Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí, nebo smrt. Nic mezi neexistuje! - Prolog + 1. kapitola

Edward tričko

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Příběh vypráví o osudu dvou upírů - Sama a Alex. Zrovna se přistěhovali do nového města a začínají nový život. Ovšem přijdou komplikace, zamilovanost a mnoho různých zádrhelů, se kterými se budou muset potýkat. Je to má první povídka, tak mě nešetřete.

12.05.2010 (15:45) • NessieCullen005 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 673×

Prolog

Byla jsem tak šťastná. Přeci jen i upíři můžou být šťastní. Šli jsme se s Willem projít na pláž, ruku v ruce. Najednou se Will odtrhl a začal na mě šplíchat vodu. No tak tohle si líbit nenechám. Byli jsme promočení až na kost, ale užívali jsme si volného odpoledne, sluníčka a sebe navzájem. Najednou mi sluneční paprsky padly na tvář a já zvedla levou ruku, abych na svého miláčka viděla. To byla ale strašná chyba.

„Co to máš za jizvu? Kdes k ní přišla? A proč to vypadá jako zuby?“ zahrnul mě několika otázkami a já nebyla schopna odpovědět. Mám mu říct, že jsem upír? Že vlastně nežiju? A že tohle je vzpomínka na ten útok a na moji smrt?

1. kapitola

„No tak, Alex, čekám na tebe už několik minut. Dělej!“ křičel na mě Sam z obývacího pokoje. Vím, že mi to trvá hrozně dlouho. Jakmile se dostanu před zrcadlo, musím se prostě sama sobě líbit. A vždycky, když se na sebe podívám, vidím, kdo jsem a kdo jsem byla. Celá má minulost se přede mnou ukazuje a já přemítám ve své hlavě, co jsem udělala špatně.

Možná bych se vám měla představit. Mé jméno je Alex Julia Mitchellová. Byla jsem člověk. Ale je zde ten minulý čas – byla. Jsem upír. Má kůže se nijak zvlášť neliší od ostatních, až na bledší odstín a na tu strašnou jizvu ve tvaru půlměsíce, kterou schovávám před ostatními na svém levém zápěstí. Jím to, co obyčejný člověk, kromě hub. Ty opravdu nesnáším. Ale jednou za čas si nějakou tu zvířecí krev musím dát. Jo, zkoušela jsem žít bez krve asi půl roku. Ze začátku to bylo v pořádku. Jen jsem zdvojnásobila dávku kofeinu. Asi po těch pěti měsících už jsem se neudržela na nohách a skončilo to tím, že jsem málem zemřela. Jenže Sam do mě krev násilím nacpal a proto vám tu teď vyprávím svůj příběh.

Budete se asi divit, ale upíři mohou docela snadno zemřít. Stačí nedostatek krve nebo, což jistě několik z vás slyšelo, probodnout srdce. My upíři máme ale docela velkou sílu, a proto je tu druhou variantu těžší uskutečnit. Na sluníčko můžeme, v rakvích nespíme a česnek mám nejradši na topinkách. Takže jestli někoho napadne přijít za mnou se stroužky česneku kolem krku, tak mi to vážně neublíží. A teď k mému vzhledu. Nejsem žádná modelka. Měřím 165 cm, ale myslím, že tlustá nejsem. Do půlky zad se mi prstýnkovitě kroutí tmavě hnědé vlasy s blonďatými melíry, které mi podle Sama občas lezou na mozek tak, že se chovám jako pravá blondýna. Ale to je celý on.

Je to můj bratr. Tedy nevlastní. Žijeme spolu od doby, co jsem se přeměnila. On je upírem už dlouho, a tak je mnohem zkušenější a silnější. Což je někdy dost nepříjemný. Před týdnem jsme se sem nastěhovali a dnes máme jít poprvé do nové školy. Proto tak vyšiluje. Fakt nechápu, kam tak pospíchá. Když nenastoupíme dneska, necháme to na zítřek. Vždyť před sebou máme celou věčnost. Už stárnout nebudeme.

„Tak dělej, nebo tam pro tebe osobně dojdu a půjde to násilím!“ No tak to radši ne. Tohle už jsem jednou zažila. Hodil si mě přes záda jako pytel a potupně mě donesl do auta před zraky všech sousedů.

„Už jdu.“ Seběhla jsem schody a rychle nastoupila na místo spolujezdce.

„No konečně, to to trvalo.“ Ne, on si prostě ty poznámky nikdy neodpustí.

Při cestě do školy jsem se zadívala do krajiny a ani si nevšimla, že už jsme na místě. Podívala jsem se před sebe a uviděla velikou krásnou budovu. Plna očekávání, ale i strachu a nejistoty, jsem vylezla z auta.

Samovi samozřejmě neunikl můj pohled a zeptal se: „Nechceš se ještě včas vrátit domů? Můžeme to nechat třeba na příští týden“.

Zdá se mi to? Asi před čtvrt hodinou mě chtěl násilím narvat do auta a teď se chce vrátit? Jen jsem zakývala hlavou a vyšla vstříc té nové budoucnosti, která nás čeká. Cítím, že tohle místo nebude jako všechny ostatní. Tady najdu sama sebe.

Autor: NessieCullen005, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí, nebo smrt. Nic mezi neexistuje! - Prolog + 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře