Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí, nebo smrt. Nic mezi neexistuje! - 5. kapitola

rybicka


Nechci vám prozrazovat, co se bude dít. Tuhle kapitolku jsem chtěla oddělit, od té následující, takže je krátká. Ale snad se vám bude líbit.

5. kapitola

Bylo nádherné počasí. Šli jsme s Willem vedle sebe v naprostém tichu. Už se to nedalo vydržet.

„Tak co kdyby ses mi představil?“ promluvila jsem jako první. Když on se k tomu neměl.

„Vždyť moje jméno už znáš.“

„Jo, ale je to zdvořilejší, když spolu mluvíme poprvé. A vadí mi ticho.“ Lepší důvod jsem si nevymyslela. Ale jeho nikdy nenapadne, proč chci, aby se mi představil sám.

„Fajn. Tak já jsem William. Spokojená?“ usmál se. Jen jsem zakývala hlavou. A je to. Teď mi neunikne jediná jeho myšlenka.

„Tahle holka je vážně kus. Sakra, pro ni bych se snad i rozkrájel. Ta mi nesmí uniknout. A vážně nevím, co bych měl říkat. Teda vím, ale když otevřu pusu, tak nevydám ani hlásku. Co se to se mnou děje?“ Musela jsem se zasmát. Jeho myšlenky jsem slyšela stejně zřetelně jako Emminy.

„Wow, její smích je tak nádherný. Mohl bych ho poslouchat celé dny. Stejně jako její hlas. Možná bych ji měl zavést ke splavu. Tam by se jí mohlo líbit. Já to tam miluju. A když ne, tak se budu pokoušet dál a dál zaujmout ji. Jednou se mi to musí povést.“ Poslouchala jsem jeho myšlenky a vůbec mi nedošlo, že už je aspoň deset minut úplné ticho. Teda on nic neslyší.

„Teď už ti ticho nevadí?“

„Ehm… No… Vadí, ale čekala jsem, až ho přerušíš ty. A kam to vlastně jdeme? Chystáš se mě přepadnout v lese?“

„Ne, to určitě ne. Ale chtěl bych tě vzít na svoje oblíbené místo. Snad se ti tam bude líbit.“ „Už tam skoro budeme. Jo, za támhle tou řadou smrků.“

„Super, já miluju místa, kde teče voda. I potůčky mají své kouzlo,“ odvětila jsem a vůbec si neuvědomila, co jsem právě řekla.

„Jak víš, že jdeme k řece,“ zarazil se Will. Ou, příště si budu muset dát pozor na pusu.

„Cítím vodu. Je ve vzduchu. Vypadá to, že už tam budeme. A slyším, jak šplouchá. Tohle ale nebude potůček, že ne?“

„Ne, potůček je maličkej. Já ti chci ukázat něco mnohem kouzelnějšího.“ A vtom jsme prošli mezi smrčky. Jaký splav? Tohle byl nádherný vodopád. Křišťálově čistá voda, barevný oblázky a kolem měkká zelená tráva. To je snad pohádka. Nezmohla jsem se na slovo. Jen jsem vydechla nad tou krásou.

„Doufal jsem, že se ti to bude líbit.“

„Je to krása. Samozřejmě, že se mi to líbí.“ Když jsem se z té krásy vzpamatovala, stál Will naproti mně a nějak nebezpečně blízko. Cítila jsem vůni krve, která mu proudila tělem, a slyšela tlukot jeho srdce, které bušilo jako o závod.

„Musím to udělat. Už to nevydržím,“ pomyslel si a přitiskl své rty na ty mé. Nejdřív jsem se chtěla odtrhnout, ale cítila jsem podivné šimrání v břiše a zkrátka to nešlo. Užívala jsem si každý kousek vzrušení, který mnou procházel. Willovy ruce mne držely kolem boků a ty mé byly volně puštěné na jeho ramenech. Naše těla k sobě byla těsně přitisknuta. Ovšem ani on nehodlal ukončit náš polibek, a tak jsem se první musela odtrhnout já. Jen lehce jsem se odtáhla a podívala se mu do očí. On se podíval do těch mých a řekl:

„Od tvého prvního dne ve škole to toužím udělat čím dál víc,“ a opět prolomil tu mezeru mezi námi. Vyrušilo nás zvonění mobilu. Sam. Jako by cítil, že bude volat v tu nejnevhodnější chvíli, a právě proto vytočil mé číslo.

„Promiň, musím to vzít.“

„To je v pohodě.“

„Ano Same? Ne, to nestihnu! Nepřikazuj mi, co mám dělat. Fajn, už jdu. Nazdar!“ Mám být do deseti minut doma? To se o mě bojí, nebo co? Prý se mám hned sebrat a jít domů. Jenže neuposlechnout Sama má někdy ošklivé následky. Nic jiného mi nezbývalo. Chtěla jsem se s Willem rozloučit a běžet, ale trval na tom, že mě doprovodí. Proč bych něco namítala? Vzal mě za ruku a vydali jsme se k našemu baráku. Cestou jsme mluvili o škole, o tom, kde jsem byla dřív (to jsem si samozřejmě musela vymyslet), nebo o Samovi. Ve Williamových myšlenkách jsem zjistila, že mě a Sama lidé považují za pár. Taková blbost. Will si to nejdřív taky myslel. A to mu nebylo hloupé líbat zadanou holku. V myšlenkách plánoval, jak vlítne k nám domů a zmlátí Sama za to, že je na mě ošklivej. Nebyl by to dobrý nápad. Sam má mnohem větší sílu, a kdyby ublížil Willovi, tak bych Samovi asi brzy ublížila já. Naštěstí jsem to svému „tajnému ctiteli“ řekla, a tím zabránila případné rvačce. Před naším domem jsme se zastavili a Will se na mě tázavě podíval. Chtěl jít se mnou.

„Je to v pořádku. Děkuju za krásné odpoledne,“ usmála jsem se na něj. Will mi dal pusu na rozloučenou a počkal, až zavřu dveře. Sice ještě váhal, jestli nemá zazvonit a Samovi něco říct, ale nakonec si to rozmyslel.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí, nebo smrt. Nic mezi neexistuje! - 5. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!