Tato povídka je o Belle a Edwardovi (jak jinak, že). =D Takže Bella se přistěhuje do Forks, kde potká krále školy a největšího sukničkáře - upíra Edwarda Cullena. Jak se tomu Bella postaví, a co když potká jeho rodinu? Hlavně, co je vůbec zač, se dozvíte v mojí povídce. Prosím, buďte ohleduplní, je to moje první povídka. =)
28.08.2011 (15:30) • AnysP • FanFiction na pokračování • komentováno 19× • zobrazeno 2609×
Prolog: (Bella)
Ahoj, asi bych se vám měla první představit. Mé jméno je Isabella Margarita De Lune Cullenová. Teď vám povím něco o sobě. Mám vlasy dlouhé po zadek, s barvou mahagonu. Mé oči jsou oříškově hnědé, se zlatými žilkami, možná si říkáte, proč zlatými, že to neexistuje, ale právě že existuje. Mám štíhlou postavu a plný dekolt, což znamená, že skoro všechny pohledy kluků směřují tam.
Ta nejhlavnější věc je, že jsem poloupírka. Moje máma totiž otěhotněla s upírem, který se jmenoval Carlisle Cullen, proto já nosím jméno Cullen a doufám, že na tu jeho povedenou rodinu nikde nenarazím, protože bych svýho papínka nejraději roztrhala a hodila do ohně! Jak já ho jenom nesnášim za to, co udělal mojí mamince, vyspal se s ní a potom ji opustil, nechal ji tady napospas jejímu osudu a ona po mém porodu umřela.
Vzhledově vypadám na sedmnáct let, ale doopravdy je mi něco okolo šedesáti šesti let. Nestárnu, jsem stejně rychlá a silná jako normální, plnohodnotný upír. Jím lidské jídlo a občas si musím dát krev. A teď se dostáváme k tomu, proč mám v mých hnědých očích zlaté žilky, protože piju krev zvířat, tak ta mi ředí oči, a proto v nich mám ty zmíněné zlaté žilky. Když se naštvu, vrzuším nebo mám hlad, tak mi ty oči zezlátnou úplně... Můžu chodit na slunce, moje kůže se netřpytí.
Doteď jsem pět let bydlela na Floridě, a teď se stěhuju do Forks, protože už mám dost toho sluníčka, a chci si užít hezky dlouhý procházky po lesích - s občasným lovem.
No a jelikož už nevím, co vám mám o sobě říct, tak končím. =))
Jo, ještě jsem vám zapoměla říct, že na všech školách jsem byla královnou a také známou děvkou. No, co na to říct, prostě miluju sex, tak si užívám. A také, že mám pár užitečných schopností. Umím pozměňovat vzpomínky, což znamená, že je umím i číst, ale to jen když chci. Pak umím měnit počasí podle myšlenek a také umím telekinezi a mám schopnost se teleportovat na jakékoliv místo, které jsem viděla, stačí klidně jen na fotce. A ještě mám psychický a fyzický štít.
1. kapitola (Bella)
Právě nám letuška oznamuje, abychom se připoutali, protože budeme přistávat, tak jsem si šla sednout na svoje sedadlo. Zrovna jsem přišla ze záchodků, kde jsem si to rozdala s jedním fešákem. Měl blond vlasy s modrýma očima a vypracovanou postavu. Na to, že nebyl upír ani poloupír, tak byl hezkej.
Když jsme přistáli, tak jsem si šla pro svoje kufry, a že jich bylo, a pak jsem si šla půjčit auto, abych měla čím dojet ke svému novému domu. Hned, jak tam přijedu, tak to auto půjdu vrátit a poběžím si koupit hezkýho sporťáčka.
Tak, nakonec jsem si koupila tři autíčka. Koupila jsem si modré Porsche 911 Turbo a červené Ferrari 458 Italia. To byly mé dva sporťáčky ,a pak jsem si koupila černý Jeep Wrangler - také pěkné autíčko.
No, už je skoro osm večer, takže se půjdu vykoupat a půjdu si na chvíli lehnout. Na lov půjdu zítra po škole, snad to ještě vydržím. Sice moje oči už jsou zlaté, ale dnes se mi na lov nechce. Šla jsem tedy do koupelny, kde jsem se v rychlosti osprchovala a šla si lehnout.
Ráno jsem se probudila hrozně brzo, tak jsem se šla ještě naložit do vany. Pak jsem se nalíčila a šla jsem se oblíknout, jelikož chci na nové škole udělat dojem a klukům pomotat hlavy, tak jsem si vzala černou krajkovou podprsenku a k tomu černá tanga. Na to jsem si vzala světle růžové tílko s velkým výstřihem a holými zády a k tomu černou mini sukýnku, která měla rozparky vepředu v půli stehen a byla těsně po zadeček. K tomu jsem si vzala černé lodičky na vysokém podpatku. Do světle růžové kabelky jsem si dala peněženku, klíče a mikinu, aby to nevypadalo divně. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, takže mi sahaly kousek nad zadek.
Seběhla jsem dolů, vzala si klíče od Ferrari a vyjela. U školy jsem byla za chvilinku, protože miluju rychlou jízdu. Když jsem přijela na parkoviště, tak se všichni otočili na moje krásné autíčko a vykulili oči. Na parkovišti jsem viděla jen pár ucházejících aut, a to bylo červené BMW M3, červený Jeep Wrangler a černý Aston Martin. Rychle jsem zaparkovala co nejdál od školy a pomalu začala vystupovat. Každý měl své pohledy otočené na mě a já si v tu chvíli všimla, že na mě koukají upíři, a to přesněji pět upírů a každý z nich byl spárovaný, až na jednoho, ten stál opodál a koukal na mě dost chtivým pohledem. A jéje, to bude den, ale mohla by bejt sranda - budu ho svádět, myslím, že tohle bude největší sukničkář na škole. No, já se otočila a pomalým svůdným krokem jsem se vydala do kanceláře školy. Když jsem byla u dveří, otočila jsem se a mrkla na toho upírka, co na mě koukal ještě chtivějším pohledem a měl úplně černé oči.
V kanceláři seděla taková starší paní, tak jsem k ní přišla a řekla: „Dobrý den jmenuji se Isabella Margarita De Lune Cullenová a chtěla bych se přihlásit do druhého ročníku, jestli by to bylo možné.“
„Ale ano, jistě, jen mi tohle vyplňte. Kdy byste chtěla nastoupit?“ zeptala se a také se na mě usmála.
„No, pokud by to bylo možné, tak hned teď, učebnice jsem si našla a koupila přes internet, takže snad nebude problém,“ řekla jsem a podala jí ty papíry.
„Ne, to jistě nebude, tak děkuji a tady máte papír, který si necháte podepsat od všech učitelů a na konci dne mi ho přinesete, a ještě rozvrh a mapku školy.“
Podala mi to a já s díky odešla. Koukla jsem se do rozvrhu, skvělé, teď mám italštinu v učebně 8. Tak jsem ji našla a zaťukala. Po tom, co se ozvalo dále, jsem vešla. Rozhlédla jsem se po celé třídě, a pak se usmála a podívala se na učitele.
Šla jsem k němu.
„Dobrý den, já jsem nová studenka, byl byste tak hodný, a tohle mi podepsal?“ řekla jsem a oslnivě jsem se usmála, až se některým klukům, kteří to viděli, včetně pana učitele, strašně rychle rozbušilo srdce a já pocítila, jak jim krev rychle teče v žilách. No, to je špatný, přece jenom jsem si měla na ten lov zajít. Učitel mi to podepsal a podal mi to s tím, že se mám představit celé třídě, a pak si sednou k panu Cullenovi.
Trošku jsem znervózněla z toho jména, ale řekla jsem si, že teď to nebudu řešit.
„Ahoj, jmenuji se Isabela Margarita De Lune Cullenová. Miluju procházky po lese, rychlá a sportovní auta a hlavně zvířata. Také miluju pařby a sex,“ dořekla jsem to a všichni kluci ve třídě se začali bavit o tom, že mě dostanou do postele a bude to hračka. Já se jenom usmála, trošku zavrtěla hlavou, abych si ji pročistila a šla.
Hned, co jsem došla k tomu upírovi, tak jsem se představila.
„Ahoj, jsem Isabella Margarita De Lune Cullenová,“ řekla jsem a usmála se. Ten upír mi úsměv oplatil a řekl: „Ahoj, já jsem Edward Cullen a také miluju sex, nechceš si někam vyjít?“ Jen jsem se usmála, položila mu ruku na stehno a nahodila svůdný pohled.
„No, hele, možná by to šlo, pokud budeš chtít, tak se stav a můžeme zůstat u mě, pochybuju, že se chceš jít procházet, když se dát dělat tolik věcí. Co ty na to?“ Když jsem to dořekla, tak jsem se koukla trošku dolů a viděla jeho trošku těsnější kalhoty. Zajela jsem rukou do jeho klína a začala do hladit po jeho nádobíčku. On se na mě podíval s úplně černýma očima, já se jen usmála a pokračovala dál, takže jsem mu zajela pod kalhoty. To on už nevydržel a sjel na židli dolů, zavřel oči a potichu, jen pro upírské uši, začal vzdychat. Takhle jsem ho dráždila až do konce hodiny, což bylo asi tak šest minut. Chtěla jsem být trošku mrcha, a tak jsem ho těsně před vyvrcholením nechala a vytáhla ruku z jeho kalhot. On se na mě podíval štěněcím pohledem, tak jsem se k němu naklonila a zašeptala mu do ucha.
„To jen abys věděl, na co se máš připravit,“ řekla jsem a kousla ho trošku do ušního lalůčku, až znovu zavzdychal.
Pro sebe jsem se usmála a na papírek mu napsala svoji adresu. A pak jsem odešla.
-------------------- Pokračování příště --------------------
Prosím, piště mi komentáře, abych věděla, jestli má cenu pokračovat nebo ne. Předem díky.
Pokud bude dostatek komentářů, tak příští kapitolka bude 15+.
Autor: AnysP, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Spolu nebo ne? Prolog + 1. kapitola:
No pekne, takže Bella takto? S každým ktorého zbadá a že dobré dievča. Jééj, úžasné. Pokračovanie prosím. Bella jaká čertica, hneď na vec by išla. Pokračovanie prosííím
nevíš, jak to, že další kapitola není ještě schválená? a nechceš si udělat shrnutí?
měla jsem moc práce moc se omlouvám, ale teď jsem to dopsala a zveřejnila čekám na schválení...díky že to alespoň někdo čte ale s následují kapitolou nejsem vůbec spokojená...
ahoj, já vím, že jsem se už ptala, ale kdy, a jestli vůbec, přidáš další kapitolu? docela by mě zajímalo, jak to bude pokračovat.
prosim tě, kdy přidáš další kapitolu?
No wow. Bella ide na rovno na vec. To ma dosť šokovalo, ale páči sa mi to.
WOW
Vzhledem k tomu, že je to tvoje první povídka, dalo by se leccos omluvit, ale to bychom se pak nikam nedostaly že? Takže je to moc udpěchané. Nebavilo mne to číst. Bella je moc divná. Povahově není jako člověk. OPravdu bez kapky studu. Podle toho, co jsi napsala mi připadala jako šlapka. Opravdu nic moc. Na tohle téma tady bylo hodně povídek, ale ty alespoň za něco stály. Takže pár rad. Nepiš kapitolku 15+. Nezvládáš nijak moc kvalitně ani tuhle. Jediný důvod toho, že jsem tohle četla bylo, že zrovna nemám co na práci. Ráda bych tě i za něco pochválila, ale prostě dost tomu chybí. Nějaké pocity? Emoce? Říká ti to něco? Já vím, že na tom nejsem nijak slavně, ale opravdu už nějaké ty menší základy zvládám. Chápu, že začátky jsou těžké, ale bylo by dobré si po sobě kapitolku několikrát přečíst a dopsat nějaké detaily. Tak to například dělám já. No nicméně si další kapitolku nepřečtu, protože tady je dost lepších povídek.
moc vám děkuju za komentáře ještě dnes začnu pracovat na druhé kapitolce =)) vážně díky
supér a inač v čechách sa nemáťe lebo idete o 2 dni skôr do školy ako na Slovensku
super kapitola len tak ďalej pokračuj
Super pokračuj
tak to se vážně těším jak bude reagovat až zjistí kdo jim dělá tatku docela mě ale udivuje že ani jednomu nebylo divné stejné příjmení
jo xD dobbrýýý.... je vidět že si ještě nic nepsala xD ale dobrýý (,ale na stejný téma je tu hodně věcí.. takže se těšim čim to tvoje bude origoš.. :D)
Článek jsem ti opravila. Příště si dávej pozor na následující chyby:
+ 1. Kapitola (první číslovka, tečka, poté mezera a pak až slovo),
+ tečka za větou,
+ čárky (za spojovacími výrazy, apod.),
+ oříškové hnědé -> oříškově hnědé,
+ exixtuje -> existuje,
+ nenarazim -> nenarazím,
+ ji/jí (krátce pouze ve 4. pádu),
+ odčas -> občas,
+ mích -> mých,
+ hředí -> ředí,
+ senaštvu -> se naštvu,
+ za tečky patří mezera,
+ do teď -> doteď,
+ stači -> stačí,
+ zady -> zády,
+ nevipadalo -> nevypadalo,
+ ropuštěné -> rozpuštěné,
+ ferrari -> Ferrari,
+ vyděla -> viděla,
+ dála -> dále,
+ by jste -> byste,
+ v četně -> včetně,
+ židly -> židli.
Zaměř se hlavně na ty čárky, protože je skoro všude vynecháváš. Pokud si nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora. V textu jsi měla spoustu překlepů – než článek dáš k vydání, projdi sip o sobě ještě jednou text, odhalíš tím tak případné překlepy.
Článek ti musím vrátit. Máš v něm spoustu chyb. Při kontrole se zaměř na následující:
+ čárky (před spojkami, apod.)
+ tečky (zasebou můžou být pouze tři, více ne)
+ přímá řeč (koncept níže)
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
+ úvozovky - píší se pomocí speciálních znaků, nikoliv pomocí dvou čárek. Můžeš použít také alt+0132 (dolní) nebo alt+0147 (horní).
+ věta končí tečkou
+ shoda přísudku s podmětem (oči měly, ženy měly, muži měli, děti měly, apod.)
Pokud si nevíš rady, zamiř do sekce Pomoc autorům a najdi si korektora. Až si chyby opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!