Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Spolubydlící - 2. kapitola

30.03.2011 (21:45) • eMCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 8593×

2. kapitola

Vedle postele mi začal pípat budík, který ukazoval, že je 6:00. Jak já nenávidím ranní vstávání. Ale byla by ostuda, kdybych hned první den přišla do školy pozdě. Vyhrabala jsem se tedy z peřin a zamířila jsem do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu.

Asi po dvaceti minutách jsem se vrátila do pokoje, kde jsem se oblékla. Do ruky jsem popadla tašku, kterou jsem si připravila ještě večer, a rychle jsem do ní dala notebook, peněženku, klíče a mobil.

Bylo půl osmé, když jsem vycházela z bytu a nastupovala do výtahu. Měla jsem asi třičtvrtě hodiny čas, tak jsem se rozhodla, že dnes půjdu do školy pěšky.

Cesta trvala asi patnáct minut intenzivní chůze, což není tolik. Myslela jsem, že to bude dál.

Zašla jsem do hlavní budovy, kde jsem si vyzvedla rozvrh a mapku, abych se tady neztratila. První přednáška mi začínala až na druhou vyučovací hodinu, takže jsem měla teď volno. Vyšla jsem zpět před budovu školy a posadila jsem se na první volnou lavičku, kterou jsem uviděla. Chvíli jsem se jen tak rozhlížela po ostatních studentech, kteří nejspíš také čekali na přednášku.

Zanedlouho ke mně přišly dvě dívky.

„Ahoj, prosím tě, můžeme si přisednout? Nikde jinde není místo,“ poprosila jedna z dívek.

„Jasně,“ odpověděla jsem jí a tašku, kterou jsem měla položenou vedle mě, jsem si dala přes kolena.

„Mimochodem, já jsem Angela,“ představila se a napřáhla ke mně ruku.

Přijala jsem ji a představila jsem se také. „Bella.“

„A já jsem Leah,“ představila se druhá dívka.

Jen jsem jí zamávala na pozdrav a usmály jsme se jedna na druhou.

„Ty jseš tu nová?“ zeptala se mě Angela.

„Jo, jo,“ přikývla jsem.

„Tak to je super. Leah letos taky nastupuje,“ rozesmála se.

„A ty jsi v jakém ročníku?“

„Druhý,“ odpověděla. „Ukaž rozvrh, třeba budete mít nějaké přednášky s Leah společné.“

Z tašky jsem vyndala rozvrh, který jsem si právě vzala. Angele se rozzářily oči. Když porovnávala můj a Leahin rozvrh, zjistila, že máme většinu přednášek společně.

Teď jsem její radost sdílela i já s Leah. Leah byla taková tichá, klidná duše. Byla moc sympatická a zamlouvala se mi trošku víc než Angela, i když jsme spolu zatím nemluvily.

„No nic. Tak se tu mějte. Už mám přednášku, tak musím jít,“ omluvila se Angela a nechala nás sedět na lavičce.

„Miluju, když mám na škole starší sestru,“ zaúpěla Leah a protočila očima.

Jen jsem se zasmála.

„Angela je tvoje sestra?“ vykulila jsem oči.

„Bohužel.“

„Jste si trošku podobné, ale jste každá úplně jiná,“ pověděla jsem jí to, na co jsem právě myslela.

„Jo, jo. To říká každý.“

„A vy bydlíte někde tady?“ vyzvídala jsem, protože Leah by se mi vážně jako spolubydlící líbila.

Přikývla. „Bydlíme na kraji Seattlu, takže každý den dojíždíme. Taťka nás občas vozí, když jede brzy do práce, ale jinak jezdíme sami,“ usmála se.

Musím říct, že se mi Leah opravdu zamlouvala. Skvěle se s ní povídalo. Celou půl hodinu, kterou jsme strávily na lavičce, jsme si měly o čem povídat. Ani mi nepřipadalo možné, že s člověkem, kterého znám necelou hodinu, si můžu tak skvěle popovídat.

Vyrazily jsme na první přednášku. Učebnu jsme našly téměř okamžitě. Posadily jsme se asi do středu, abychom dobře viděly na učitele, ale zároveň nebyly na dosah. (Zkušenosti ze střední...)

Během přednášky jsme ještě nic nového neprobírali. V podstatě se nám jen učitel představil a zopakovali jsme to, co bychom si měli pamatovat ze střední. Ani mě, ani Leah to nebavilo, protože už jsme všechno uměly. Jak jsem poznala, tak jsme byly obě dvě vzorné studentky. Během hodiny jsem si udělala jen pár poznámek o tom, co jsem si až tak nepamatovala.

Všech pět hodin, které jsme měly kupodivu společně s Leah, proběhly na chlup stejně. Opět se nám učitelé představili a já jsem si udělala pár poznámek. Po škole jsme se opět potkaly s Angelou.

„Nechtěly byste ještě někam zajít?“ navrhla jsem.

„Jasně!“ vypískla Angela.

„Tak super,“ usmála jsem se. „Ale ještě mě na chvilku omluvte.“

Otočila jsem se k odchodu, ani jsem nečekala na odpověď. Namířila jsem si to opět k hlavní budově, kde měla být nástěnka s brigádami a dalšími nabídkami, jak jsem se dozvěděla od Angely.

Prohlédla jsem očima celou nástěnku, ale nenašla jsem nic, co bych chtěla dělat. Jedna práce se mi sice líbila, ale bylo to na dopoledne a to mám školu.

Vrátila jsem se zpět k Leah a Angele a společně jsme vyrazily do středu Seattlu.

Angela nás zatáhla do nákupního centra, kde jsme prošmejdily pár obchůdků. Já jsem si koupila dvě nová trička - tmavě růžové a bílé.

Poté jsme si zašly do vedlejší kavárny na zmrzlinu.

Asi o půl páté jsme se společně rozloučily a já jsem vyrazila domů.

Doma jsem se převlékla do černých tepláků a bílého trička. Posadila jsem se do křesla v obýváku a zapnula televizi. Zrovna dávali Děsnej dupák, tak jsem se dívala. Když film skončil, šla jsem si udělat k večeři těstoviny se sýrem a zasedla jsem k počítači.

Poslala jsem mamce a taťkovi e-mail, že je všechno v pořádku a že se mi tady moc líbí. Opět bylo na chatu pár kamarádek ze střední, tak jsme si sdělovaly zážitky z prvního dne na vysoké. Jessica byla úplně nadšená, protože prý potkala nějakého skvělého kluka.

No jo, Jessica. Ta je pořád stejná, pomyslela jsem si a musela jsem se usmát.

Asi v deset hodin jsem se šla vykoupat. Napustila jsem si plnou vanu horké vody a málem jsem tam usnula. Byla jsem docela dost unavená, tak jsem vylezla, vysušila se a vyčistila zuby.

Zalehla jsem do postele a netrvalo dlouho, tak jsem usnula.

Všem bych strašně moc chtěla poděkovat za komentáře u předchozí kapitoly. Vůbec bych nečekala, že jich najdu tolik. Takže mockrát díky a doufám, že budete psát komentáře dál a najdu tu alespoň polovinu. :-)

A teď k této kapitole: Jak už jste asi poznali, tak Leah není vlkodlak a ani nebude. Nechtěla jsem sem dát Jessicu, protože ji moc v lásce nemám, ale je celkem možné, že vám ji Angela trošku bude připomínat.

Chtěla bych se omluvit, že je tahle kapitola tak krátká, ale už jsem nevěděla, co napsat. Jak jste chtěli, tak další dva měsíce přeskočím a v další kapitole se už dočtete, jak Bella bude dávat na nástěnku inzerát. :-) A příští kapitola už bude delší... Slibuju.

Autor: eMCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Spolubydlící - 2. kapitola: