Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Svěrací kazajka - 4.kapitola - Větev

Cullens-Tapetka


Svěrací kazajka - 4.kapitola - VětevAhoj, další povídka o Alici. Alici na Jamesovi něco nehraje a pomůže jí k tomu větev. Prosím komentíky a kritiku hlavně a za případné chybičky se omlouvám.

 

James je super kámoš, mám ho ráda. Je něco jako kamarádka, ale kluk. Rozumí mi. Chodím si k němu stěžovat jako do zpovědnice. Ale Polly říkám vše, jemu jen většinu. Řekla jsem mu o své rodině, jak mě tady nechala. Hněval se na ně, říkal , že byli na mě zlý. Že vidět do budoucnosti je dar a ne prokletí. A že už vůbec nejsem blázen. Celou dobu je proklínal , až jsem ho musela brzdit, ale dělalo mi to dobře. Soucítil se mnou. To nikdy žádný muž nedělal. Byla jsem poctěna. Povídali jsme si a smáli se při tom. Doktoři nás pouštěli ven, protože na mě dohlížel James. Super je, že je vždy přemluvil.

Bylo mi líto Polly, jsem strašně sobecká. Chodím s Jamesem ven a ji tu nechávám samotnou tak jí mučím ještě vyprávěním o té úžasné svobodě. Ale pak jsem si řekla:

„ Dost, jsi zlá. "Když jsme Jamesem byli zase venku, poprosila jsem ho o to, aby jsme alespoň jednou vzali s sebou Polly.

„ Jasně Alice, udělám to, co budeš chtít, "řekl, ale nebyl moc nadšený, že s námi bude Polly.

Ale mě je jedno co si myslí. I tak mám Polly radši než jeho, tak když už sem nebude chodit ven, je to jedno. Dobře jedno mi to není, ale měla bych tu Polly. A to je hlavní

Byli tři hodiny. S Polly jsme měly dobrou náladu, půjdeme ven a spolu a bez bláznů a doktorů. To je super. Čekali jsme jen na sestru, až nás zavolá a pustí nás konečně pryč. Jejkaly jsme jako malé děti, které se těší na dárky od Ježíška. Byl to dárek a pro nás měl velkou cenu.

Sestra je tu a znuděně nád posílá za Jamesem. Nejradši bych na ní vyplázla jazyk, ale to by nedopadlo dobře. Tato sestra se jmenovala Kristýna a byla divná. Byla to zrzka s vlasy dlouhými po ramena a měla miliardu pih po nose. A na tváři pořád znuděný výraz.

„ Ahoj, James, "hulákám na něj přes celou místnost.

„ Ahoj, Alice, jak se máš?"zeptal se mě sametovým hlasem.

„ Super, protože jdeme ven. Jo a představuji ti Polly, "řekla jsem mu a ukázala na kamarádku po své pravici.

„ Polly toto je James, "představila jsem jí mého zachránce z nudného pokoje.

„ Těší mě, "řekl James a kouzelně se na Polly usmál. Viděla jsem, jak se začervenala a podlomila se jí kolena.

„ Eee, těší mě, "vykoktala Polly, chtěla něco dodat, ale nezmohla se na další slova.

Debatovali jsme o všem možném. James se bavil hlavně s Polly, protože se neznali a se mnou asi všechna témata probral. Ale mě to nevadilo, užívala jsem si chvilkové svobody. Přála jsem Polly, aby se dali s Jamesem dohromady. On se na mě snažil zapůsobit, ale nebyl můj tip. Polly se zjevně líbil a při každém slově mu visela na rtech. Postěžovala jsem si na odporné jídlo v blázinci. James se zasmál.

Šli jsme zrovna pod stromem plným švestek, ale my , blázni, jsme se na něj nesměli ani podívat, natož lézt. měla jsem strašně velkou chuť na čerstvé ovoce a bylo mi jedno jestli to bude švestka nebo meloun. zbožně jsem ke stromu vzhlédla. Pomalu jsme se pod ním sunuli. Slyšela jsem zapraskání, podívala jsem se nahoru a uviděla větev, letící na mě. Vykřikla jsem. Polly také. Zavřela jsem oči a čekala, až mě ohromě tlustá větev rozmáčkne na placku, ale přistála jsem tvrdě na zemi. Bála jsem se otevřít oči. Je ticho, slyším jen tlukot mého zmateného srdíčka a svůj zrychlený dech. Pálili mě oči, jako bych v nich měla sůl. Chvilku byli zavřené, ale zvítězila moje zvědavost. Otevřela jsem jen jedno oko. Vidím Jamese jak odhazuje jednou rukou větev. Vydechla jsem úžasem. Všiml si mě a zašklebil se.

„ Tys nás zachránil?"zeptala jsem se ho.

„ No, vypadá, že jo, "pokrčil rameny James.

„ Ale jak jsi to dokázal?"zeptala jsem se, ale otázka mi přišla zbytečná. Všimla jsem si jeho svalů.

„ Polly, jsi v pořádku, "obrátil se na mou kamarádku.

„ Ano, jsem v pohodě, děkuji za záchranu, "řekla a obdarovala ho svým kouzelným úsměvem. Dál jsme šli mlčky. Teda párkrát se Polly zmínila o jeho síle, ale on jen vyhýbavě odpověděl. Něco mi tu nehrálo. Ta větev byla silná a sám by jí neunesl a ty rychlost jakou nás odhodil a větev chytil, byla neskutečná. Bylo mi to divné. Co je zač?

 

<- Předchozí kapitola  

                                                        Následující kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Svěrací kazajka - 4.kapitola - Větev:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!