Setkání s novorozenými nedopadne podle představ. Komu se stane osudným?
25.05.2011 (12:30) • Rock • FanFiction na pokračování • komentováno 9× • zobrazeno 3038×
III. část
Stál opřený o zeď v jedné z uliček. Byla hluboká noc, hvězdy dnes výjimečně byly vidět. Vzhlédl k nebi a tiše zaklel.
Pomalu se do něj pouštěla zima a cítil se unavený.
Chtěl jim pomoci dopadnout ty upíry a vyčistit tak město od dalších škůdců, ale teď, když skoro nic neviděl a kolem něj se rozprostíralo děsivé ticho, začal přemýšlet, jestli se na to radši neměl vykašlat.
Zakroutil hlavou, aby z ní tyhle myšlenky odehnal. On přeci není ten typ, co by před bojem utíkal. On to zvládne a pomůže svojí ženě vyřešit jeden z hromady případů.
Šramot pár metrů od něj ho vyrušil z myšlenek. Zaměřil tedy svoji pozornost na dění v uličce. Něčí nohy lehce pleskaly o beton, jak bylo po dešti. Po chvilce se k nim přidal další pár nohou. Větších, těžších.
Ian zadržel dech a napjatě poslouchal. Snažil se zaměřit ty osoby co nejpřesněji. Co když to nejsou upíři?
Jenže když po několika dlouhých vteřinách uslyšel zasyčení – ne takové to lidské, které ukazuje nespokojenost, ale spíše hadí – bylo jasno. Jsou to upíři.
Zamračil se. Myslí mu proběhlo, co by měl udělat teď.
„Myslím, že tenhle bude obzvlášť lahodný, dětičky,“ slyšel říkat jen pár vteřin předtím, než se kolem něj objevilo několik párů rudých očí.
Bella, která byla schovaná s ostatními Culleny, se napjala. Nemohla tam přeci Iana jen tak nechat. Byl to její manžel, bála se o něj.
Jasper vycítil její úzkost. „Bude v pořádku, neboj se,“ zašeptal směrem k ní. Vděčně se na něj usmála a otočila se zpět k dění před nimi. Čekala, co se stane.
Upíři mezitím došli až k Ianovi. Ten se stačil přitisknout zády ke zdi a v hlavě se snažil přinutit myšlenky k tomu, aby mu napověděly, co bylo jako další krok na jejich seznamu.
Nebyl to sice kdoví jak úžasný herec, ale i přesto věděl, co přesně udělat, aby je dostal tam, kam potřeboval. „Kdo jste?“ zeptal se přiškrceným hlasem.
Jestli je tohle oblafne, tak musejí být vážně na nižší vývojové stupnici, pomyslel si Edward.
A pak to začalo. Jeden z novorozených zapištěl děsivým tónem. Jako by to byl pokyn pro ostatní k útoku. Vyrazili vpřed.
Ianovy zorničky se rozšířily očekávaným bojem. Konečně jim bude moct oplatit všechnu svoji bolest. Ve vzduchu ale cítil něco jiného. Než se na to stačil zaměřit, bylo pozdě. Bella nedokázala stát na místě a jen tak pozorovat svého muže. Vrhla se mezi upíry.
Cullenovi ji s menším zpožděním následovali.
Novorození si okamžitě všimli nových návštěvníků, takže svoji pozornost zaměřili na ně. Tohle byla chvíle, kdy měl Ian vyklidit pole a počkat na výsledek schovaný někde v bezpečí. Nikdo nepočítal s tím, že by svoje sliby nedodržel.
Bella zrovna za pomoci Alice trhala hlavu jednomu z upírů, když uslyšela tiché zaúpění. A bylo jasné, že nebylo upíří.
Čerstvá krev okamžitě upoutala veškerou pozornost všech přítomných. Bella zničila upíra a rozběhla se za tou vůní. Bylo jí jedno, jestli ji někdo teď zabije. Hlavně chtěla být u Iana.
Edward ji srazil z boku k zemi. Místem, kde ještě před chvilkou stála, se prohnali dva upíři. Očima rychle střelila k němu jako němé díky a zvedla se na nohy.
Než se stačila dostat k Ianovi, připadalo jí, jako by uběhly hodiny.
Ležel na zemi, zády opřený o starý kontejner a mělce dýchal. Zatajila dech. Ne proto, že by se bála vůně jeho krve. Bylo to strachem nad tím, co se stalo.
„Iane, miláčku,“ zašeptala, když si klekla vedle něj. Vzala jeho obličej mezi dlaně a naklonila se ještě blíž. „Slyšíš? Iane, poslouchej mě. Nesmíš usnout, rozumíš? Koukej se mi do očí, miláčku…“ vzlykla a očima zkoumala zranění na jeho těle. Nikde nic. Pak ale ucítila lepkavou a hřejivou tekutinu, jak jí stéká po dlaních. Zlehka nadzvedla jeho hlavu a zalapala po dechu.
Z tržné rány na hlavě se valila krev.
„Carlisle!“ zakřičela hystericky. „Prosím!“ Rychle si svlékla svetr a přitlačila ho na jeho hlavu.
Přiběhl téměř okamžitě. Zvuky boje teď byly něco naprosto vedlejšího, v porovnání se zraněním Iana. Klekl si z druhé strany než Bella a starostlivě si ho změřil. Ian zaskučel bolestí, jeho oči se protočily.
„Bello –“ začal Carlisle profesionální hlasem. Jeho obočí se stáhlo do přímé linky.
„Ne! Já vím, že mu dokážeš pomoct, tak to ksakru udělej!“
Carlisle si povzdechl a rychle prohlédl Iana. Když se jeho ruce dotkly Ianova hrudníku, zasyčel jako bublající potok.
„Vypadá to na vnitřní krvácení… Musíme ho co nejrychleji dopravit do nemocnice.“ Bella zakňučela jako raněné štěně a pomohla Carlislovi vzít Iana do náruče. Za jejich zády se rozhořel oheň a ostatní Cullenovi naházeli kusy těl do ohně.
To vše ale nebylo podstatné. Bella pozorně sledovala každý sebenepatrnější pohyb Iana v Carlisleově náruči. Šla tiše a pomalu za nimi. Nervozitou si kousala spodní ret, v očích ji štípaly neexistující slzy.
Stiskla Ianovi ruku, aby věděl, že je stále tady. Jen vydrž, miláčku. Spolu to zvládneme. Nic víc jí v tuhle chvíli myslí neběželo. Nebyla schopna na nic jiného myslet.
Edward smutně sledoval její záda. Myšlenky Carlislea se snažil nevnímat, Aliciny vize ignoroval. Nemůže dovolit, aby dostala Bella další životní ránu. Prošla si už mnoha těžkostmi – tohle by bylo moc. Už prostě ne. Ne víc.
Nedovolím, aby prošla další ztrátou, pomyslel si před tím, než je ztratil z očí.
S rodinou se vydal domů.
Bella seděla v nemocničním pokoji a dívala se na Iana, který ležel na nemocničním lůžku kousek od ní. Střídavě upadal do bezvědomí.
Když Belle řekli, že má protrhnutou plíci, zděsila se. Naštěstí, za pomoci Carlisla, mu plíci zachránili, ale nevypadalo to s ním dobře.
Celou dobu byla u něj, nikdy neodešla, až na pár hodin každý den. Hloupé lidské potřeby, nadávala. Její jedinou potřebou bylo vidět Iana, jak se uzdravuje. Místo toho si musela hrát na člověka.
Byla naštvaná a nervózní. Nemohla dělat nic jiného, než sedět u lůžka, držet ho za ruku a prosit, aby se probral.
Carlisle dával na Iana pozor, jak Belle slíbil. Kontroloval ho každých pár hodin, ale sám - jako doktor - věděl, že to s ním nevypadá zrovna růžově. Měl vnitřní krvácení, protrhnutou plíci, několik zlomených žeber... Bylo toho moc na někoho tak obyčejného, jako je on.
Autor: Rock (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Stopy vraha - III. část:
Nádhera.
Doufám, že bude Ian v pořádku, Bella by si další ztrátu vážně nezasloužila.
holky, pracujeme na pokračování, až se nám kouří od klávesnic
Prosím,prosím,prosím, další a hned.Je to opravdu skvělé.
prosím vás pre všetko sväté, pridajte dalšiu kapitolu skôr, ja to asi nevydžím. všakže neumrie?
on nesmí umřít...ale je to krásně psané
honem piste dalsi holky.. Jsem cela nedockava, jak to dopadne :(
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!