Esme a Carlisle se potkají na služební cestě a bláznivě se zamilují, ožení se a neberou ohled na následky. Oba dva mají po třech poloupířích dětech. Co se stane, když se jejich děti nebudou mít zrovna v lásce? Dokáží překonat jejich pošťuchování a vyhraje jejich láska nad vším? Dvě rozdílné rodiny spojující je jenom společná nenávist a láska jejich rodičů, jak to dopadne? Inspirace: TV seriál Krok za krokem
23.06.2010 (15:45) • KrisS • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3390×
Rodina je boj, tak se, prosím, pozabíjejte
a já bych s dovolením prošla.
Prolog
Bella (Vancouver, Kanada)
Znáte to, když se váš milovaný táta vrátí ze služební cesty a jen tak mezi řečí prohodí: „Děti já se oženil!“?
Ne? A to si představte, když na vrh přihodí ještě, že ONA, jeho nová upíří ženuška a teď i naše, naše, naše nová mamina (jak mi zuby u nazvání toho individua skřípaly) má ještě tři krásný poloupíří vejrostky do sbírky. No asi si dovedete představit, jak na to zareagují tři teenageři s jedovými zuby.
Emmovi a Jazzovi jenom poklesla čelist a já kdybych nebyla na pokraji nervového zhroucení a nezačala ječet bych asi měla starost, jestli se jim neuvolnily panty. Jenže já na tátu začala ječet, začala jsem mu nadávat a házet kolem kusy nábytku a kdyby táta neměl tak ostré smysly, nevím jestli by to přežil ve zdraví. Díky mému záchvatu jsme se brzy, tedy podle toho co je podlé vás brzy (protože tento můj výlev trval dost dlouho), jsme se přemístili z obýváku do naší kuchyně. Táta se mě snažil uklidnit, snažil se mi jeho situaci vysvětlit a oblboval mě nesmyslnýma kecama, ale bez úspěchu. Sáhla jsem za sebe a ucítila v ruce něco slizkého a lepkavého a můj plán hodit to po otci, jsem zavrhla. Zděšeně jsem vypískla a rychlostí blesku jsem se do ruky podívala. Nikdo tomu nevěnoval pozornost, jelikož jsem ječela už předtím. Z blízka jsem se na tu věc podívala a začala jsem ji zkoumat.
„Co to je?“ zeptal se Jazz, došel ke mně a podíval se do mé ruky.
To už k nám přistoupili i Emm s tátou a všichni čtyři jsme stáli okolo mé ruky a zkoumavým pohled jsme zkoumali ten podivný výjev.
„Hej, tati, máš lepší smysly, měl bys poznat, co to je,“ namítl Emmett, udělal vědoucí obličej a pokynul rukou k tomu něčemu.
„No… vypadá to… vypadá to, já vám nevím, nejspíš je to, nebo spíše bylo něco k jídlu,“ zatvářil se znechuceně a narovnal se.
„Vážně?“ zeptala jsem se a můj pohled rentgenoval tu věc.
„Jo podívej! Tady se rýsuje něco jako spaghetti,“ naznačil Jazz.
„Fůj! To je nechutný,“ Emmett vydával znechucené zvuky a odklonil se od té věci. Já ji ještě chvíli sledovala, pak se zhnuseně zašklebila a odhodila tu věc na stůl.
„O to vůbec nejde,“ ukázala jsem na to něco. „Jde o to, že ses oženil! Vůbec na nás nebereš ohledy. Co tě to napadlo? Ještě má poloupíří děti! Co to je vůbec zač?“ můj hlas se pomalu rozeřvával.
„Uklidni se, prosím. Všechno vám povím,“ slíbil a jeho tvář se zkřivila do podivné grimasy.
„A můžeš nám, prosím tě, říct proč?“ vložil se do toho Jazz.
„Protože ji miluju…“ povzdechl si a sklopil zrak.
Tak na tohle nikdo z nás neměl odpověď.
***
Edward (USA, Washington, Seattle)
„Víte děti, … já, já…“
„No tak mami! Už to z tebe leze půl hodiny. Tak to na nás prostě vybal,“ přesvědčoval jsem naší mámu. Od té doby, co se vrátila z té služební cesty, je celá mimo a v myšlenkách mi něco skrývá. Dneska se asi konečně odhodlala se podělit o to své tajemství.
„No já, já totiž,“ vykoktávala ze sebe a pokud jsem si myslel, že upír se nemůže zakoktat, má matka mě utvrdila v opaku.
„Mami, prosím tě!“ Veškerá Alicina trpělivost byla tatam a začala s naší roztěkanou matkou ztrácet trpělivost. Ostatně jako já s Rose.
„Dobře, prostě to řeknu, vždyť se nic nestane,“ mluvila spíše k sobě než k nám, ale zklidnili jsme se a vyčkávali. Alici a Rose se v hlavě honily myšlenky, téměř stejné jako ty moje a já se divil, že máma v takovém tlaku a nervozitě dokáže udržet své myšlenky v tajnosti. Možná to bylo tím, že se pořád v duchu utěšovala a přesvědčovala, že na tu novinku se jí v hlavě nedostalo místo.
Několikrát se nadechla a vydechla, i když to nepotřebovala. Naše matka byla samé překvapení a bohužel to překvapení nebylo vždy dobré, a to, co se nám chystala právě říct, bylo mega hrozné. Lituji, že jsme to z ní tahali, ale těžko se vztekat nad rozlitým mlékem, nebo nad naší debilitou.
„No tak, mami,“ řekla jemně Alice.
„Dobře, víte co je tohle?“ zeptala se a vytáhla něco z kapsy.
Zkoumavě jsme na to hleděli.
„Prstýnek přece,“ řekla vědoucně Rose a já jí chtěl zakroutit krkem.
„To by nás nenapadlo, Rose!“ řekl jsem ironicky a Rose na mě vyplázla jazyk a zašklebila se.
„Ano, správně,“ řekla mamka jako bychom byli děti v pomocné škole, vlastně jsem si tak i připadal.
„A víte k čemu slouží ten prstýnek?“ Aha, další chytrá otázka.
„Že by se třeba navlékal na prst?“ zkusila hloupým tónem Alice.
„A na jaký prst?“
„Ježiš, mami!“ už jsem pomalu vykvétal.
„Klídek, Edí,“ zasmála se Rose.
„Dobře, ulehčím vám to,“ a při těchto slovech si navlékla prstýnek na prst. Nechápavě jsme se po sobě koukli. Rosalie zalapala zbytečně po dechu.
„To jsi neudělala, že ne?“ vypískla prudce. My s Al jsme to pořád nechápali.
„Podívejte se na jakém prstě má ten prstýnek!“ Podívali jsme se pořádně na máminu ruku a pak…
„Ne!“ zařvali jsme unisono. „Že jsi to neudělala!“
„Promiňte děti, ale je to tak. Jsem vdaná.“ Tak tímhle končí všechno…
Autor: KrisS (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Step by Step - prolog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!