Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí - 3. kapitola

Vražedný milenec by alanisealicecullen


Tak přidávám třetí kapitolu. Doufám, že se bude líbit. K.:)

Pohled Belly

Než jsem se nadala, uběhl týden a my musely do školy. Bylo prvního září. Najednou se rozrazily dveře a v nich stála Alice.

„Ahoj.“

„No nazdárek, Alice, co mi dnes oblečeš?“ ptala jsem se nedočkavě.

„Černé úzké džíny, modré tričko, černý kabátek a k tomu si vezmeš ty šedé tenisky!“

Vydala se do šatny a já ji následovala. Oblékla jsem se podle Alice a ta mě ještě namalovala. Ve škole jsme byly přesně, ale musela jsem do přijímací kanceláře.

„Dobrý den.“

„Ty musíš být Bella Swanová, že?“

„Ano, to jsem já.“

Začala mi podávat nějaké formuláře a k tomu drmolila, na co každý je.

„Dej vše rodičům a zítra mi to dones!“ přikazovala.

„Dobře, nashle.“

Teď musím do třídy, kde mám matematiku s Edwardem. Ale kde je? Najedou jsem do něčeho vrazila. Odhodilo mě to a já spadla. Podívala jsem se, co učinilo můj pád. Můžete hádat! Byla to zeď! Auuu.

Najednou mě někdo uchopil zezadu za pas a pak mě vytáhl na nohy. Byl to Edward.

„Nestalo se ti nic?“

„Ne, díky.“

„Ty máš teď matematiku se mou, že?“ zeptal se.

„Ano.“

„Tak pojď.“

Vešli jsme do třídya každý se na mě díval. Najednou zazvonilo a já se hrnula do zadní lavice za Edwardem. Hodina byla nudná. Musela jsem se představit. Nejvíce se těším na další hodinu. Angličtinu. Mám ji s Alicí i Edwardem. Dnes budeme číst Romea a Julii. To je moje nejoblíbenější! Po nekonečných pěti hodinách jsme šli na oběd. Mám hrozný hlad. K obědu byla kaše s kuřetem. Mňam! Když zazvonilo, tak se celá moje rodina i se mnou vydala do tělocvičny. Čtvrtý ročník a třetí mají společný tělocvik. To bude zase modřin, jsem totiž hrozně nemotorná. Učitel nám oznámil, že budeme hrát fotbal. Byla jsem útočník, ale pořád mi podrážely ty kačeny nohy. Alice a Rose mi pomáhaly na nohy.

„Tak jak se vám tam líbilo?“ ptala se Esmé hned po příchodu.

„Nic moc. Bolí mě celé tělo!“

„Co se ti stalo, drahoušku?“

„Jen jsem párkrát spadla při fotbale,“ přiznala jsem. „Asi půjdu do pokoje.“

Vešla jsem do pokoje a v tom se to stalo! Zakopla jsem o odpadkový koš a křuplo mi v noze.

„Auuu!“ zakřičela jsem přes celý dům. Ihned u mě byla celá rodina. Jak se sem dostali tak rychle? No to je jedno.

„Co se ti stalo, Bello?“ staral se Carlisle.

„Spadla jsem a křuplo mi v noze.“

„Asi máš vyvrknutý kotník, musíme do nemocnice!“ brblal.

Pohled Carlisle

„Emmette, nastartuj auto! Edwarde, vezmi Bellu a jdi s Emmettem. Já si dojdu pro kufřík.“ Běžel jsem do pracovny a vzal svůj lékařský kufřík. Všichni už byli v autě a mohlo se jet. V nemocnici Bellu dali na vozík a odvezli na ambulanci.

„Musíme ti to zasádrovat, nedá se nic dělat! Je to opravdu nutné,“ řekl jí doktor, když jsem vlétl dovnitř.

„Ahoj, Carlisle. Právě tady říkám Belle, že bude mít sádru.“

„Můžeš jet domů, Carlisle, my ji dovezeme,“ řekli chlapci. Vyšel jsem tedy na chodbu a požádal mého spolupracovníka, Charlieho Newtona, aby mě zavezl domů. Za hodinu přijeli. Bella o berlách.

„Má ležet týden doma a nevstávat,“ informoval Edward. Pomohli jsme Belle do pokoje, odstranili věci, o které by si mohla něco udělat a poprosili Esme a holky, aby jí převlékly.

„Spí,“ oznámila Esme po příchodu.

„Už v tělocviku moc padala,“ řekl Edward.

„Je to člověk, co byste chtěli?“ rozčilovala se Alice.

„Promiň.“

„Tak já půjdu zavolat do školy, omluvit ji.“

Odebral jsem se do pracovny a vytáčel to už tolikrát známé číslo. „Dobrý den.“

„Chtěl bych omluvit svou dceru, Isabellu Swanovou.“

„Můžu se zeptat proč?“

„Zlomila si nohu,“ odpověděl jsem stroze.

„Na jak dlouho?“

„Na týden. Dobře, oznámím to učitelům. Nashledanou.“

„Nashledanou.“

Pohled Belly

Ležela jsem ve svém pokoji a nudila se.

„Jak si můžu vyvrknout nohu o blbý odpadkový koš?“ zlobila jsem se sama na sebe. Takový trapas! Najednou se otevřely dveře a v nich stála Rose a Alice s časopisy.

„Přišly jsme ti pomoct s nudou!“ oznámila Alice.

„Dík. Je to vážně nuda tady jen tak ležet,“ konstatovala jsem.

Holky si za mnou přisedly na postel a rozhodily časopisy. Uchopila jsem Bravo a začetla se do článku. Přehazovaly jsme si časopisy z ruky do ruky, dokud mi nezakručelo v břiše.

„Pomůžete mi dolů?“ zeptala jsem se zdvořile.

„Jasně.“ A to už mě holky zvedaly z postele a pomáhaly ke schodišti. V kuchyni už voněly těstoviny se sýrem. Sedla jsem si na barovou židličku a dala se do jídla. Bylo to výborné! Když byla večere snědena, tak mi kluci navrhli, jestli bych si s nimi nezahrála Člověče, nezlob se! Řekla jsem, že jo, a tak jsme se tedy přemístili do obýváku. Po nekonečné hodině vyhrál Jasper. Emmett se vztekal jako malý kluk, že nevyhrál.

„Asi půjdu nahoru.“

„Chceš pomoct?“ ozvalo se sedm hlasů.

„Moc ráda.“

První u mě byl Edward. Přísaha bych, že jsme ho viděla jen jako šmouhu. To není možné, asi jsem unavená. Edward mi pomohl do mého pokoje a tam jsme se usadili na mé posteli.

„Jak se cítíš?“

„Dobře.“

„Asi si půjdu na chvíli lehnout, nevadí?“

„Ne, nevadí, já se stejně budu muset jít učit.“

A s těmito slovy odešel. Lehla jsem si vyčerpaně na postel. Noha byla tak těžká, že když jsem ji dávala nahoru na postel, tak jsem spadla. „Auu. Už zase!“

Najedou u mě byla Alice a zvedala mě ze země.

„Nestalo se ti nic?“ ptala se starostlivě.

„Já si jen chtěla dát nohu na postel,“ řekla jsem se smíchem.

„Aha,“ přidala se ke mně Alice.

Radši mi dala na postel i tu nohu. Z toho jsem dostala výtlem. Chvíli jsme si povídaly, ale najednou se mi chtělo spát. Proto Alice odešla a já se ponořila do světa snů.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!