Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svět vzhůru nohama - 1. kapitola

Sraz Ostrava!!! 05

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Svět vzhůru nohama - 1. kapitolaPokusila jsem se ve své tvorbě spojit dva světy Stephenie Meyerové a vzniklo toto. Když Mel, Jared a Jamie na svém útěku dorazí do městečka Forks, nestačí žasnout. Nejen, že se zdá, že toto město je plné živých lidí, ale navíc jeho obyvatelé absolutně netuší, co se v momentálním světě děje. I tady ale nejsou všichni tak docela lidé. Je psaná vážně, ale má lehký nádech ironie až bych řekla parodie. Přeji příjemnou zábavu, nejsem si touto povídkou ani trochu jistá. (Hostitel a Stmívání)

03.03.2010 (17:15) • Jateer • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1044×

Edit: Článek neprošel korekcí.

 

Melanie

Byli jsme už na cestě dobrých čtyřicetosm hodin a moc jsme toho nenaspali. S Jaredem jsme se sice střídali o řízení, ale v autě jsme nikdy pořádně usnout nedokázali. Nepřipadali jsme si v něm natolik v bezpečí, abychom dovolili polevit v soustředení.

Jediný z nás, kdo mělce pochrupoval na zadní sedačce byl Jamie, ale ani ten nespal svým obvyklým tvrdým spánkem.

Měli jsme v plánu projet menšími městečky na severozápadě, s konečnou zastávkou v Seattlu, kde bychom měli vyměnit auto, popřípadě vzít nohy na ramena a pokračovat pěšky mimo město hustými severskými lesy.

Cedule kterou jsme míjeli nám právě ukazovala, že míříme do města Forks, vzdáleného dvacet kilometrů.

Chvíli jsem ještě klimbala, než mi Jared položil svou pravou ruku na koleno, čímž docílil nejen toho, že jsem se probrala, ale ještě k tomu mi tělem projela vlna tepavé, ale vůbec ne nepříjemné energie. Byl čas na lup.

Dohodli jsme se, že tentokrát zůstane s Jamiem Jared a já půjdu 'obhlédnout terén'. Nic přiliš riskantního, hlavně tady, v ospalém městečku.

Zaparkovali jsme auto na okraji lesa, kde ho zakryl hustý porost. Nebyla tu potřeba příliš ho maskovat, zdejší lesy byly tak husté, že by se člověk lehce ztratil, kdyby jen na pár kroků sešel omylem z cesty. Můj orientační smysl mi ale radil dobře a já se po pár minutách dostala na udusanou širší cestu, která naznačovala, že se přibližuju k civiziaci. Našlapovala jsem tiše jako myška, jak jsem byla navyklá, i když tady to nebylo nutné. Byla tma a v téhle části země měla tma opravdu význam v pravém slova smyslu. Navíc v této 'ulici' bylo jen pár domků a asfaltová silnice tu nebyla širší než pro jedno a půl auta. Dnes to bude lehké, jen obhlédnu pár domků, nakouknu do oken, ochomýtnu se kolem garáží a vrátím se zpět.

Už při prvním z domků, v hezkém, malém a upraveném přízemním, mi něco začalo být divné. Zaslechla jsem totiž z obýváku hlasy, ale nebyly to typické mírné hlasy, kterými většinou duše mluvily mezi sebou. Byly to hrubé a křičící hlasy, které se nad nečím dohadovaly a nadávkami jistě nešetřily. Na okamžik mě napadla taková bláznivá myšlenka, ale hned sem ji s jízlivostí potlačila.

Pche, musela bych být blázen, abych si snad myslela, že tam byli lidé.

Zjistila jsem, že ti dva muži kteří se hádali spolu zjevně nebydlí, před garáží stál zaparkovaný nový Ford a podle blátivých stop na asfaltu tu nestál dlouho. Radši jsem popošla k druhé vilce, která byla dvoupatrová, docela prostorná, obložená dřevem. V dolním patře se svítilo a všichni přítomní právě věčeřeli u stolu, tak jsem se rozhodla prozkoumat garáž, blízko domu. Jemně jsem zatáhla za víko pod dojmem, že se lehce a neslyšně otevře a tak mě překvapily hned dvě věcí najednou.

První z nich, které mě zároveň polekala tak, že jsem odběhla několik kroků pryč byla, že vrata těžce a hlasitě zavrzala. Druhá představovala fakt, že ta vrata byla zamčená.

Duše přece svá obydlí, včetně všeho co k nim patří, nezamykají. A jsou pečlivě udržovaná, že by se snad nestalo, aby jen trochu vrzla.

Chvíli jsem stála schovaná za domem, pro případ, že bych někoho vyrušila, ale zdálo se že je vše v pořádku, tak jsem se pohla a popošla dál.

Kontrolovala jsem pátý domek, při čemž se mi žaludek svíral s čím dál větším pochybením, co že se to vlastně děje, když na silnici prudce odbočilo auto, které rozhodně nejelo povolenou rychlostí.

Kdepak, ani zdaleka, muselo jet nejméně dvojnásobek té povolené a já spanikařeně klopýtla a zapadla po hlavě do keře lemující plot domu.

 

Auto zastavilo na konci ulice a z něj muž a žena, ale víc jsem na dálku nezahlédla. Když auto odjelo, aniž bych slídila u dalšího z domů, rázně jsem vykročila (dobře, hnala jsem se jak splašená) k našemu autu. To co se tu dělo bylo při nejmenším hodně zvláštní a já to musím říct Jaredovi.

 

Bella

Když mě Edward vezl, jako obvykle domů, opírala jsem se hlavou o okýnko a sledovala jeho soustředěný obličej. Každý jiný by si myslel, že se soustředí na jízdu, ale já věděla, že ve skutečnosti přemýšlí o úplně jiných věcech. Oči mi samovolně sklouzly na tachometr, který ukazoval něco málo přes stopadésát kilometrů za hodinu a protočila jsem oči.

Bylo až směšně protichůdné, že dcera místního policejního náčelníka se vozí s řidičem, který se po zdejších silnicích honí jak splašený, myslí na úplně jiné věci (které ale mezi námi vůbec nemusely být tak špatné) a o nějakých pásech ani nemluvě.

V naší ulici sice spomalil, co je pravda, ale zatáčka nebyla jako z autoškoly a rafička tachometru začala prudce klesat teprve v půlce silnice.

Jako vždy mi přidržel dvířka a podal ruku. Když jsem vystupovala, měla jsem zvláštní pocit, že něco zaslechl, co mě samozřejmě unikalo. Během pár vteřin ale zase obrátil svou pozornost na mě, jako správný gentleman mě doprovodil ke dveřím, políbil mě na tvář a zmizel.

S tím jsem si hlavu nelámala, protože jsem věděla, že se co nevidět objeví se svým typickým výrazem na mém parapetu.

Spíš by mě zajímalo co ho zaujalo u auta. Musím se ho na to zeptat.

 

 

 

Tak jsem zvědavá co na to říkáte. Nemám z ní dvakrát dobrý pocit, tak nešetřte kritikou, jsem zvědavá na ohlasy.

Jateer

Autor: Jateer (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Svět vzhůru nohama - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře