Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šťastná – ale stejně mi kus schází 3

21.09.2009 (14:45) • Tempy • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1698×

Let nebyl příliš dlouhý, zato cesta autem kratší být mohla. Jestli je tohle podle mamky kousek od centra, pak nevím co jí říká slovo hodně. Postupné sledování krajiny kolem mě příjemně ukolébalo ke spánku. Vzbudil mě až rachot, jak mamka a Phil tahali kufry z našeho auta z půjčovny. Vyrazila jsem jim na pomoc. Popadla jsem svůj kufr a vydala se k domu. Pohled na něj mě velmi upoutal. Byl to krásný menší domek zasazený do nádherné přírody. Otočila jsem se kolem své osy a všimla si dalších domků poblíž. Přesto se zdálo, jakoby ten náš byl jediný na tomhle místě. Mamka zpozorovala, kam koukám a přiskočila ke mně. ,,Tak co na něj říkáš?“

,,No jestli je uvnitř, taky tak pěkný, tak nemám slov.“

,,Jen počkej, uvnitř na tebe čeká překvapení,“ usmála se na mě a popadla své dva kufry. Vzala jsem ještě svůj batoh a příjemně natěšená se vydala za ní.

Dveře domu se otevřely a já mohla spatřit nádhernou chobu propojenou průchodem do kuchyně a skleněnými dveřmi do obývacího pokoje. Na chodbě byly ještě další dvěře vedoucí na toaletu. Vešla jsem do kuchyně, která byla skvěle zařízena. Byla stejně jako chodba propojena průchodem, který vedl do obýváku a tak jsem pokračovala ve své exkurzi. Tato místnost se mi velmi líbila celá jedna stěna byla ze skla a dveře v něm posazené vedly na velkou verandu. Díky tomu se mi naskytl pohled na menší jezero za domem. Z obývacího pokoje vedly schody do druhého patra. Celé dolní patro bylo slazeno do světlých odstínů. Mamka na mě mrkla a posunkem ruky naznačila, abych šla za ní nahoru do patra. Odvedla mě před dveře posazené v rohu dál od schodiště. ,,To je tvůj nový pokoj,“ vzala za kliku a dopřála mi pohled na nejútulnější místo v tomto domku. Pokoj byl nádherný, velmi prostorný a díky tomu se tam vešla široká postel, stůl i větší šatní skříň úplně bez problémů. Vždycky jsem toužila po pořádně velké posteli, občas se mi totiž stalo, že jsem ze své staré postele spadla díky důsledku nočních můr. Protější stěna byla prosklena stejně, jako ta v obýváku a vedla na prostorný balkón. Otočila jsem se o objala mamku. ,,Mockrát děkuji, je nádherný.“

,,A dál se nepodíváš?“ otočila se a pohlédla na druhé dveře. Až teď jsem si jich všimla. Přistoupila jsem k nim pohled mi padl na menší moderně zařízenou koupelnu. Byla tam vana, která se dá použít i jako sprchový kout a nechybělo umyvadlo se zrcadlem a záchod. Ani sem si nevšimla, že mamka odešla a nechala mě užít si pocit z nového pokoje samotnou. Mamce a Philovi muselo dát obrovskou práci, tak krásně vybavit celý dům v tak krátkém čase, sice odjeli do Calgary ještě dvakrát po jejich první návštěvě, ale stejně si mi zdálo, že je to moc málo. A těď tu stojím a koukám na kompletně vybavený dům a nemůžu tomu uvěřit. Zbytek dne jsme strávili vybalováním.

,,Tak jak se ti tu líbí Bells?“ ptala se mě mamka u večeře.

,,Vážně moc, to jezero je kouzelné, stejně jako pohled na něj z mého úžasného pokoje.“

,,To nás moc těší. Měli jsme trochu strach, že se ti nebude líbit život od centra. Škola do které budeš chodit je kousek odtud, nechtěli jsme, abys musela moc dojíždět.“

,,Mě to vážně nevadí, když budu něco potřebovat, tak si můžu do centra kdykoliv zajet.“ Usmála jsem se a pokračovala v krájení masa.

,,Když jsme tě byli přihlásit, řekli jsme, že nevíme jistě, kdy přijedeme, tak je jen na tobě, kdy nastoupíš.“

,,Nejlepší bude hned zítra, ať to mám co nejdřív za sebou.“ povzdechla jsem si.

,,Je mi moc líto, že budeš muset hledat nové přátele.“

,,To není to, co mě trápí. Je to spíš ten běžný rozruch kolem nových studentů. Všichni na tebe akorát zírají.“

,,Vím jistě, že to zvládneš zlato, ale teď už bys měla jít spát. Zítra tě tam odvezu a ukážu ti cestu.

Vstala jsem od stolu a uklidila nádobí do myčky. ,,Dobrou.“ Rozloučila jsem se a odešla nahoru. Dala jsem si krátkou sprchu, vyčistila zuby a ulehla do mé nové měkoučké postele. Spala jsem velmi neklidně a několikrát jsem se probudila, ale až to poslední probuzení mě donutilo rozsvítit lampičku na nočním stolku. Zdál se mi opět můj starý sen o louce na které jsem nebyla sama. Nebyla jsem schopná pochopit, proč se mi zdál, ale věděla jsem, že teď už neusnu. Došla jsem si do koupelny a natočila si do skleničky vodu. Pomalu jsem uskrávala, bylo teprve půl páté. Pokusila jsem se znovu usnout, ale nešlo to. Pokaždé, když jsem se propadla do hlubšího spánku se sen vrátil, jako bumerang.

Předchozí

Shrnutí

Další

Autor: Tempy (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Šťastná – ale stejně mi kus schází 3: