Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Světlo v temnotě 18. část

Políbil mě doprostřed čela. Víčka mi přikryla obraz jeho tváře, ale stále tam byl. Políbil mě na víčka. Prstem obkroužil linii mého obočí nad každým okem. Bylo to příjemné. Dotýkal se mě tak lehce, ale přesto jsem cítila hrubost konečků jeho prstů, které ztvrdly od strun kytary. Políbil mě na špičku nosu a prsty pokračoval přes spánky po lícní kosti na mé rty. Otevřela jsem oči. Díval se na mě se zvláštním výrazem v obličeji. Byla to zvláštní směsice pocitů. Byla tam touha, která propůjčovala hloubku a tmavost jeho očím. Pak smutek, který jim dodával krásu. Strach, ale ten nebyl ze mě, ale z něho samotného. Nejde to jinak popsat, než že se na mě dívaly ty nejkrásnější černé oči na světě. Daly by se přirovnat k očím laně. Chtěla sem však zjistit, proč ten smutek a strach.

„Samueli?“ Položil mi prst přes ústa, abych nemluvila.

„Jsi krásná,“ pozvedl koutek úst v jemném úsměvu.

„Samueli?“ Chtěla jsem to zkusit znovu, trápil mě strach a smutek v jeho očích, ale opět mě zarazil.

„Lucil, ještě jsem to nikomu neřekl a mám strach to vyslovit, ale miluji tě. Jsi to nejdůležitější v mém životě a nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil, nikdo ani já.“

Miluje mě. Miluje. Ta slova mi tančila v mysli. Rozlévala se od malého výbuchu štěstí jako tlaková vlna, až zaplnila celou mou hlavu.

„Také tě miluji Samueli,“ jeho úsměv byl teplý a hřál mě.

Rukou jsem mu vklouzla pod tričko a nehty mu obkreslila uprostřed zad spirálu. Úsměv zmizel stejně rychle, jako se před chvílí objevil. Pozvedl mou bradu a začal mě líbat. Jazykem se domáhal vstupu do mých úst, nebránila jsem se. Nemohla jsem a  ani nechtěla. Má touha začala narůstat geometrickou řadou jeho polibků.

Uchopila jsem okraj trička a přetáhla mu ho přes hlavu. Naskytl se mi pohled na jeho nahou hruď. Už jsem ji viděla, tenkrát za oknem, ale teď jsem se ji mohla dotknout. Položila jsem dlaň doprostřed hrudníku. Náhle mě vyzvedl. Seděla jsem čelem k němu v jeho klíně. Třesoucími se prsty mi uchopil zápěstí a odtáhl ruku. Nelíbilo se mi to a nechtěla jsem povolit, jenže on ji začal společně s tou druhou zvedat k mým uším. Došel mi jeho záměr. V zápětí bylo mé tílko v jeho ruce a dál jsem jeho osud nesledovala. Vrátila jsem zpět ruku na jeho hrudník. Zamotala jsem ji do jemných chloupků, které měly stejně černou barvu, jako jeho vlasy. Pod pravým prsem měl jemnou jizvu dlouhou asi pět centimetrů. Pohladila jsem ji a pokračovala jsem směrem dolů.  Křečovitě se držel mých ramen. Chloupky se stahovaly do jedné cesty. Postupovala jsem po ni přes tvrdé svaly na jeho břiše. Když se dostala až nad knoflík od kalhot, jeho přerývaný dech se zastavil úplně.

Druhou ruku jsem měla pod linií vlasu na jeho krku. Přitáhla jsem si jeho obličej a vdechovala mu svými polibky zastavený dech.  Rozepl mi zapínání podprsenky. Rychle jsem vrátila své dlaně na jeho pokožku na zádech a přitiskla se k němu, jak nejvíce to šlo. Opět jsme se dlouho líbaly, když mě oddálil. Díval se na má ňadra. Naše těla fungují stejně jako ta lidská. Když se dotkl mých bradavek povyskočily. Když skláněl hlavu, mé tělo se naplo. Podepřel mi záda dlaní a mírně mě nahl dozadu. Z úst mi zaznělo zapředení jak od kočky ve chvíli, kdy se jeho ústa přisála na mou bradavku. Líbal mě tak něžně. Zapřela jsem své prsty o poutka na jeansech. Pokládal mě opět pomalu do trávy. Nepřestával líbat má prsa, ale nyní, když jsem ležela na zádech, přidal i ruce.  V každé držel prs a rty přesunul na místo, kde by měla být krční tepna. Jeho dech mě polechtal. Na kůži se mi objevila ozvěna na jeho něžnosti.  Rukama jsem ho chytla za zadeček a tiskla ho co nejvíce do svého klína. Bylo pro něho stále těžší ovládat se.

Nejenom pro něj, ale i pro mne. Rozepla jsem knoflík na jeho kalhotách. Napřímil se a pomohl mi. Začal mě líbat na pupík, rukama vjel směrem nahoru pod mou sukni. Zahákl prsty na okraj kalhotek a zvedl hlavu. Žádal o svolení, opět. Jemně jsem přikývla. Stáhl je, pak následovala sukně a jeho boxerky.  Lehl si mezi má stehna. Nohy se mi automaticky ovinuly přes jeho boky a před očima se roztančila červená kola. Nebyla jsem schopná vnímat nic jiného než dotyk našich těl, slastné výkřiky, které unikaly z našich úst a zrychlující se pohyby. Bylo to opravdu jako bouře, která zvyšuje svou intenzitu. Dosáhne vrcholu, zasadí poslední  úder a poté pomalu slábne.

Náš dech se jen pomalu vracel k normálu. Samuel mi ležel na hrudi a držel mě za ruku. Jeho černé vlasy ležely na mé bílé pokožce jak závoj.

„Miluji tě Lucil,“ řekl, když se jeho dech uklidnil a vtiskl polibek doprostřed mé dlaně.

Když se na mě podíval, zachytil úsměv na mé tváři, ale díval se mi do očí.

„Mají barvu jak pomněnky. Vážně,“ usmál se.

Posadil se za mě. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno. Rty mě hladil po krku a ruce hladily mé paže. Pozorovaly jsme bouřku nad oceánem, která byla na ústupu. Nebylo nutné nic říkat. Vše bylo řečeno skrz dotyky. Je tak odlišné milovat se s někým koho skutečně nosíte v srdci.

Začal mi zpívat ukolébavku. Jeho hlas hladil. Uklidňoval. Hýčkal. Zavřela jsem oči a bylo to, jakobych skutečně usnula. Přestala jsem vnímat čas. Jediné co jsem vnímala, byl jeho hlas a dotyky.