se zamračila – kdo má proboha potřebu hádat v sedm hodin ráno?

S přimhouřenýma očima jsem si znovu lehla a zavrtala hlavu pod polštář, abych alespoň trochu utlumila ten hlasitý jekot dvou nepřejícných upírů. Už jsem pomalu, ale jistě upadala zpátky do spásných temnot, když se ozvalo jedno velmi rázné „Ne!“. Vystřelila jsem do sedu a nehledíc na to, že jsem celá rozcuchaná a pomačkaná jsem se naštvaně vydala ke dveřím, abych to těm dvěma hlupákům pěkně osladila.

Zrovna jsem sahala po klice, když se dveře prudce otevřely. Nestačila jsem uhnout, bylo to příliš rychlé, a tak se dveře důvěrně seznámily s mým čelem. Zaúpěla jsem a svezla se do Martinovy náruče, kterou bystře nachystal, když si uvědomil, co se děje.

„Vidíš, co děláš!“ zařval na někoho na chodbě a nohou zabouchl dveře. Když se ozval ohlušující zvuk, zaúpěla jsem podruhé.

„Promiň, Alex, nechtěl jsem!“ omlouval se rychle a přenesl mě k posteli, na kterou mě opatrně položil. Výmluvně jsem se zadívala na dveře, které držely jen na jednom pantu, a ušklíbla se.

„Uno momento,“ zamumlal a upíří rychlostí napravil škody. Pak usedl vedle mě na postel.

„Není ti nic?“ zeptal se starostlivě a položil mi své chladné dlaně na čelo. Blahem jsem zakňourala a přitulila se k jeho pevnému tělu.

„Teď už je vše v pořádku,“ ujistila jsem ho a položila si tvář na jeho rameno.

„Co to bylo?“ vyzvídala jsem. „Ta hádka...“

„Jen jsem se trošku nepohodl s Arem...“ vysvětloval tiše a přitom mi hladil citlivou část zápěstí.

„Ty...“ Při té představě jsem vyprskla smíchy. Aro Volturi budí respekt a u všech se těší veliké úctě. Nikdo si nedovolí mu odporovat, řekl tehdy Jasper.

„Ty ses hádal s Arem?“ vysoukala jsem ze sebe mezi smíchem. Zamračil se na mě, což mě rozesmálo ještě víc.

„Ale no tak! Nebuď tak upjatý,“ škádlila jsem ho. Jen pozvedl levé obočí.

„Dobře. Už se nesměju,“ slíbila jsem a nechala svou tvář, aby se stáhla do bezvýrazné masky. Tentokrát se potěšeně usmál.

„Tak co máme dnes v plánu? Před odjezdem bych se tu ráda trošku porozhlédla, je to tu tak krásné…“ žadonila jsem a přitulila se k němu ještě blíž. Zachmuřil se.

„Máme jednu důležitou schůzku – a pak se uvidí…“


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ta druhá... - 32. kapitola:

15. Miki
28.09.2011 [16:43]

Ještě né konec :( chci reakci Cullenů na to, jak dobře se bez nich Alex má :))

28.09.2011 [15:46]

VeubellaMoc krásná kapča, jen tě snažně prosím ať ještě není konec! Emoticon Emoticon tahle celá povídka je naprosto dokonalá a bylo by škoda ji už ukončit! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
už se těším na další ( a doufám, že né na poslední) kapitolku! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Zdenuše
28.09.2011 [15:41]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. Kika57
28.09.2011 [15:36]

Kika57Ty kráso! Emoticon Emoticon Na začátek chci prohlásit, že nelituju, že jsem s povídkou začala a upřímně nechápu, proč se mi do ní nechtělo... Tato povídka je naprosto perfektní, úžasná, dokonalá, skvostná, přepychová, báječná, super, bomba, bezva, cool! V celé povídce je tolik pocitů, že tomu ještě pořád nemůžu uvěřit Emoticon

Ten její sen byl zvláštní. Někdy je podivuhodné, co se jí zdá. Ta "hádka" s Ness byla úžasná. Martin/Alec jí to slušně natřel. Alex má kliku, že má někoho, kdo se jí zastal, i když to není realita. Ale kdo ví... Třeba se jí zastal před Arem (proto ta hádka) a zachránil ji tím život. To by bylo fajn. Docela ji to štěstí přeju. Ona by si ho zasloužila Emoticon

Taky bys mohla prozradit, co naplánoval Aro. Určitě nenechá jen tak, že Edward s Bellou stvořili poloupíry Emoticon Jestli se nakonec bude konat boj nebo ne. Jestli se vše vyřeší a každý si půjde svou cestou nebo už žádnou mít nebude. Emoticon

Musím přiznat, že píšeš naprosto perfektně. Strašně moc se těším na další díl této povídky a doufám, že ještě nebude konec. Že ještě tě napadne nějaký dobrý nápad a bude navíc ještě 10 kapitol Emoticon Takže přeju hodně štěstí v psaní a nakonec krátká (slíbená) básnička... Teda pokus o básničku Emoticon Emoticon

Nikdo nezajímal se o život krásky,
celý život trpěla bez lásky.
Snad osud, snad štěstí ji splnilo její sen,
láskou, štěstím a touhou zpříjemnilo jí každý den.

Tajemný mladík ukradl si její srdce,
jedné mladé a příliš nevinné holce.
Byla chyba, že nedokázal se jí stranit?
Bolelo ho, že musel ji teď zradit?

Bolest, výčitky... Neměl to dělat!
Neměl se do ní nikdy zamilovat.
Problémům by se vyhnul obloukem,
nevrátil by se namísto, nazýváno jeho domovem.


Emoticon Emoticon Emoticon

11. massie
28.09.2011 [14:54]

massienaprosto úžasná kapitola, moc se mi líbil alexin se, Prosím ať je happyend prosím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10. roseandemmett
28.09.2011 [14:51]

at jí nezabijou.. at příjde Jasper a zachrání jí to by bylo nejlepčí .. Emoticon Emoticon

9. Peabody
28.09.2011 [14:42]

veľmi zaujímavé... som zvedavá ako to skončí... teším sa na ďalšiu kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [14:31]

Esme119krásná kapitolka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Prosím, ale ať neumře. Emoticon Emoticon Emoticon Jinak vážně nádhera. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.09.2011 [14:14]

NissiBellrychléééé!!!A opovaž se jí zabít!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. ssendy
28.09.2011 [13:48]

Skvělé, jsem ráda, že pokračuješ... taky bych byla radši pro happy end Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!