Ahoj... Nová povídka... Bella je šlapka a Edward miluje tvorbu dětí. Je možné, že se z Belly stane další maminka? Jasně, že ano. Ale jak na to bude reagovat? A co Cullenovi? Myslím, že se jim Edwardovo chování nelíbí. Jejich plán má docela dobře našlápnuto... VerunkAlice
P.S.: Prosím, zanechte alespoň malinkatý komentář...:)
13.07.2010 (17:30) • VerunkAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1947×
Prolog
Po světě chodili dva lidé. Byli úplně rozdílní. Měli rádi jiné věci. Jejich cílem bylo něco jiného. A nikdy by je nenapadlo, že se jednoho dne budou mít rádi. Nebo se budou nenávidět?
Ona, ona si vydělávala po bordelech. Vlastně ani nemusela, ale nechtěla být prarodičům na krku. Živila se tak od sedmnácti, kdy její rodiče zabil nájemný vrah. Nikdy ho neviděla a ani nechtěla. A také nikdy nezjistila, proč je zabil. To věděli pouze oni a ten, kdo vraha poslal. Totiž, její otec byl poloupír. Nikdo se to nikdy neměl dozvědět. Báli se, že někdo ublíží jejich jediné dceři, která byla pouhým člověkem stejně jako její matka. A to bylo dobře.
Ta dívka byla ráda za všechny peníze. Ale později, chvilinku předtím, než se ti dva setkali, se stala ve svém oboru uznávanou a dost zbohatla. Platili jí veliké peníze a ona neměla problém je utrácet. Jezdila v BMW, jedla v těch nejdražších restauracích, oblečení sobě i svým kolegyním vybírala jen v těch nejlepších a nejdražších buticích. Obzvlášť ráda měla mladé, nadějné a talentované návrháře, kteří ještě nijak neprorazili. Mezi ně patřila i jedna upírka…
Mladík, stejně jako dívka přišel o rodiče. Jenže jeho proměnil doktor v upíra. Žil v jedné z mnoha smeček. Ale tohle vlastně nebyla smečka. Oni byli jako… jako rodina. Živili se ze zvířat, pro jejich druh byli vegetariáni. Jedni z mála hrdě odolávajících. A on, ten upír si liboval v jedné věci… Jeho druh se nemohl rozmnožovat. Upíří žena nemohla otěhotnět. Bylo to možné pouze u lidské ženy, kterou oplodnil upír. Z toho vznikl nový druh upírů, takzvaní poloupíři. Jedním z nich byl i otec dívky, o které jsem se již zmínila.
On rád vytvářel poloupíry. Už si takhle udělal několik nesmrtelných dětí, které zabily své matky. Ty matky si vybíral náhodně. Chodil do klubů, na diskotéky, do bordelů. Když žena, obvykle po měsíci, porodila, zemřela. On se postaral o dítě. Když dorostlo do podoby a věku, od kdy přestalo stárnout, dal mu na výběr. Ani jedno ze dvanacti dětí se nerozhodlo, že s ním zůstane. On je měl rád. Ne tou pravou rodičovskou láskou, to byl jiný cit. Občas někoho z nich navštívil, nebo naopak. Každé tři roky se všichni scházeli u Cullenových.
Jeho rodina mladíkovo chování neschvalovala. Vždyť kvůli nim se vezmou osoby s úplně jinými vlastnostmi, které si nemají co říct. Ale za celou tu záležitost může mladík, který chtěl třinácté dítě. Ale o tom až jindy…
Edward
„Laskavě se začni chovat normálně, jako dřív, Edwarde!“ křičela na mě sestra Alice. Poslední dobou jsme se jenom hádali. Ale dřív byla Alice tak normální…
„A to znamená jako jak?! Ty se asi nemáš do koho navážet, co?! To už tě Jasper přestal bavit, že musíš otravovat mě?!“ řval jsem na ni pro změnu já.
„Edwarde, to znamená, prostě normálně. Kde jsou ty doby, když jsme si spolu povídali bez zábran? Když jsi ještě nebyl posedlý poloupířími dětmi…“ podívala se mi do očí. „Victoria by to tak nechtěla, víš?“
Právě kvůli Victorii je můj život takový, jaký je… Victorii jsem potkal před čtyřiceti lety. Byla to pohledná upírka, která žila jako nomád. Často napadala lidi přímo v davech na ulicích za denního světla. Victoria nebyla ráda za nesmrtelný život. Ona chtěla děti a rodinu snad ještě více než Esmé a Rosalie dohromady. A kupodivu přišla na možnost. Ale kvůli prohřeškům po ní šli Volturiovi. Já Victorii miloval tak jako nikdy nikoho. Ona byla důvod mé existence, o nic víc mi nešlo. A pak, jednoho dne si pro ni přišli. Ještě než jí Alec vzal poslední vzpomínky, stihla mi to tajemství pošeptat do ucha.
Bylo to prosté. Lidská žena musí otěhotnět s upírem. Nic víc… A tak jsem si tehdy poprvé zašel do nevěstince. Ta ubohá slečna otěhotněla. Dítě v ní rychle rostlo. Došlo mi, že když bude i trochu upír, bude potřebovat krev.
Nikomu nepřeji vidět pohled Blaire při porodu. Můj první syn ji nakonec zabil. Dostal jméno Anthony, to je mé druhé jméno. Po pár letech dospěl a rozhodl se mě a rodinu opustit. Nechal jsem ho jít. A tak to bylo ještě jedenáctkrát…
Victoria, to ona mě nakazila touhou po dětech. Předtím jsem je úplně nesnášel. Jenže po několika dalších dětech jsem se od rodiny začal vzdalovat. Už jsme spolu nevycházeli tak, jako kdysi...
„Alice, co ty o tom, sakra, můžeš vědět?!“ V tu chvíli padlo rozhodnutí.
„Ne! To neuděláš!“
„Ale udělám, sestřičko. A snad by se mohly povést dvojčátka,“ zasmál jsem se. Ano, vážně jsem chtěl další dítě. A nikdo mi v tom nezabrání…
Tak co myslíte, měla bych pokračovat?
Autor: VerunkAlice (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Svatba, o kterou ani jeden nestál - Prolog:
Zajímavá povídka. Neuškodil by další dílek
Budeš v této povídce pokračovat??
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!