Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ta druhá... - 10. kapitola

Rob


Ta druhá... - 10. kapitola Jedna má všechno, druhá nic. Ale to se změní...
Město zamilovaných a vše, co k takovému městu patří...

Alex:

Seděla jsem na pohovce, z jedné strany mě objímala matka, z druhé otec. Renesmé seděla před na koberci před pohovkou a opírala si bradu o má kolena. Byla to taková rodinná idylka. Všichni jsme se na sebe usmívali a povídali jsme si, tak různě, o všem možném. My s Renesmé jsme rodičům vyprávěly události ze školy, oni nám na oplátku vypověděli jejich životní příběh. Bylo nám zkrátka fajn…

A taky to byl jen sen, pomyslela jsem si podrážděně, když jsem se probudila. Podívala jsem se na budík, a když jsem viděla, že je už jedenáct hodin, zhrozila jsem se. Pak jsem si však uvědomila, že nejsem doma, že nemusím do školy a že jsem včera přiletěla do Benátek. I po dvanácti hodinách spánku jsem byla unavená, a jelikož jsem prošla časovým posunem, rozhodla jsem se, že dnešek můžu klidně celý proležet.

Nakonec jsme vstala ve tři odpoledne. Osprchovala jsem se, oblékla a vyrazila do ulic. Venku jsem si v jednom pouličním stánku koupila preclík. Neměla jsem ani moc hlad, stačilo mi to. Poté jsem z kapsy vytáhla mapu a vyhlídla si místo, kam půjdu. Jelikož jsem měla ráda umění, rozhodla jsem se pro muzeum.

Nechala jsem se vyhlídkovou lodí dovést do blízkého přístaviště, prošla jsem několika malými ulicemi a sešla jsem schody, které vedly na předzahrádku Guggenheimova muzea. Musela jsem chvíli počkat, než jsem se dostala dovnitř, protože stál hlouček žen, které hlasitě obdivovaly sochu, která tam stála. Když jsem kolem ní procházela, prohlédla jsem si ji a uznale hvízdla. Není divu, že u ní ty ženy stály tak dlouho. Byla to kovová socha muže, který byl až moc obdařen.  Každému muži, který tudy někdy prošel, musel uniknout závistivý povzdech. Nezastavovala jsem se u sochy jako ty ženy předtím, prošla jsem dveřmi, zaplatila vstupné a procházela se muzeem. Byly zde ty nejslavnější italské obrazy z 1. poloviny 20. století. Nemohla jsem se na ně vynadívat, bylo úžasné pozorovat ty rozdíly mezi italským a americkým uměním. Abych pravdu řekla, to italské jsem obdivovala více. Bylo propracovanější, obrazy obsahovaly emoce a nálady, měly nějaký smysl, ne jako ty americké čmáranice, u kterých člověk musel přemýšlet, jestli je na obraze velbloud nebo pes. Celkově byly Benátky hezčím místem než Amerika. Zamilovala jsem si je hned po příletu, kdežto na život v Americe jsem si nezvykla ani za 15 let. V šest hodin mě od obrazů vyhnal hlídač, protože muzeum zavíralo. Měla jsme ještě dost času a rozhodla jsem se, že si prohlédnu další skvost, tentokrát jeden z nejslavnějších mostů Evropy.

Zamířila jsem k přístavišti a tam jsem nastoupila na vyhlídkovou loď. Příjemně unavená jsem se dívala kolem dokola na různé památky, které chci během mého pobytu zde navštívit. Nevěděla jsem, jak dlouho tady zůstanu, dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych se tu usadila trvale. Ale na taková rozhodnutí je ještě čas. Jsem tu teprve druhý den.

Vystoupila jsem u Ponte di Rialta, Mostu zlatníků, a když jsem viděla, kolik je na něm lidí, rozhodla jsem se, že se po něm projdu někdy jindy. Zamířila jsem k přístavišti gondol, a když jedna z nich připlula, domluvila jsem si s majitelem projížďku. Zaplatila jsem mu a nastoupila. Sedla jsem si na sedátko uprostřed a pohodlně se opřela.

Užívala jsem si pomalou jízdu v té úžasné loďce. Škoda, že u nás se na takových nejezdí. Ne, Alex, teď už to pro tebe není domov. Nesmíš na něj tak myslet, nebo se od nich nikdy neodpoutáš a to je tvůj hlavní cíl. Být nezávislá.

Posunula jsem se na kraj a rukou čeřila vodu. Byla poměrně studená, na to, že bylo léto. Už se pomalu stmívalo a lidí na břehu ubývalo. Kolem nás sem tam projela gondola, která vezla nějaký zamilovaný pár. Velké lodě už navečer po kanálu nejezdily, bylo to zakázané, vzhledem k nočním projížďkám gondol. Záviděla jsem těm, kteří jezdili v gondole v páru, ve vroucím objetí. Taky bych to někdy chtěla poznat. Poznat, jaké to je, milovat a být milován. Povzdechla jsem si.

Jeli jsme asi půl hodiny, poté jsme se otočili a vraceli se k Mostu zlatníků. Byli jsme asi v půli cesty, když začalo zapadat slunce. Jeho záře obarvila mé vlasy do ještě jasnější červené, než jakou měly normálně. Zadívala jsem se na břeh a omámeně jsem ztuhla. Poprvé jsem byla ráda za to, že jsem poloupír, protože jako obyčejný člověk bych ho neviděla tak dokonale. Stál tam, slunce mu zářilo v tmavě hnědých vlasech. Měl na sobě tmavě modré kalhoty, světle fialovou košili a šedé letní sako. Děsně mu to slušelo, ta kombinace šla úžasně k sobě. Jeho vysoké postavě propůjčovalo to oblečení takový zvláštní zjev. Vypadal vážně a nebezpečně zároveň. Ale já milovala nebezpečí…

Otočila jsem se ke gondoliérovi a požádala ho, aby jel více ke břehu. Když jsme projížděli kolem něj, naše oči se setkaly. Měl je temně černé, hluboké jako propast. A já se v ní utopila. Stačil jeden pohled do očí tomu neznámému cizinci a já zcela propadla jeho kouzlu. To, co jsem cítila k Jakeovi, se nedalo srovnávat s tím, co jsem pocítila při pohledu na něj. To k Jakeovi bylo spíš poblouznění, obdiv.  Ale do toho cizince, který se procházel při západu slunce Benátkami, jsem se zamilovala hned na první pohled.


Konec 1. části

Poslední díl 1. části. Zamávejte Forks a útrapám, nastává fáze číslo 2 - fáze klidu.

 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ta druhá... - 10. kapitola :

 1
05.01.2014 [14:38]

Neyimiss"A taky to byl jen sen..." Takový cynismus, tse. Emoticon
Gondola, co mi to jen připomíná... "Hate Venice!" Emoticon
Btw, konec... Emoticon

6. Ceola
28.12.2012 [9:43]

Jééé...konečně zapoměla na toho hajzlíka Jacoba a začala myslet na někoho jiného... :) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

10.05.2012 [17:41]

babylonjééé tak to jsem zvědavá, jak a kdy se setkají...trochu mě napadlo, když jsi popisovala našeho cizince, že se trochu podobá Stefanovi a Damenovi, ale je to asi jen má domněnka... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 18.03.2012 [13:39]

Jááj! (Ano, tak začíná asi každý můj komentář Emoticon )
Že by se jí konečně začlo dařit? Emoticon To by bylo skvělé, moc se těším! Co je to za cizince... ? Emoticon Emoticon

15.10.2011 [13:28]

DarkFirefliesPřiznávám, že jí na jednu stranu tu volnost závidím. Ale stačí si jen vzpomenout na to, čím si procházela těch patnáct let a závist mizí v nedohlednu Emoticon Emoticon Jinak, kapitolka opět nádherná, pěkně napsaná. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.09.2011 [23:15]

Kika57Musí být zvláštní dělat si, co mě napadne… Jsem zvědavá, co jsi naplánovala s tím cizincem. Vypadá to moc dobře Emoticon (A já to zase vím a zase mlčím) Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17.08.2011 [15:48]

ForevergirlWow, mám skvelú správu - NOW I DONT WANT TO CRY, I MUST SMILEEmoticon
Dokonalosť nad všetky dokonalosti a ja mám miliónpäť otázok... všimli si vôbec Cullenovci, že s nimi nie je?? Ale to je aj tak jedno.
A kto je ten záhadný krásavec, do ktorého sa zaľúbila na prvý pohľad???
Bože, ja sa tak teším na ďalšie kapitoly, že som tento koment napísala za pár sekúnd (vďaka bohu, že ovládam 10-prstovú techniku písaniaEmoticon ) Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!