Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stopař - 3. kapitola

vesnice3

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stopař - 3. kapitolaStáli jsme v hustém lese. Cítil jsem Vladimira stále více a už se těšil, jak mu utrhnu hlavu. Bohužel mi úsměv nevydržel příliš dlouho. S tím rumunským vidlákem se k nám totiž přibližovalo dalších pět upírů. Tohle už může být dost velký problém. Dal jsem pokyn k obrannému postoji a čekali jsme.

23.03.2013 (16:00) • JHany • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1346×

Nebyl pro mě žádný problém je vystopovat. Ještě aby nějaký problém byl. Nic se nevyrovnalo pocitu, že jste ten nejlepší stopař na světě. Navíc mé schopnosti ani skoro nebyly zapotřebí, protože jak jsem přesně očekával, ti dva blbci byli zalezlí v Rumunsku. No, aspoň zhebnou tam, odkud pochází.

Celá cesta se nesla ve stylu – já řeknu, ty udělej a mlč. Já byl v čele, abych vybíral tu nejlepší trasu. Trochu jsme si to zkrátili přes Jaderské moře, dále pak přes Bosnu a Srbsko. Tyto státy nejsou příliš rozvinuté, takže se přes ně cestuje velmi snadno.

Netrvalo dlouho a vstoupili jsme na rumunskou půdu. Mířili jsme přímo do Transylvánie. Tamní husté lesy dělaly skvělý ukrýt, ale přede mnou se nikdo neschová, takže i kdyby se ukryli na dně Mariánského příkopu, bylo by jim to k ničemu.

„Fajn, tady zastavíme,“ přikázala Chelsea, když jsme zrovna běželi nedaleko nějakého hradu, jenž se tyčil na skalách. „Demetri, jak daleko jsou od nás?“ zeptala se.

Otočil jsem se o sto osmdesát stupňů a zadíval se na tamní obzor. „Jsou tak dvě stě kilometrů od nás,“ odpověděl jsem. Velitelka přikývla a ihned se dala do hlubokého přemýšlení. Asi o tom, co podnikneme dále. Já bych to udělal jednoduše. Prostě na ně vlítnout, utrhnout jim hlavy, udělat ohýnek a poroučet se.

„Co teď?“ optal se Felix. Vypadalo to, že ho Chelsea snad ani neslyšela. Po několika vteřinách ale zvedla hlavu.

„Co teď, ptáš se? Nepůjdeme jako jedna skupina střemhlav proti nim, ale rozdělíme se na dvě skupiny a obklíčíme je.“ Aha, to je teda plán. Radši bych volil tu možnost, ve které figuruje útok střemhlav.

„Takže první skupina zaútočí ze severu a v ní budu já, Felix a Sebastian.“ Musím přiznat, že jsem vůbec nevěděl, že nějaký Sebastian s námi cestuje. Celkem nás bylo šest a ti tři byli nějací noví, takže jsem moc nevěděl, o koho jde.

„Druhou skupinu bude tvořit zbytek a zaútočí z jihu.“ Aha, takže já jsem zbytek. Hm, trochu úcty bych prosil.

Ještě před tím, než jsme se rozdělili, jsem Chelsea sdělil poslední informace o tom, kde přesně se nachází, ale podle mě to ani nebylo zapotřebí. Však ona je po chvíli ucítí.

Po rozdělení jsme tedy vyrazili takovou menší okliku, což naši cestu ještě o něco prodloužilo. Když jsme se konečně stočili tak, abychom šli z jihu, netrvalo dlouho a do nosu mě praštil jejich pach.

Hodně jsem se soustředil a kontroloval, zda jsou pořád na tom samém místě. Byli jsme od nich už hodně blízko, tak ani ne sto kilometrů, a vše vypadalo, že půjde podle plánu. Ale naneštěstí jen vypadalo. Jak Stefan, tak Vladimir se dali do pohybu, což by nebylo tak divné, jenomže oni se rozdělili.

Okamžitě jsem dal pokyn k zastavení. Ti dva poskoci stáli za mnou a vůbec nevěděli, co se děje. Vlastně já taky ne. K mému překvapení se Stefan od nás vzdaloval směrem k severu a Vladimir se zase k nám přibližoval. Chtějí s námi bojovat?  Že by si konečně uvědomili, že pořád zdrhat je slabošské? Tyto možnosti jsem rychle zavrhl. Tohle určitě bude nějaký jejich plán.

Stáli jsme v hustém lese. Cítil jsem Vladimira stále více a už se těšil, jak mu utrhnu hlavu. Bohužel mi úsměv nevydržel příliš dlouho. S tím rumunským vidlákem se k nám totiž přibližovalo dalších pět upírů. Tohle už může být dost velký problém. Dal jsem pokyn k obrannému postoji a čekali jsme.

„Pane, je jich moc! Musíme zmizet.“ zaskučel jeden z nich. To mi teda přidělili personál. Jde k nám pár nepřátel a už se z toho můžou zjančit.

Obrátil jsem pohled k němu a z jeho výrazu bylo zjevné, že na boj není připraven. „Vzchop se trochu, nebo ti tu hlavu utrhnu hned!“

Během několika sekund už se šlo na věc. Naletěli do nás. Já se sice vyhnul, ale oni dva ne a už se váleli ve vysoké trávě. Zaútočil jsem na jednoho z nich a urval mu ruce. Hned poté mi jeden skončil na záda a chystal se mi utrhnout hlavu. Na mém krku se již začaly dělat praskliny. Nemohl jsem ho ze sebe sundat. V tom mi ale pomohl ten, který měl nejvíc keců. Jakmile ho složil, nabořili se do něho další dva a v mžiku byl bezhlavý on.

Sundal jsem ještě jednoho, ale to bylo z mé strany všechno. Bylo jich prostě víc, a i když jsou mé bojové schopnosti vynikající, složili mě. Přitiskli mě k nějakému kameni, který začal praskat, ale nápor vydržel. Dva mi drželi ruce a já nemohl nic dělat. Snažil jsem se nějak vysmeknout, jenže bezvýsledně. Podíval jsem se na svůj tým, který už ležel v ohni.

Čekal jsem, že tam poletím taky. Přesto jsem stále zůstával v celku.

„Zdravím tě, příteli.“ Můj pohled se stočil ke stromu, o který byl opřený ten malý bastard. On a rovnocenný boj? „Jen doufám, že jsi moc neměl rád tu vaši druhou skupinku, protože ta teď taky leží někde v ohýnku,“ pokračoval a uchechtl se.

Přiskočil ke mně a čekal, že asi něco odpovím, ale já mlčel. Nebylo co říct. „Hm… přejdu rovnou k věci. Volturiovi si asi konečně začali uvědomovat, že jsme hrozba, i když poslat na nás ten váš malý tým, to je teda k smíchu. Nicméně důvod, proč ještě žiješ, je prostý. Připoj se k nám, Demetri…“    


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: JHany (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stopař - 3. kapitola:

 1
3. Jana
24.03.2013 [9:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Jasmínka
23.03.2013 [18:05]

Moc hezký...začíná se to vyvíjet...už se těším nadalší :)

1. Roel
23.03.2013 [16:19]

Úžasné!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře